Představení obsahu dopisu spojili jeho tvůrci s happeningem před Arcibiskupským palácem v Praze, který začal ve středu v 10 hodin.
Dukových odpůrců dorazilo zhruba patnáct. Na sobě měli škrabošky s nápisy Rozvedený, Transžena, Gay, Uprchlík nebo Samoživitelka, které podle nich „představitelé současné církevní hierarchie často vylučují“. Při jejich divadelním výstupu se ozýval pískot a nesouhlasné výkřiky zhruba deseti kardinálových podporovatelů.
„Psát dopis Svatému otci je vrchol a ještě na Popeleční středu. Je vás pouze menšina a ta se musí podrobit většině. Pokud chce protestovat, musí to dělat způsobem, který jí náleží,“ uvedla v živelné diskusi s protestujícími Dukova zastánkyně.
Později došlo i na ostřejší slovní potyčky, ale nikdo z diskutujících nebyl vulgární a po chvíli se situace uklidnila. Kardinálovi podporovatelé happening označili za akci „několika mladých a poblázněných křesťanů“ a „Halíkovinu“, tedy že je dílem katolického kněze a aktivisty Tomáše Halíka.
To ale účastníci akce popřeli. „Jsme naprosto volné uskupení, nemáme žádnou strukturu ani zaštítění,“ řekl jeden z nich. Protestujícím vadilo, že je jejich oponenti nenechali dokončit větu a že neustále zdůrazňovali, že by se měli podřídit a nechat si své „radikální“ názory pro sebe.
„Sblížení trůnu a oltáře“
Pod dopisem, který autoři do Vatikánu odeslali už v pátek, bylo v úterý odpoledne podepsáno přes sto signatářů. Jsou to převážně křesťanští laici nejrůznějších povolání - lékaři, historici či učitelé. Až na několik výjimek mají společné to, že jsou z Prahy. Je mezi nimi i jeden katolický kněz - Jan Regner.
V úvodu dopisu jeho pisatelé uvádějí, že motivací pro odeslání textu je obava o směřování české katolické církve. Jako první výtku vůči arcibiskupovi pražskému zmiňují jeho příliš úzké vztahy s politiky. „Pozorujeme, že za dobu Dominikova působení došlo k výraznému sblížení trůnu a oltáře,“ píší.
Zmiňují, že na svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi v září 2011 pozval Duka tehdejšího prezidenta Václava Klause a nechal ho pronést „neoliberální proslov“. Signatářům se nelíbí ani to, že v listopadu 2015 Duka sloužil v Lánech mši za Miloše Zemana, a to jen pár dní poté, co prezident vystoupil na pódiu s tehdejším lídrem protiislámského hnutí Martinem Konvičkou.
Neprodlužujte už Dukovi mandát, vyzvala papeže část českých katolíků |
„Příklon biskupa Dominika k nacionalismu a ke krajní pravici pak lze vidět nejen v jeho nekritické podpoře islamofobního prezidenta Miloše Zemana, ale také v jednoznačném odmítnutí solidarity s uprchlíky na Svatováclavské pouti v září 2017, anebo v blahopřejném dopise zaslaném předsedovi fašizující strany SPD Tomio Okamurovi,“ píší nespokojení křesťané papežovi.
Ve zmíněném dopise Duka Okamurovi napsal, že je přesvědčen, že ho s ním „spojuje péče o bezpečí lidí v této zemi i řada jiných témat“.
Autoři textu mají výhrady i k lidem, kterými se Duka obklopil. Konkrétně zmiňují jeho tajemníka Milana Badala, jenž po útoku na francouzský kostel v Saint-Étienne du Rouvray v roce 2016 ve svém vyjádření ztotožnil islám s islamismem.
Stovka českých křesťanů zaslala papeži Františkovi dopis, ve kterém ho žádají, aby neprodlužoval mandát pražskému arcibiskupovi Dominiku Dukovi.
Restituce podle signatářů prohloubily nedůvěru v církev
Petenti arcibiskupovi vytýkají i jeho podíl na prosazení církevních restitucí. Způsob, jakým jich bylo dosaženo, totiž podle signatářů dopisu ještě více prohloubil nedůvěru české veřejnosti k církvi. „Ještě v březnu 2012 církvím v Česku důvěřovalo, stejně jako v předešlých letech, třicet procent lidí. V září 2012 důvěra v církve klesla o deset procent,“ píší.
