Z ČT odcházíte po více než 20 letech, proč jste podala výpověď?
Těch důvodů bylo víc, hlavní byly dva. Jednak jsem nechtěla dál pokračovat bez původního týmu, odešli už skoro úplně všichni. A taky jsem nemohla vysílat Interview i v pátek. Proto jsme se dohodli v létě s vedením na modelu pondělí až čtvrtek. V týdnu se míjím se svou 12tiletou dcerou. Přijdu večer domů, ona jde pomalu spát, dopoledne, kdy jsem doma, je ve škole. Ta práce obnáší i náročnou přípravu, není to zdaleka jen 25 minut ve studiu, jsou to hodinové rešerše po nocích nebo přes den. Když vedení přišlo s tím, že chce, abych Interview moderovala i v pátek, pomalu to rozhodnutí ve mně začalo krystalizovat. Ale samozřejmě v tom hrály roli i události posledního půl roku.
Má váš krok nějakou přímou souvislost s odchodem Martina Veselovského, nebo to je to jen shoda náhod?
Shoda náhod to nebyla. Pro mě osobně bylo důležité, abychom zůstali spolu jako tým. Když potom odpoledne dala výpověď i dramaturgyně Interview DD Lenka Vinšová, po pátečním odchodu editora Jana Ouředníka, došlo mi, že bych v kanceláři zůstala vlastně sama.
Výpověď jste si asi delší dobu promýšlela, nebo se pletu? Ptám se na to, protože loni v srpnu jste nedobrovolně skončila v Událostech, komentářích a podepsala jste podnět Radě ČT, který hovořil o manipulaci s obsahem zpravodajství a publicistiky v ČT. V listopadu jste pak v rozhovoru pro iDNES.cz řekla: "Samozřejmě, že můžu padnout, ale odejdu středem a se ctí".
Zrovna dnes (v pondělí, pozn. red.) mi přišlo poštou vyrozumění od Rady ČT. Napsali nám, signatářům podnětu "24", že Rada ČT na základě stanoviska generálního ředitele ČT dospěla k závěru, že podnět byl neoprávněný a že návrh na další šetření podnětu nebyl schválen. I tohle hrálo v mém rozhodování roli, můj pohled na veřejnou službu je nade vší pochybnost odlišný. Ale někdy vůbec není špatné prohrát v pravý čas.
Splnila v této věci podle vás Rada ČT svoji kontrolní roli?
Od Rady ČT jsem jako od kontrolního orgánu veřejnosti čekala, že se bude víc snažit, aby právě tomuto úkolu kontroly dostála. Čekala jsem, že dá vzniknout nezávislé komisi, která podezření ve zpravodajství prověří, ne že je zamete pod koberec. Jsem přesvědčena, že se volba radních ČT musí změnit tak, aby už je nevolili jen politici. Jinak se podobné krize budou pořád opakovat.
Vyvíjel na vás někdo tlak, abyste výpověď podala?
Ne, to vůbec. Spíš mi říkali, ať si odchod ještě rozmyslím. Na druhou stranu je ale pravda to, že i editoři Událostí, komentářů dostali takové nabídky, že by v žádné všední dny zkrátka nevídali děti. Obvyklá praxe je, že když pracujete ve zpravodajství ČT intenzivně, a do večera či do noci, máte pak volno. U našich lidí to najednou neplatilo. Tak se to postupně rozpadlo. Zašlo to na úbytě.
S jakými pocity odcházíte?
Rovnala jsem si to v sobě delší čas. Mám v sobě zvláštní klid. Ale je to 21 let života, lehké rozhodování to nebylo.
Loučíte se v dobrém, nebo to pro vás má hořkou příchuť?
Já jsem s Českou televizí po těch letech jako v kořenech svázaná. Je pro mě jako partner. Těžko se to vysvětluje, ale najednou mi přišlo, že se v posledních letech vzájemně držíme tak trochu jako rukojmí. Tak si od sebe aspoň odpočineme, já od ní, ona ode mě.
Přesvědčoval vás někdo z vedení, abyste v ČT zůstala?
Ano, řada lidí. Přímí nadřízení, i ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal mi říkal, ať si to ještě promyslím.
Nabídku moderovat pořad Interview 5krát týdně jste dostala před tím, než jste řekla, že podáváte výpověď, nebo až poté?
Asi před 14 dny, na poradě u šéfredaktora Petra Mrzeny. Tam poprvé zaznělo, že je logické, aby pořad Interview DD byl i v pátek. Na to jsem řekla, že dohoda z léta s vedením byla na čtyři dny v týdnu a že tuto nabídku nepřijmu.
Jak byste nyní popsala to, co se odehrávalo v minulých měsících kolem zpravodajství a publicistiky ČT?
Držím se takové zásady, že nikdy nekritizuji zaměstnavatele, když od něj odejdu. Riskovala jsem, když jsem byla uvnitř, stáli jsme u pěti velkých protestů, vlastně za každého generálního ředitele, co v ČT byl, kromě Iva Mathého. Vždycky když jsme dospěli na základě informací k přesvědčení, že se nějak křiví veřejná služba, vystoupili jsme proti tomu. Dík za to televizním odborům. Ale v tuto chvíli už jsem řekla úplně všechno, co jsem říct mohla.
Zklidnila se atmosféra mezi zaměstnanci po výroku Rady ČT, že k žádnému velkému pochybení ve zpravodajství a publicistice nedošlo, a slibu ředitele Petra Dvořáka, že vzniknou mechanismy, které umožní řešit spory uvnitř ČT?
K diskusím o vzniku etického panelu jsem přizvána nebyla, nic o tom nevím, jen to, co se napsalo v médiích. Obecně platí, že důvěra se buduje zdola. Pokud naordinujete panel vedením, bez širší diskuse, možná se lidé opět neotevřou. Ale třeba se pletu.
Jaká je situace ve zpravodajství a publicistice ČT nyní? Budou odcházet další lidé?
O dalších odchodech nevím.
Čemu byste se chtěla po odchodu z ČT věnovat?
Zůstanu v médiích. To je jediné, co teď vím jistě.
Dostala jste už nějaké nové pracovní nabídky?
Dostala jsem řadu nabídek, nejtěžší je si dobře vybrat. Vzhledem k tomu, že všude zůstávám minimálně 20 let, tak to může být už i na doživotí.
Pokud ano, víte už, zda některé využijete?
My se pokusíme zůstat jako tým pohromadě. Rozdělit se můžeme vždycky. I tudy se bude moje rozhodování ubírat…
Pracovala byste pro některou z komerčních stanic? Třeba kdyby vám nabídla vlastní moderovanou diskuzi vysílanou v neděli v poledne...
Pracovala bych pro každé médium, které by se upsalo, že budu moct mluvit, a že se budu moct ptát kohokoliv na cokoliv.
Dokážete si představit, že se do ČT někdy vrátíte?
Já v to naopak tiše doufám...
