Dokument, kterému úředníci říkají RIS3, se připravuje už od roku 2014.

Dokument, kterému úředníci říkají RIS3, se připravuje už od roku 2014. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Česko může přijít o téměř 80 miliard z EU. Chybí plán pro vědu a výzkum

  • 104
Do konce minulého roku měl být podle vládního slibu hotov dokument, bez něhož Evropská komise pozastaví vyplácení dotací. Dosud jej lidé, za něž zodpovídá ministr Pavel Bělobrádek, nestihli připravit.

Česku opět hrozí, že mu Evropská komise příští rok nedovolí čerpat dotace ve výši 76,5 miliardy korun, bije na poplach ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Karly Šlechtové (ANO). Nebudou prý peníze na výzkum, informační technologie či rozvoj firem.

Jaký je důvod tentokrát? Vládní sekce pro vědu, výzkum a inovace, která spadá pod lidoveckého místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka, stále nepředložila ministrům Sobotkova kabinetu konečnou podobu dokumentu, bez nějž se Česko k dotacím nedostane. K jeho první verzi má Evropská komise výhrady. Hotov přitom měl být do konce minulého roku.

„Pakliže se předběžná podmínka nesplní nejpozději do konce roku 2016, může Evropská komise pozastavit platby,“ varuje Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, před tím, co by mohlo následovat, kdyby se Bělobrádkovu úřadu dokument podle představ Komise připravit nepovedlo.

Dva roky neúspěšných příprav

Dokument, kterému úředníci říkají RIS3, se připravuje už od roku 2014. „Shrnuje plánované zaměření výzev operačních programů souvisících s vědou a výzkumem,“ vysvětluje dokument Adéla Klimešová, mluvčí sekce pro vědu a výzkum Úřadu vlády.

Na starosti jej nejprve mělo ministerstvo školství a na konci roku 2014 ho schválila vláda. V tu chvíli se sice zdálo hotové, ale Komise ke schválené verzi měla výhrady. Dokument tedy dostal na starost jeho současný gestor – Úřad vlády, přesněji místopředseda pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

Proč může Česko přijít téměř o 80 miliard

  • Evropská komisetvrdí, že připravovaný dokument RIS3 například nedostatečně stanoví, jakým způsobem budou vybírány obory, na které by mělo Česko dotace čerpat.
  • Komisi dále v připravovaném dokumentu chyběl dostatečně propracovaný rozpočet a jasné určení výše investic na vědu, výzkum a inovace jak na národní, tak na krajské úrovni.
  • Ze strany Komise i podnikatelů, vědců, pedagogů či samospráv v České republice zazněly také výtky na nedostatečné zapojení regionálních subjektů, které na konečné podobě dokumentu mají svůj zájem.
  • V neposlední řadě pak Komisi vadí, že Česko v dokumentu plánuje jednotlivé dotační výzvy bez toho, aby nastavilo priority jednotlivých oborů.

Vláda se pak s Komisí dohodla na dalším postupu a Bělobrádkova sekce podle tehdejší tiskové zprávy plánovala, že dokument bude schválen do konce roku 2015. Jenže to se ani po dalším roce příprav nepovedlo. „V roce 2015 byl dohodnut scénář dopracování, který se nepodařil ze strany gestora naplnit,“ stojí v analýze, kterou si v souvislosti s dotační problematikou zpracovává ministerstvo pro místní rozvoj.

Ministr Bělobrádek odkázal MF DNES na své mluvčí. Jeho úřad obavy z pozastavení čerpání dotací mírní. „Není pravda, že by se RIS3 nedařilo připravit. Dokument je připraven a jednáme se zástupci podniků, odborových svazů a představitelů akademického světa o zpřesnění strategie,“ tvrdí Klimešová z Bělobrádkovy sekce, která podle ní aktuálně dokument plánuje vládě předložit do podzimu.

Ministerstvo pro místní rozvoj však mezitím potíže s přípravou dokumentu začalo monitorovat jako jedno z velkých rizik v rámci čerpání dotací. Dotace mohou být pozastaveny v oblastech, kterých se dokument týká. V případě přetrvávajících problémů o ně může Česko dokonce přijít.

„Je na gestorovi, aby našel vzájemné porozumění nad výtkami Komise a následně je dokázal promítnout do dopracování RIS3,“ říká Frček z ministerstva pro místní rozvoj. Úřad ministryně Šlechtové proto vyzval Bělobrádkovu sekci, aby urychlila dopracování dokumentu. K tomu je podle něj třeba navázat velmi intenzivní dialog s Evropskou komisí i s partnery na národní úrovni.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue