Zmíněné slovo „skrývají“ je ve skutečnosti poněkud nepřesné, ocelová konstrukce ční až 150 metrů nad zem. I kdyby média celého světa zredukovala užívání adjektiva „obří“ na desetinu, anténě radaru Duga (kódovým označením správně Duga-1, někdy označován nepřesně jako Duga-3) by toto označení zůstalo.
Radar byl aktivní v letech 1976-1989. Navrhli ho tak, aby pomocí odrazu radiových vln od ionosféry „viděl za horizont“ a mohl tak v případě masivního raketového útoku Západu proti Sovětskému svazu poskytnout varování a čas na odvetu (Sověti samozřejmě nebyli jediní, kdo obdobné radary stavěl).
Po uvedení do provozu získal mezi radioamatéry přezdívku Ruský datel - to kvůli zvuku, kterým se kolos s vysílacím výkonem 10 MW navzdory mezinárodním úmluvám proboural na několik frekvencí v krátkovlnném spektru.
Kmitočty „datel“ zamořil klepáním, skrz které toho nebylo moc slyšet (poslechnout si je můžete např. zde).
Díky triangulaci se podařilo zjistit, že „datel“ hnízdí na severní Ukrajině, v tehdejším Sovětském svazu. Zpravodajská technika NATO pak potvrdila, že to je výkonný radar hledící „přes horizont“. Jeho složky se nacházely pár desítek kilometrů od sebe - vysílací u Ljubeče, přijímací u Černobylu.
Žádosti o jeho vypnutí s odůvodněními, že ruší radiokomunikace včetně frekvencí užívaných v letecké dopravě, se samozřejmě na sovětské straně nesetkaly s pochopením, ba ani připuštěním, že za rušivým signálem stojí.
Tajnosti obestírající nezvykle velké a silné zařízení vedly ke spekulacím, k čemu je instalace určená. Ty nejdivočejší hovořily o nástroji na kontrolu počasí či myšlenek. Reálně ale radar měnil myšlenky hlavně sovětským vojákům a ekonomům, kteří postupně šedivěli z poznání, že investovali obří peníze - údajně dvojnásobek ceny černobylských jaderných reaktorů - do zařízení, které je má chránit před imaginární hrozbou, přičemž celému světu poctivě sděluje, kdy je „vzhůru“.
Server Newsweek ve své reportáži připomněl, že radioamatéři pojali rušivé klepání jako výzvu a reagovali vlastním rušivým signálem, který podle dostupných údajů „datla“ zřejmě oslepoval (podrobnosti zde).
Tak či tak, dnes to jsou jen vzpomínky. A radarová anténa na dohled od černobylského jaderného sakrofágu slouží spíš jako atrakce: v roce 2012 z ní uskutečnila společný seskok skupina basejumperů.
Do článku jsme doplnili odkaz na zdroj hovořící o ceně radaru, zpřesnili jsme formulaci ohledně role zpravodajské techniky NATO a opravili kódové označení radaru.
