"Chtěli jsme tím ulehčit policii i radnici v Terezíně, pod kterou patříme. Tam má paní starostka dost svých starostí. Policie by sem musela z nějakého místa vysílat čluny a hlídky, které potřebuje také jinde. My jsme tady ale doma, známe se. Máme loďky, hlídáme si to sami," říká šéf povodňových hlídek Vít Bureš.
Přestože jsou v obci i domy, které voda nezaplavila, do vsi se od středy není možné dostat jinak než přes vodu po loďkách.
"Sousedé občas zavolají, co by potřebovali udělat, tak jim pomáháme, když už jsme tu zůstali. Dneska jsem krmil prase a králíky," svěřuje se Bureš.
Když je pěkně, připraví si skupinka domobranců i grilovačku. Chlapi takto využili pěkného počasí ve středu odpoledne, a dokonce prý měli i nějaké pivo. Bureš je kvůli tomu ale rozhodně nehodlá kritizovat.
"Z povodní v roce 2002 vím, jak je nutné se nějak odreagovat. Nervy se musí uvolnit," říká šéf domobrany.
A mám sklizeno, poznamenal zemědělec
Povodňové hlídky občas jedou pro naftu, aby doplnily zásoby v elektrocentrále. Díky ní si dobíjejí mobilní telefon a funguje jim mobilní internet, takže mají představu, co se děje kolem. Bureš vyjíždí i do Terezína na porady na radnici.
O tom, jak to vypadá u nich doma, se někteří obyvatelé Českých Kopist mohou přesvědčit i sami. Někteří ze silnice za Trávčicemi sledují vodu a pár domků za ní. A vyzvídají od sousedů, kteří právě na loďce přijeli přes jedno z jezer v polích.
"Tady jsme jeli jednou loďkou, pak kus pěšky a druhou loďkou. V Kopistech jsme se už brodili. Tři sta metrů jsem šel půl hodiny. Mám toho plné zuby, bolí mě nohy, vodu jsem měl až sem," ukazuje si na břicho Jiří Paul.
Ještě předtím ale sousedům popisuje, jak to vypadá u nich. "U vás je to dobrý. Ty máš vodu do půl zahrady, půlka brambor je pod vodou," líčí Paul.
U něj jsou dveře stále zamčené, takže dům by by měl být v pořádku. Až na to, že v něm bude asi metr vody a pozemek je potopený úplně.
"Což je špatný, protože jsem zemědělec a měl jsem tam celou úrodu. Teď už mám sklizeno," říká Paul neradostně.
