Dávný čínský zvyk bolestivého zavazování ženských chodidel připomínají v Náprstkově muzeu speciální vyšívané botičky. Přezdívalo se jim zlaté lilie. Výjimečné jsou však i tím, jak se do muzea dostaly. Během svého evropského turné je přivezl věhlasný čínský varietní kouzelník Ching Ling Foo.

Čínské ženy si takové střevíčky obouvaly na nohy záměrně znetvořené kvůli tehdy módnímu přesvědčení, že čím je ženské chodidlo menší a zahnutější, tím erotičtěji na muže působí. Od malička si je proto svazovaly tak, aby v dospělém věku dosahovala chodidla kýžené délky deseti centimetrů.

Bolestivý proces s sebou nesl celoživotní zdravotní následky. Ženám ale byly odměnou větší šance na slibný sňatek a společenský vzestup.

Zdeformovaná chodidla, kterým se jako botičkám říkalo "zlaté lilie", patřila k nejintimnějším částem ženského těla. Muž je směl spatřit jen v důvěrných chvílích. O to více překvapí, že předvádění žen s malými chodidly zařadil zmíněný kouzelník do svého programu. Publikum sice bylo nadšeno, ženská část mágova souboru však zřejmě musela při vystoupení cítit velké ponížení.

Nejinak tomu bylo i v Praze, kam kouzelník zamířil koncem března 1905 v rámci svého veleúspěšného evropského turné. Pozvánka na mágovo vystoupení, kterou mají v muzeu pečlivě uchovanou, vypočítává atrakce, které při čtyřicetiminutovém představení bylo možno zhlédnout.

Kromě pěveckého vystoupení kouzelníkovy dcery či ukázek kejklířských dovedností slibuje Ching Ling Foo i vystoupení žen s malými chodidly. Zapojit se musela i jeho žena. Právě její střevíčky později kouzelník muzeu daroval.

Fenomén Ching Ling Foo
Čínský mág neměl úspěch jen u nás, ale po celém starém kontinentu. Věhlas si získal už při turné po Spojených státech, které navštívil roku 1898. Jako prvnímu Číňanovi se mu podařilo na kouzlech a tricích vybudovat svou kariéru. "Byl to první kouzelník čínského původu, který byl známý v USA a v Evropě," řekla Helena Heroldová z Náprstkova muzea. Všichni před ním byli totiž jen namaskovaní běloši.

Kouzelník Ching Ling Foo na dobové reklamní pohlednici

Těžko říci, čím si tento drobný muž své diváky získal. Specializoval se na náročné chrlení ohně, pověstným a oblíbeným se však stal i jeho trik, kdy z pláště dokázal vykouzlit vaničku i s dítětem.

Brzy se stal fenoménem. Až takovým, že na jeho počest složil píseň známý hudebník a skladatel Irving Berlin. Ve skladbě From Here To Shanghai se vyznává z lásky k daleké Číně, v písni však nezapomene zmínit ani mistrovo jméno.

Mezi pražskou smetánkou
V hlavním městě českého království se kouzelníkovi na jaře roku 1905 dostalo vřelého přijetí.

O návštěvě nadšeně referoval dobový tisk: "Vůdce výpravy té, Čing-Ling-Fu, jest zámožný občan ze Šanghaje, kdež má velký dům a dva rozsáhlé závody s hedvábím; jeho syn z prvního manželství studuje v Londýně na International College. Návštěvy u Náprstků mimo vůdce výpravy a jejího amerického impresaria zúčastnila se vůdcova manželka Čing a jeho dcera Či-Toi, zeť Či-Run a synovec Van-Šun-Lai," psala tehdy Národní politika.

Jak je vidět, novináři si mágova tvrzení příliš neověřovali. Ching Ling Foo totiž vůbec nebyl bohatým podnikatelem, jak o sobě s chutí tvrdil. Legendu, že je ve skutečnosti velmi zámožný, o sobě nechával šířit záměrně.

Publikum přesvědčoval, že kouzlení je pro něj pouhým koníčkem, kterým bavil své obchodní partnery. Teprve poté se prý rozhodl vycestovat se svými triky a kejklemi do světa. Třebaže měl bezesporu úspěch, v Číně jeho popularita nic neznamenala. Kouzelník a eskamotér, byť svými úspěchy vydělal sebevíce peněz, byl ve své vlasti stále jen kouzelníkem, tedy příslušníkem nižší sociální vrstvy.

Možná i proto si tolik potrpěl na přijetí mezi vážené osobnosti. "Společensky se chtěl postavit na roveň lidí, které bavil," podotkla Heroldová.

Skupina Ching Ling Foo v expozici Náprstkova muzea (v pozadí urna zakladatele muzea Vojty Náprstka), březen 1905

Jednu takovou chvíli v Náprstkově muzeu fotograf zachytil. Ching Ling Foo je zde mezi spisovateli, diplomaty či profesory a jejich manželkami. Sedí v dlouhé suknici a brokátovém kabátku, obklopen několika svými blízkými. Za ním stojí spisovatel Joe Hloucha (1881-1957), který se rok na to vypraví na svou první cestu do Japonska a proslaví se díky svému románu Sakura ve vichřici. Vedle něj postává Eitairo Nambu, v té době v Praze působící jako zástupce japonského císařství.

Ching Ling Foo si mezi smetánkou spokojeně hoví. S takovými lidmi by se ve své vlasti stěží mohl nechat zpodobnit. Na důkaz štědrosti naopak muzeu věnoval různorodou směsici darů - od porcelánových jídelních mís a konvic přes mužskou čapku, obřadní tyčinky a mince až po zmíněný pár botiček. Těch si v muzeu hodně váží.

"Podobných zde máme desítky," připustila Heroldová. Stejně tak každé větší evropské muzeum se může "zlatými liliemi" pochlubit. Podle ní je to ale právě příběh výstředního světově proslulého mága, který tento pár botiček činí tak zajímavými.

Text: Adam B. Bartoš  Grafika/foto: David Votruba