Dukovi mají za zlé i slabý zájem o diecézní kněze a každodenní fungování farností, či to, že se podílel na knize s názvem „Jedenáct kardinálů o manželství a rodině“, která zaujala striktní stanovisko k pastoraci rozvedených a znovusezdaných katolíků. „Nedávno také upřel pastorační péči komunitě LGBTQ katolíků v pražské diecézi,“ dodávají signatáři.
Duka prý na kritiku autorů dopisu dříve nereagoval, či ji označil za „výbuch jednostranných vášní nebo protestantské či levicové výstřelky“. Proto se o ní rozhodli tímto způsobem informovat přímo papeže Františka.
Měl by papež prodloužit kardinálu Dominiku Dukovi mandát?
Svůj dopis uzavírají tím, že jmenováním nového pražského arcibiskupa by papež umožnil, aby se „z církevní hierarchické struktury znovu vytvořilo živoucí a láskyplné společenství bratří a sester, pospolitost, která je vždy ochotna pomoci těm nejslabším, zraněným, lidem na okraji i celému stvoření“.
Mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman v pondělí uvedl, že Duka nemůže na dopis reagovat, protože ho zatím nemá k dispozici. „Nicméně happeningy a jiné umělecké aktivity k popeleční středě tradičně patří, stejně jako připomínka faktu, že prach jsme a v prach se obrátíme,“ dodal Zeman.
Ve středu se kardinál k celé akci vyjádřil. „Masopust byl včera, dnes o Popeleční středě bychom si měli sypat popel na hlavu. A spíše na hlavu svou než na hlavy svých bližních,“ řekl bez dalších podrobností Duka.
Podle některých politiků je protest nízký a trapný
Odeslání dopisu vyvolalo na začátku týdne vlnu kritiky vůči jeho autorům, zejména ze strany některých politiků. Prohlášení odsoudil například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Veřejně odsuzuji dopis "skupiny" katolíků papeži, který ho vyzývá k neprodlužování mandátu kardinála @dominikduka Nemluví mým jménem. Kardinál je mým kardinálem a člověk, kterého si obrovsky vážím za jeho postoje v době komunismu a práci pro církev době dnešní @lidovky
Hlavy českých katolíků se zastal také poslanec ODS Jan Skopeček. „Kardinál Dominik Duka je pro mě mravní i názorovou autoritou. V době každodenní relativizace tradičních hodnot je jeden z mála, kdo je dokáže bránit. Je tak lidsky nízké a trapné na něj ‚žalovat‘ dopisem ve Vatikánu. Ustál udávání za komunismu, věřím, že ustojí i tento dopis,“ napsal.
Autory dopisu kritizoval i mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.
Žalobníčkům do Vatikánu. Pamatujte: Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem. Přísloví, 21,4.
Duku podpořil také Institut Václava Klause. „Kardinál Duka se v posledních desetiletích zasloužil o českou katolickou církev (a nejen o ni) více než další církevní hodnostáři. Dal jí vlídnou a otevřenou tvář vůči státu i občanům, dokázal nalézt kompromis do té doby neřešitelných sporů a snažil se ji zbavit jisté zahleděnosti do sebe. Zastavil devastující souboj o katedrálu sv. Víta a přispěl k prosazení církevních restitucí,“ uvedl zástupce institutu Petr Macinka z Institutu Václava Klause.
Signatáře dopisu označil za neomarxistické a novolevičácké jedince, kterým Duka vadí proto, že není „bezvěrec, heretik ani neomarxistický sociální inženýr“ a staví se proti vytváření muslimských minorit masovou migrací.
Jedna petice proti Dukovi, druhá za Duku
V reakci na dopis do Vatikánu vznikla i petice, která naopak vyjadřuje Dukovi důvěru a sympatie. „Je zaměřena na podporu kardinála, za hodnoty, které kardinál zosobňuje a nikoliv proti nějaké skupině aktivistů. Na druhou stranu na útoky a nálepkování ve stylu hnědnutí církve nebo požadavky, že pan kardinál již nebude mít prodloužený mandát, je třeba reagovat a to slušně a důrazně,“ vysvětluje vznik petice její autor Robert Troška.
Ve středu dopoledne byly pod jejím zněním podepsány asi tři stovky lidí. „Podepisuji tuto petici z upřímného přesvědčení, že pan kardinál Dominik Duka patří mezi přední představitele katolické církve v České republice, kterému jde o osud naší drahé vlasti a katolické církve,“ uvedla ke svému podpisu Mária Janošková z Brna.
