SPECIÁL:
Lukašenkova cesta za pochybným vítězstvím
vše o prezidentských volbách v Bělorusku
Napjatá situace panuje v Bělorusku už od počátku března. S blížícím se termínem prezidentských voleb rostl i tlak režimu prezidenta Lukašenka na opozici. Vše vyvrcholilo až po volbách (které podle předpokladů jednoznačně vyhrál současný prezident) terorizováním opozice a masivním zatýkáním. Perzekuce se dotkly i řady běloruských studentů.
V českém registru domén CZ.nic se 4. dubna proto objevila jedna nová - lukashenko.cz. Návštěvníci tam najdou otevřený dopis "poslednímu evropskému diktátorovi" Lukašenkovi. Kromě dopisu v češtině je tam k mání i anglická a běloruská verze.
Doména je zaregistrována na Jána Říhu, studenta Fakulty humanitních studií UK a člena Rady vysokých škol. "Stránky jsou v provozu od 7. dubna večer," řekl iDNES.
"Jde nám o určitý apel a zároveň vyjádření nesouhlasu s pošlapáváním něčeho, co považujeme za ´nepošlapatelné´," vysvětluje Říha pohnutky, které ho s kolegy vedly k činům. "To jsme se také do otevřeného dopisu pro pana Lukašenka snažili vtělit. Cítili jsme, že již nemůžeme nečinně přihlížet."
Říha: Ideální by bylo splnění požadavku
Proč studenti zvolili právě internet? Podle Říhy je k tomu dovedla dřívější snaha exprezidenta Václava Havla, který chtěl na běloruské ambasádě předat otevřený dopis. (více zde) "Když jsem se dozvěděl, že se panu Havlovi jeho vlastní otevřený dopis nepodařilo předat, uvědomil jsem si, že je třeba zvolit jiný způsob."
"Nakonec z našich úvah vykrystalizovalo rozhodnutí zaregistrovat vlastní doménu, dopis zveřejnit na internetu a pana Lukašenka na něj upozornit elektronickou poštou." Říha tvrdí, že tak odpadávají potíže nejen s doručením dopisu, ale i případným popřením jeho existence.
Akce je prý časově neomezená. "V ideálním případě by možnost zápisu do seznamu podporovatelů měla skončit ve chvíli, kdy budou splněny konkrétní požadavky vznesené v dopise," vysvětluje. "Takový případ však velmi pravděpodobně nenastane," přiznává.
Vysokoškolští aktivisté přesto doufají v širší dopad jejich snah. "Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby náš dopis podpořilo alespoň několik set studentů, případně i nestudentů," přibližuje Říha cíle iniciativy. "Do seznamu podporovatelů se může zapsat kdokoli." V době psaní článku bylo pod dopisem podepsáno 178 lidí.
S pomocí je připravena i Univerzita Karlova
Výčet aktivit tím prý ale nekončí. "Členové Akademického senátu Univerzity Karlovy vyvíjejí nejrůznější aktivity s cílem podpořit perzekvované běloruské studenty," říká Říha. Akacemický senát prý již odeslal dva dopisy: jeden jeho členové adresovali běloruskému velvyslanectví v Praze, a druhý běloruským studentům. Podporu jim vyjádřil i rektor univerzity Václav Hampl.
"Univerzita Karlova je připravena zapojit se do pomoci těm, kteří nebudou moci ukončit studium ve své domovině," uzavírá Říha vyjmenování snah o pomoc. Podobná nabídka směřovala do Minsku už dříve z Varšavy.
