Píchnout injekci, ale také třeba zajistit přístroj, který pacientovi pomůže dýchat. I tak může vypadat péče, kterou zdravotníci lidem poskytují doma. Zářijová statistika Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ukázala, že výdaje na ni rostou.
V roce 2008 šlo do domácí péče z veřejného zdravotního pojištění něco málo přes miliardu korun, loni to byla téměř miliarda a půl. "Náklady zdravotních pojišťoven se od roku 2008 do roku 2012 zvýšily o 30,3 procenta," konstatuje Ivan Popovič z ÚZIS. Ještě razantněji rostly výdaje na záchranku a rehabilitační péči.
Popovič nárůst přičítá tomu, že veřejnost si více všímá potřeb nesoběstačných pacientů. "Přibývá také počet organizací, které tuto péči poskytují," dodal autor zprávy, která předkládá statistiky nákladů na zdravotní péči.
147 tisíc pacientůKe konci roku 2011 poskytovalo u nás služby domácí zdravotní péče 472 pracovišť s více než třemi tisíci zdravotnickými pracovníky. Služeb domácí péče využilo 147 tisíc pacientů, z nichž zhruba čtyři pětiny byli ve věku 65 a více let a necelé dvě třetiny tvořily ženy. Zdroj: ÚZIS |
Do domácí péče jde ani ne jedno procento výdajů
Navyšování výdajů na domácí péči je podle náměstka ministra zdravotnictví Ferdinanda Poláka pozitivní trend. Zároveň ukazuje na to, jak málo je u nás tato péče zatím rozvinutá.
"Procentuální nárůst je velký, ale to je proto, že se statistiky posledních let vycházejí z velmi nízkých čísel, protože domácí péče u nás byla nevyužívaná. Když začínáte z nízkého čísla a ono se jen trochu zvýší, tak vám to udělá dvacet procent, ani nevíte jak," upozornil Polák.
Domácí zdravotní péče se loni na celkových nákladech ve zdravotnictví podílela pouze šesti desetinami procenta.
Jen pětina Čechů umírá doma
Přesto, že náklady na domácí péči tvoří takto malý podíl, zaslouží si pozornost. Pacientům, kteří jsou mnohdy v posledním stadiu nemoci, trpí nemocemi stáří nebo nevyléčitelnými chorobami, umožňuje, aby se léčili v prostředí, které důvěrně znají a které nemusí sdílet s desítkami dalších podobně nemocných. Naopak jsou více v kontaktu s vlastní rodinou. Tento typ péče jim dává také větší naději na to, že v případě, že boj s nemocí prohrají, v takovém prostředí také zemřou.
"Z průzkumů a statistik víme, že zemřít v domácím prostředí by si přál téměř každý, jen pětině lidí se takové přání ale skutečně splní," připomenul Polák.
Výdaje na domácí zdravotní péčiRok/Výše výdajů v miliardách na domácí péči/Celková výše nákladů na zdravotní péči 2008 1,07/193,67 2009 1,37/213,35 2010 1,32/215,80 2011 1,38/219,91 2012 1,39/223,92 Zdroj: ÚZIS |
Čísla rostou, jistota domácí péče nikoliv
Společnost Hany Pekárkové Pracoviště ošetřovatelské péče poskytuje služby v okrese Hradec Králové už 21 let, její tým 30 zdravotníků jezdí měsíčně až ke 450 pacientům. Ke statistickým údajům je nedůvěřivá, protože podle ní příliš neodrážejí situaci v praxi.
"Zvyšují se počty pacientů, přibývá náročných výkonů, jakým jsou například domácí plicní ventilace či paliativní péče, stoupají režijní náklady, které nejsou nikde zohledněny. Kdežto částka proplácená zdravotními pojišťovnami již řadu let stagnuje, jelikož nedochází k navýšení hodnoty bodu v úhradové vyhlášce ministerstva zdravotnictví," podotkla.
Například za materiál na převaz rány platí zdravotní pojišťovny podle Pekárkové už několik let stejně, 21 korun. A to bez ohledu na to, zda je to převaz malé rány, nebo třeba celé dolní končetiny. "Ceny materiálů nebo benzinu stoupají stejně jako náročnost úkonů, které při péči poskytujeme. Náklady pojišťoven na jednotlivé výkony jsou ale stále stejné," podotkla Pekárková.
Situaci zvládá díky tomu, že nenavyšuje platy zaměstnanců. "Přitom musíme mít kvalifikované všeobecné sestry a fyzioterapeuty, kteří se nám trvale vzdělávají," popsala s tím, že pro zaměstnance je to náročné.
"Přestože průběh rekonvalescence v domácím prostředí je prokazatelně úspěšnější a náklady na ošetření pacienta nižší než při hospitalizaci, nejsou zdravotními pojišťovnami povolovány další kapacity pro agentury domácí zdravotní péče a stávající kapacity jsou limitovány nesmyslnými regulačními omezeními," popsala Ludmila Kondelíková, prezidentka občanského sdružení Asociace domácí péče ČR.
Kolik stojí péče o nemocnéCelkové náklady na zdravotní péči za rok 2012 dosáhly částky 223,92 miliardy korun. To je o 1,8 procenta víc než v roce 2011. Uvedl to ÚZIS. Podle něj se za rok 2008 až 2012 tyto náklady zvýšily o 15,6 procenta. Největší podíl částky odčerpaly nemocnice a ambulantní péče. ÚZIS mimo jiné uvádí, že ve sledovaném období, se úhrady nemocnicím zvýšily o 17,1 procenta, naopak například náklady na lázeňskou péči se snížily o 11,9 procenta. Dá se přitom předpokládat, že pokles v lázeňství bude za letošní rok ještě razantnější, protože současná statistika zahrnuje data do roku 2012, loni v říjnu však vstoupil v platnost nový seznam lázeňské péče, který úhrady sníží o stamiliony korun (více čtěte zde). |
Léčených doma by mohl být dvojnásobek
Domácí zdravotní péče má podle Poláka v Česku dvojnásobný potenciál. "A to v případě, že dojde k celkové úpravě systému poskytování následné a dlouhodobé péče, a to i v lůžkové části," míní Polák. Podle něj není možné, aby rostla domácí péče a zároveň se nesnižoval počet lůžek následné péče a v pobytových zařízeních sociálních služeb. "Protože v devadesáti procentech jde o jednu skupinu pacientů, kteří leží buď v LDN, pobytové sociálce, nebo doma," doplnil.
ÚZIS uvádí, že v ČR je 1 795 lůžek takzvaných sociálních pobytových služeb a zařízení zaměřená na tyto služby poskytla jen za loňský rok péči 4 585 lidem. Dalších 7 204 lůžek je v léčebnách dlouhodobě nemocných, kde se loni léčilo 42 203 nemocných, a 468 lůžek v hospicech, kde bylo jen za loňský rok hospitalizováno 4 050 lidí.
Zda bude trend nárůstu domácí péče pokračovat, je podle Popoviče otázkou. Přibývat takových služeb může jen tehdy, pokud na ně jsou peníze. Polák však věří, že ty se najdou. "V domácí péči jsou velké rezervy, stále ji neumíme využívat tak dobře, jak bychom měli. A to včetně domácí hospicové péče," uvedl.
