V těžce přístupných horách nedaleko Tuzly koupili vahábité od září loňského roku desítky domů a více než dva hektary půdy. Ve vesničce Gornja Dubnica hodlají otevřít továrnu na zpracování masa ze zvířat poražených podle náboženských předpisů. Zatím tu ale vyrostla hlavně modlitebna.
Pracovat by v ní podle plánů měli stoupenci vahábismu z Rakouska, Srbska, Makedonie nebo Kosova. Na nové místo přesídlí i radikální vůdce sekty Nusret Imamovič. Islamisté ve vsi dosud utratili 30 tisíc eur (kolem 750 tisíc korun) a další prostředky bude potřeba investovat.
Finančních těžkostí se ale stoupenci práva šaría obávat nemusejí. Peníze dorazily v hotovosti z Vídně, odkud operace řídí muslimský učenec a sarajevský rodák Muhamed Porča. Od roku 1993 působí ve Vídni jako kazatel v tamní pobočce Vysoké saúdské komise
Tato organizace, má údajně podporu z nejvyšších míst Saúdské Arábie. Poválečné Bosně poskytla 600 milionů dolarů pomoci, po 11. září 2001 ale musela odejít ze Sarajeva kvůli podezření z napojení na mezinárodní teroristické sítě.
Kontakty vedou až na Blízký východ
Kromě Porči jsou do vytváření vahábistických komunit v Bosně zapojeni i vůdci radikálních skupin ze Švédska, Německa, Rakouska a Řecka. Jejich kontakty ale vedou ještě dál, až k radikálním muslimům na Blízkém východě, v Jemenu nebo Somálsku.
Vytvoření uzavřené komunity výrazně pomohlo poválečné rozdělení Bosny. První komunita vahábitů vznikla už na konci 90. let v obci Gornja Maoča. Islamisté i tehdy vykoupili opuštěné domy, které před vypuknutím krvavého konfliktu obývali Srbové.
Úplně první podobný pokus v polovině 90. let neuspěl. Komunita stoupenců "pravé víry" ve vsi Bočinja u města Maglaje přišla tehdy na 20 milionů konvertibilních marek (v přepočtu 250 milionů korun). Projekt ale zarazilo mezinárodní společenství.
