Cílem projektu je umožnit několika stovkám pacientů v terminálním stádiu nemoci prožít poslední chvíle doma se svými blízkými. Pilotní projekt, který zahrnuje sedm mobilních hospiců poskytujících péči na devíti místech, měl původně skončit v únoru. Pojišťovna počítala s tím, že do té doby zaplatí domácí péči 350 až 400 umírajícím za 15 milionů korun.
Hospice zapojené v projektu
|
„Ukázalo se, že organizace, které péči poskytují, jsou spokojené s tím, jak to funguje. My jsme zjistili, že z jejich strany je to skutečně indikováno pouze lidem, kteří to potřebují, jsou to opravdu lidé v terminálním stádiu (lidem s předpokládanou prognózou délky života nejvýše 30 dnů, pozn. red.). Rozhodli jsme se proto pilot prodloužit tak, aby se naplnil limit těch 350 lidí,“ vysvětluje pro iDNES.cz mluvčí VZP Oldřich Tichý. I poté však bude pilotní projekt běžet dál do konce tohoto roku.
Do projektu se zapojila pouze VZP - klienti jiných pojišťoven tedy mají zatím smůlu. Pilot však dává naději, že by už od příštího roku zdravotní systém mohl vycházet vstříc všem lidem v terminálním stádiu, kteří si přejí zemřít doma, ať už mají jakoukoli ze sedmi českých zdravotních pojišťoven. Provozovatelé domácích hospiců dlouhodobě usilují o to, aby byla jejich péče zařazena ministerstvem do seznamu úkonů hrazených z veřejného pojištění.
Zajistí stát klidný konec v domácím prostředí každému?
Zdá se, že rozhodující bude právě vyhodnocení současného pilotního projektu, které na jaře provede Ústav zdravotnických informací a statistiky. „O hrazení péče domácích hospiců se uvažuje už delší dobu. Momentálně se čeká na výsledky pilotního projektu. Myslím, že zde je i vůle pojišťoven,“ řekl pro iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL). „Výsledky analýzy pro nás budou podkladem pro diskuzi,“ souhlasí Tichý.
Domácí hospiceDomácí neboli mobilní hospice nabízejí své služby nevyléčitelně nemocným dospělým i dětem a jejich blízkým, kteří o ně doma pečují. Poskytují rodině podporu, umožňují, aby člověk v posledním období života mohl žít důstojně, měl čas na své nejbližší a čas na rozloučení. Zdravotníci mobilních hospiců docházejí za nemocnými domů poskytují jim v jejich vlastním prostředí péči srovnatelnou s péčí „kamenných“ hospiců. Mobilních hospiců v České republice funguje víc než dvacet a ročně se dohromady postarají přibližně o šest set umírajících pacientů. |
O tom, co je a co není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Každý rok vydává formou vyhlášky seznam hrazených zdravotních výkonů, který je závazný pro všech sedm zdravotních pojišťoven.
„Ministerstvo zdravotnictví je připraveno v případě, že se ukáže, že projekt mobilních hospiců je životaschopný, podpořit zařazení příslušných výkonů do seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. Příprava zákona je plánována na rok 2016, nabytí účinnosti v průběhu roku 2017.
To, že dosud nejsou financované z pojištění, domácím hospicům komplikuje práci. Prostředky musí shánět od dárců či různých nadací.
Domácí péče je méně nákladná, má ukázat pilot
„To, že pojišťovna přistoupila na pilotní projekt, je obrovský krok dopředu. Myslím, že veškerá dosavadní zkušenost je čistě pozitivní, doufám, že z obou stran. Ale určitě to neznamená řešení. Pořád je to spíše úhradový experiment,“ řekl Marek Uhlíř, ředitel organizace Cesta domů, která provozuje mobilní hospice v Praze.
Hodnocení pilotuPři jarním hodnocení pilotního programu se vezmou náklady na 350 pacientů, kteří dožili doma za podpory mobilních hospiců v pilotním programu, a porovnají se s náklady na péči o kontrolní skupinu pacientů: tuto skupinu bude tvořit stejný počet lidí, kteří ve stejném období a stejných regionech zemřeli za běžných podmínek na stejné základní a přidružené diagnózy. Jinými slovy, ekonomické hodnocení bude srovnávat „náklady na umírání“ doma s péčí mobilního hospice s „náklady na umírání“ tak, jak k němu dochází napříč republikou běžným způsobem v nemocnicích, domech pro seniory, léčebnách, nebo doma v péči praktického lékaře a agentury domácí péče. |
Péče v domácím prostředí je podle něho navíc méně nákladná, což by měl ukázat výsledek pilotního projektu. „Také proto už financování domácí péče z veřejného pojištění úspěšně funguje v řadě evropských zemí, například v Německu nebo Rakousku. My bychom nevymýšleli nic nového, ale jednoduše bychom převzali systém, který už jinde bez problémů běží,“ říká Uhlíř.
V odborné společnosti v celoevropském měřítku převládá shoda, že lidé s nevyléčitelným základním onemocněním mohou dožít v domácím prostředí za nákladů stejných nebo nižších než v nemocnici.
Ekonomický aspekt je však pouze jedním úhlem pohledu. Podle opakovaných průzkumů veřejného mínění by více než 80 procent Čechů zemřelo raději doma než v nemocnici či podobném zařízení. Skutečnost je ale přesně opačná - jen zhruba 20 procentům lidí se toto přání skutečně vyplní. V České republice ročně zemře 105 tisíc lidí, 60 procent v nemocnici a devět procent v nemocnici dlouhodobé péče.
„Paliativní péče je schopna na náležité úrovni po stránce klinické i organizační řešit somatické i psychosociální problémy spojené se závěrem života v různých prostředích: v nemocnici, v domácím prostředí, v náhradním sociálním prostředí,“ říká Uhlíř.
Ani domácí hospic však nemůže přijmout všechny pacienty. Podmínkou je, že si pacient přeje dožít doma a má alespoň jednu blízkou osobu, která toto přání podporuje a je ochotna a schopna s pacientem nepřetržitě pobývat a zajišťovat péči.
