Rodiče dětí ze sociálně vyloučených a chudých rodin nemusí platit školkovné, platbě za stravné se ale nevyhnou. Děti, jejichž rodiče mají problémy s placením obědů, chodí asi do čtyřiceti procent školek a škol. Více se tento problém objevuje na základních školách, což je zřejmě způsobeno povinností školní docházky.
Podle Lucie Pleškové z Nadace OSF se dá ovšem očekávat, že se od září zvýší také podíl dětí, které budou mít potíže s placením obědů i ve školkách, vzhledem k zavedení předškolního vzdělávání.
Pozitivní dopady dotovaného stravování podle analýzy hodnotí až tři čtvrtiny dotázaných ředitelů mateřských a základních škol. Ředitelé především vyzdvihují zlepšení docházky dětí z chudých rodin a zároveň jejich lepší socializaci. Ve školkách se výrazně zlepšily i školní výsledky dětí.
Sociolog Daniel Prokop z agentury Median, která analýzu zpracovávala, ve středu na tiskové konferenci podotkl, že nejhorších výsledků ve vzdělávání často dosahují právě děti z těchto rodin. „Výzkumy z Ameriky ukazují, že příčinou je i špatné předškolní vzdělání,“ podotkl Prokop.
„Současný systém sociálně vyloučené příliš nemotivuje, aby děti do mateřských škol posílali. Tyto děti pak mají nižší šanci, že se vymaní z bludného kruhu sociálního vyloučení,“ uvádí analýza. „Překážkou pro zapojení do programu může být i postoj ředitelů mateřských škol, kteří by při přetlaku žadatelů o místo ve školce zohledňovali kromě věku i pracovní aktivitu rodičů,“ doplnila Lea Michalová z Medianu.
Dotované obědy
V současnosti existují dva souběžné státní programy, které dětem obědy platí. Program ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) poskytuje stravné zdarma dětem od tří do patnácti let, je financovaný z evropských zdrojů a fungovat má do roku 2020. „Mezi jeho podmínky patří to, že dítě nesmí mít neomluvené absence a zároveň musí jeho rodiče pobírat dávky v hmotné nouze alespoň tři měsíce,“ vysvětlila Michalová. Příští rok zajistí ministerstvo obědy pro zhruba deset tisíc dětí.
Oproti tomu program financovaný z rozpočtu ministerstva školství (MŠMT) mohou využít pouze základní školy, na jejichž žáky je zaměřený. Každý rok také záleží, kolik ministr školství uvolní peněz na dotování stravného.
„Program MPSV není plošně využíván. Zjistili jsme, že mezi výzvou programu a pomocí pro konkrétní dítě stojí řada aktérů, kteří mohou zapojení bránit,“ řekla Plešková. Nejčastěji to jsou kraje, které se do výzvy nezapojí a přitom to musí byt oni, kdo žádá o dotaci.
Ve školním roce 2015/2016, kdy začal program MPSV fungovat, se do něj přihlásily pouze Liberecký a Jihomoravský kraj. Nyní se k nim připojilo dalších šest krajů - Plzeňský, Karlovarský, Královehradecký, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, společně s Prahou a Vysočinou. „Výzva je stále otevřená, kraje se do ni mohou zapojit,“ vyzvala Plešková.
Duplicitní dávky, soudí kraj
Všechny kraje ovšem nemají o zapojení do programu zájem. Například Ústecký kraj vidí hlavní překážku v zaměření programu, kdy je pomoc poskytovaná pouze chudým rodinám, které docházejí na Úřad práce. Podle něj by ji měly získat hlavně matky samoživitelky.
Jako další problém vidí to, že lidé v hmotné nouzi mají již jiné dávky, ze kterých by měli obědy platit a dochází tak k duplicitní pomoci. „Podpora by měla směřovat k těm, kteří na dávky nemají z nějakého důvodu nárok,“ soudí zástupce Ústeckého kraje z odboru školství.
Některé školy se domnívají, že zapojení do programu je zbytečné, protože chudí dávky často zneužívají a kupují si raději cigarety než alkohol, než aby dětem zaplatily obědy. „Oba programy posílají peníze přímo vzdělávacím zařízením, takže je velmi malá šance na zneužití, jak se někteří obávají,“ vyvrací pochyby Michalová.
Problematika se údajně netýká jen chudých rodin v sociálně vyloučených lokalitách. Podle Eurostatu žije dvacet procent českých dětí v ohrožení příjmovou chudobou. Obědy zdarma by ve školkách mohlo dostávat zhruba sedmdesát tisíc dětí, které tam již chodí, uvedla ČTK.
