Dřevo tvoří zejména dva typy chemických sloučenin: celulóza, jejíž dlouhá vlákna dávají materiálu pevnost, a lignin, který tvoří kratší molekuly, jež se vážou na celulózu a způsobují tvrdost. Při výrobě papíru se lignin ze dřeva odstraňuje a vyhazuje, protože papírenský průmysl potřebuje jen celulózová vlákna.
Pod tlakem a v horku
Výzkumníci z Fraunhoferova ústavu pro chemickou technologii poblíž Karlsruhe zjistili, že když dodají přirozená celulózová vlákna do odpadového ligninu z papíren, znovu obě látky spojí dohromady a vytvoří hmotu, z níž se dají dělat granule. A ty je pak možné zpracovávat podobně jako plasty. Za vysoké teploty a pod tlakem se z tohoto materiálu dají dělat předměty požadovaných tvarů a vyjde to levněji než opracovávání či ohýbání původního dřeva. Nový materiál dostal název Arboform a je z něj možné dělat nábytek, přístrojové desky do automobilů, skříňky pro televizory a počítače.
Napodobená příroda
Dosavadní tvarovatelné dřevo (například dřevotříska) se dělá z celých dřevitých vláken spojených lepivými pryskyřicemi. Arboform je oproti tomu mnohem bližší přirozenému dřevu. »My opakujeme postup přírody a vytváříme skutečné dřevo,« říká vedoucí výzkumného týmu Helmut Nägele. Arboform se však vzhledem samozřejmě nevyrovná ušlechtilému dřevu prokreslenému letokruhy. Uplatnění pro nový materiál si Nägele slibuje například u přístrojových desek automobilů. V nich se někdy dřevo upevňuje na plastovou nebo kovovou část. Jenže druhé dvě hmoty se vlivem horka roztahují více než dřevo, takže dřevo pak může popraskat. Když se však místo kovu nebo plastu použije jako podklad pro dřevěné části arboform, který se roztahuje a smršťuje vlivem tepla úplně stejně jako dřevo, k popraskání palubní desky nedojde.