Del Ponteová se v belgické metropoli setkala s unijním vysokým představitelem pro zahraniční politiku Javierem Solanou.
Bělehrad podle ní nehnul prstem, aby chytil někdejšího bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče a jeho vojenského velitele Ratka Mladiče. ICTY oba muže viní z účasti na genocidě bosenských muslimů ve Srebrenici v roce 1995.
"Kdyby teď Unie obnovila jednání, vyslala by tím opravdu špatný signál," prohlásila Del Ponteová. Srbové by si prý mohli sestavit jednoduchou rovnici: Evropa s nimi jedná, i když Karadžiče a Mladiče nevydali, z toho tedy vyplývá, že to tak může zůstat.
Bělehrad loni v listopadu vyhlásil akční plán na dopadení válečných zločinců. Del Ponteová ho ale nyní nazvala kouřovou clonou. "Neudělali vůbec nic," řekla Solanovi. "Dokonce se chovají úplně opačně. Nedostali jsme od nich žádné informace ani hlášení. Prostě nespolupracují."
Jednání u ledu
Evropská unie už s Bělehradem vedla rozhovory o uzavření takzvané Stabilizační a asociační dohody. Ta je prvním krokem na dlouhé cestě k plnohodnotnému členství. Loni v květnu šla ale jednání k ledu - právě kvůli neschopnosti či neochotě Srbska vydat klíčové muže války v Bosně.
Některé členské státy, například Španělsko či Itálie, ale naléhají na obnovení rozhovorů. Doufají, že tím podpoří proevropské demokratické síly v Bělehradě.
Jenže s tím Del Ponteová hrubě nesouhlasí. Obnovení rozhovorů podle ní povede akorát tak k tomu, že Bělehrad válečné zločince nikdy nevydá. A vzhledem ke skutečnosti, že ICTY definitivně ukončí činnost už v roce 2010, mohlo by se stát, že dva z největších prominentů války zůstanou nepotrestáni.
