Vědci z týmu profesora Karla Svobody z laboratoře v Cold Spring použili při pokusech klonované myši, které v sobě mají světélkující gen medúzy. Potom udělali v hlavách sledovaných myší "okénka" nad tou částí mozku, která zodpovídá za zpracování onformací. Myš je získává pomocí vousů.
Potom měsíc sledovali, jak mozek postupně tvoří a ničí spojení mezi svými částmi. Myši pak umístili do jiného prostředí a o polvinu jim zkrátili vousy. Tím je v nezvyklých podmínkách ještě víc znevýhodnili.
Tak vědci zjistili, že počet nervových spojení (synapsí) zůstal stejný, ale jednotlivá spojení nečekaně často měnila svůj směr. Některá přežila jen několik dnů, jiná celý experiment. Podstatné je však zjištění, že synapse se v novém prostředí tvořily a rozpadaly rychleji, protože okamžitě reagovaly na vnější signály.
"Kdyby mi před několika lety dovolili udělat udělat experiment mých snů, byl by to právě tento," řekl Paul Adams, neurochirurg z univerzity ve státě New York. "Tento výzkum dokazuje, že v dospělém mozku se synapse formují v relativně krátkém čase."
Vědci se domnívají, že pokusy neuronů se mezi sebou spojovat jsou náhodné. Ta spojení, která se ukáží jako výhodná, zůstanou, ty ostatní zaniknou. Zatím je to však teorie, kterou je třeba potvrdit dalšími experimenty, píše slovenský deník.
