Evropská unie těžko uvolní milion eur na podporu "nenásilí v postkomunistických zemích". Takové plýtvání na prosebníky! I v nejvyspělejší Evropě se ženy a muži, když se u stolu nepohodnou, totiž bijí stejně často jako u nás.
Snad jen pan prezident by mohl na Nový rok říci, že bít svou ženu (muže) je ohavnost. Nepochybně by to vešlo do zlaté pokladnice lidových vtipů.
Partnerské bitky, urážky a ponižování se nedají svést ani na stres a brutalitu doby, tím méně na příliv hollywoodského braku. Z literatury i z dochovaných pramenů víme, že tomu tak bylo vždycky.
Nezůstalo navíc jen u políčků a rozbitých sklenic, ke slovu, zvlášť v rodinách šlechtických, přicházela dýka a pohár s jedem. V rodinách plebejských otrávená káva.
V době Masaryka a Čapka by se řeklo: "Každý začněmež sám u sebe při nápravě těchto nepořádků." Dnes zní takový apel už legračně. Žádná jiná pomoc zvenčí však nepřijde.