Nejvyšší státní zastupitelství zveřejnilo anonymizované dovolání na svém webu. Trestní stíhání zastavily pražské soudy.
Obžaloba na Liptáka padla teprve loni v květnu, to je po 62 letech od činu, kterého se měl dopustit. Obvodní soud pro Prahu 4 ale dospěl v loňském roce k závěru, že případný trestný čin už stejně nelze stíhat. Stal se totiž před amnestií tehdejšího prezidenta Novotného z roku 1960, takže se na něj tato amnestie vztahuje.
Rozhodnutí později potvrdil Městský soud v Praze. Podle nejvyššího státního zástupce Zemana ale na Liptákovy skutky amnestie nedopadá, protože se dopustil úmyslného trestného činu proti majetku v osobním vlastnictví. Jako prokurátor zasedal v komisi, která sice nerozhodovala přímo o majetku rodin, ale určovala, kdo se odstěhuje z dosavadního bydliště.
Moc dobře věděl, co dělá, tvrdí Zeman v odvolání
Velkou část majetku pak rodiny musely ponechat na místě, podle Zemana to tedy byl zásah do osobního vlastnictví. Lidé na místě nechávali věci osobní potřeby i vybavení domácnosti shromažďované po generace. „Ve spojení s doživotním zákazem pobytu v okrese pro všechny vysídlené osoby, který byl ukládán automaticky při rozhodnutí o vysídlení, tento postup znamenal pro vysídlené osoby faktické zbavení dispozice s tou částí jejich majetku, který na místě musel zůstat,“ uvedl Zeman v dovolání.
Konkrétně Lipták je viněn z podílu na vysídlení dvaceti rodin včetně nezletilých dětí v období od ledna do června 1953. Po rozhodnutí komise se museli stěhovat do ubytoven v různých částech republiky, například do Lanškrouna, Hanušovic, Trutnova nebo Čáslavi.
Každému členovi vysídlovací komise muselo být podle dovolání jasné, že nucené stěhování je podloženo jen ideologickými důvody „třídního boje“. Zároveň bylo evidentní, že vysídlení lidé se provinili jen příbuzenstvím s odsouzenými „kulaky“.
„Důvod vysídlení musel být podezřelému dobře znám, neboť byl vzděláním právník a navíc členem aparátu, který měl politický boj s uvedenou (do jisté míry imaginární) společenskou třídou vytyčen jako jeden z cílů,“ stojí v dovolání. Zeman požaduje, aby Nejvyšší soud věc vrátil k novému rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Spor je o kvalifikaci činu a rozsah amnestie
Liptákův případ není jediný, na který se zaměřil nejvyšší státní zástupce. „Podávali jsme dvě dovolání týkající se těchto dávných zločinů,“ řekl redakci iDNES.cz mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. V obou případech prý dovolání přináší svůj pohled na to, zda se na činy vztahuje Novotného amnestie, či ne. „My tvrdíme, že ano, protože základem trestného činu byla majetková újma,“ vysvětlil Malý. Naopak při pouhém zneužití pravomoci by byla amnestie nejspíše použitelná.
Podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se Lipták podílel na protiprávním vystěhování několika rodin z obcí Dřínov či Újezdec na Mělnicku. Úřad v minulosti uvedl, že proti rozhodnutí nezakročil a porušil tehdejší zákon o prokuratuře, protože nesplnil svojí povinnost a úmyslně způsobil jinému škodu pro jeho politické přesvědčení.
Komunisté vysídlovali zemědělce zejména v první polovině 50. let. V průběhu koordinované akce, která podle historiků vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost, se muselo stěhovat podle odhadů tři ař čtyři tisíce rodin. Cílem totalitní moci bylo oslabení selského stavu a kolektivizace zemědělství.