„Určitě je to něco, co je... je to jedna z možností,“ odpověděl Trump na dotaz, co by ho přimělo vyslat do Venezuely americkou armádu. Na otázku, zda by se osobně zapojil do vyjednávání s Madurem a přesvědčil ho, že by měl odejít, odvětil, že venezuelský vůdce ho už před pár měsíci žádal o schůzku, on ji ale odmítl.
Ve Venezuele, zmítané hlubokou ekonomickou krizí, se již několik dní konají bouřlivé protesty opozice i stoupenců autokratického prezidenta Madura. Šéf venezuelského parlamentu ovládaného opozicí Juan Guaidó se minulý týden během masových demonstrací prohlásil úřadující hlavou státu, když parlament neuznal Madurův nový mandát. Podporu Guaidóovi už vyjádřila řada amerických zemí, včetně USA.
Moskva „zásah zvenčí“ odmítá
Mezinárodní společenství by se mělo zaměřit na to, jak pomoci vyřešit ekonomické a sociální problémy Venezuely, ale vyhnout se destruktivním zásahům zvenčí. Podle agentury Interfax to v neděli uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Maduro po sankcích přišel i o účty v bankách. Rusové se bojí o své peníze |
Rusko patří mezi spojence autokratického prezidenta Nicoláse Madura. „Cílem mezinárodního společenství by mělo být pomoci (Venezuele vyřešit socioekonomické problémy), bez destruktivního zasahování zvnějšku,“ uvedl Alexandr Ščetinin, který na ruském ministerstvu zahraničí vede odbor Latinské Ameriky.
Konec ultimáta
V neděli vyprší ultimátum, které Madurovi dalo Španělsko spolu s Francií, Británií a Německem. Maduro by měl oznámit nové prezidentské volby, jinak tyto země uznají za úřadujícího prezidenta Guaidóa. Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová postoj své země v neděli zopakovala.
S vůdcem opozice již hovořil i rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Měl jsem velmi dobrý telefonát s Guaidóem,“ uvedl na twitteru. „Má naši plnou podporu, pokud jde o obnovení demokracie,“ dodal. Jestliže Maduro neodpoví na výzvu EU ohledně vyhlášení svobodných a spravedlivých prezidentských voleb, „uznáme a podpoříme Guaidóa jako prozatímního prezidenta“, doplnil Kurz.
V Iráku zůstaneme, ze Sýrie odejdeme
Trump se v rozhovoru vyjádřil i k dění na Blízkém východě. Jak řekl, americká vojenská přítomnost na základně v Iráku je velmi důležitá, protože Washington tak může zblízka sledovat, co dělá Írán. „Jeden z důvodů, proč si ji (základnu) chci ponechat, je, že se chci více dívat na Írán. Írán je skutečný problém,“ prohlásil prezident.
Prezident loni v prosinci nečekaně oznámil, že chce stáhnout všech asi 2000 amerických vojáků ze Sýrie. Své rozhodnutí nyní Trump opět obhajoval, jakýkoli časový harmonogram odsunu ale nezveřejnil. Spojenci i členové jeho vlastní republikánské strany plán kritizovali kvůli obavám, že Islámský stát může po odchodu USA ze Sýrie znovu nabýt na síle, a také proto, že Washington kvůli stažení jednotek může přijít o vliv na dění v regionu. Jak Trump nyní uvedl, někteří z vojáků se přesunou ze Sýrie právě na základnu do Iráku a „někteří pojedou domů“.„Chci, abychom to mohli sledovat. Máme v Iráku neuvěřitelnou a velmi drahou vojenskou základnu. Je na skvělém místě, pokud jde o sledování různých částí problematického Blízkého východu,“ dodal.
