Golanské výšiny patří Izraeli a USA by to měly uznat, prohlásil Trump

Spojené státy americké by měly uznat izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami, napsal ve čtvrtek na svém Twitteru americký prezident Donald Trump. Podle něj je toto syrské území anektované židovským státem významné pro izraelskou bezpečnost i stabilitu v regionu.

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Izrael o americké uznání svých nároků na tuto spornou oblast podle agentury Reuters v poslední době usiluje diplomatickou cestou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpovi za jeho podporu izraelských nároků poděkoval.

„Po 52 letech je čas, aby Spojené státy plně uznaly izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami, které mají zásadní strategický a bezpečnostní význam pro Izrael a stabilitu regionu,“ napsal Trump na twitteru.

Donald J. Trump (Twitter)@realDonaldTrump

21.března 2019 v 17:50, příspěvek archivován: 21.března 2019 v 19:48

After 52 years it is time for the United States to fully recognize Israel’s Sovereignty over the Golan Heights, which is of critical strategic and security importance to the State of Israel and Regional Stability!

odpovědětretweetoblíbit

„Děláte dějiny,“ sdělil Netanjahu podle oznámení svého úřadu v telefonátu s Trumpem. Poděkoval také na twitteru slovy: „V době, kdy chce Írán využít Sýrii jako základnu ke zničení Izraele, prezident Trump odvážně uznává izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami. Děkujeme, prezidente Trumpe.“

Otázka území, které Izrael obsadil za války v roce 1967 a následně část vyklidil a druhou anektoval, se dostává do pozornosti krátce před návštěvou premiéra Benjamina Netanjahua v USA, která začne v neděli. Světové společenství izraelský nárok na Golanské výšiny neuznává a označuje je za okupované území.

Umění diplomacie. Proč si Trump tentokrát odpustil divoké podání ruky

Agentury připomínají, že Trump své rozhodnutí zveřejnil čtyři dny před jednáním s Netanjahuem v USA. Premiér odjede na konferenci proizraelského Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC), v pondělí a v úterý má na programu i setkání s Trumpem.

V Izraeli je právě v těchto dnech šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Když se ho novináři dnes ptali na Golany, odpovědi se vyhnul. Sdělil pouze, že to, že USA minulý týden ve zprávě ministerstva zahraničí o lidských právech z oddílu týkajícího se Golanských výšin vyčlenily termín „Izraelem okupované“, byl záměr.

Trumpova administrativa se v politice vůči Izraeli odchyluje od praxe předchůdců. Trump předloni uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a loni tam USA přesunuly z Tel Avivu velvyslanectví. Očekává se, že po izraelských volbách, které se budou konat 9. dubna, USA zveřejní nový blízkovýchodní plán k řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Horká půda jménem Golanské výšiny

• Golanské výšiny jsou strategicky významnou oblastí o rozloze 1710 km² na jihozápadě Sýrie při hranicích s Izraelem, Libanonem a Jordánskem.

• Oblast bývala osídlena již v dávné minulosti, po první světové válce se Golany staly součástí francouzského mandátního území, v roce 1923 byla vytvořena mezinárodní hranice mezi mandátním územím Francie, Sýrií, a mandátním územím Británie, Palestinou.

• Golanské výšiny obsadil Izrael za šestidenní arabsko-izraelské války v červnu 1967. V roce 1981 Izrael v rozporu s rezolucí OSN 1200 kilometrů čtverečních anektoval, zhruba 510 kilometrů čtverečních na východě území kontroluje Sýrie.

• Po izraelském vpádu z oblasti emigrovala většina arabských obyvatel (kolem 130 000 lidí). Izrael postupně vybudoval na Golanách několik desítek osad, které byly osídleny židovskými osadníky. Celkový počet obyvatel Golan je zhruba 39 000, z toho na území žije ve 34 osadách na 20 000 izraelských osadníků.

• Izraelská vláda premiéra Jicchaka Rabina v roce 1992 poprvé navrhla navrácení části Golanských výšin Sýrii na principu „území za mír“. Sýrie požadovala celkové stažení Izraele z oblasti. V roce 2000 Izrael a Sýrie jednaly o mírové dohodě a možnosti navrácení okupovaného území Sýrii.

• Pro Izrael jsou Golanské výšiny velmi důležité, neboť díky své poloze umožňují kontrolovat údolí horního toku Jordánu, které je velkou zásobárnou vody a rozsáhlé oblasti syrského, izraelského a libanonského území. V 90. letech byla v oblasti nalezena i ložiska ropy a zemního plynu.

• Izraelci v současnosti tvrdí, že by území mělo zůstat pod kontrolou Izraele ze strategických důvodů, a to zejména kvůli přítomnosti íránských milic na syrské straně území. Izraelský ministr pro záležitosti tajných služeb Jisrael Kac řekl loni v květnu, že Izrael požádal Spojené státy, aby uznaly část Golanských výšin jako izraelské území. Podle Kace americký prezident Donald Trump s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o budoucnosti Golanských výšin hovořil už v únoru 2017 a téma se stalo i předmětem jednání v americkém Kongresu.