Otevřený dopis panu Danielu Kaiserovi, Lidové noviny
Vážený pane Kaisere,
dotklo se Vás , že jsem kriticky reagoval na Váš komentář v LN 2. dubna 2010 k nástupu Jiřího Pernese do čela Ústavu pro studium totalitních režimů, který jste nazval Nepřátelské převzetí. Ano, napsal jsem Vám, že jste zaujatý, že nevíte, o čem píšete, a že se jen pokouším domyslet si, kdo manipuluje Váš úsudek. Nejste pro mě cizí člověk, v archivu ČSDS jste na můj pokyn dostal pro rešerše ke knize o Václavu Havlovi k dispozici bez omezení úplně všechno, až na mou vlastní korepondenci s Václavem Havlem. Proto jsem Vám v bezprostřední reakci na Váš komentář napsal, že je mi zatěžko srdečně Vás pozdravit a že lituji, že jsem Vám při studiu pomáhal tak ochotně; nevěda, jak lacino novinaříte.
Teď, po pěti dnech, po obdržení Vašich řádek, jsem si Váš komentář vytiskl z internetu a několikrát jsem si ho znovu přečetl. Je to ještě horší, než jak jsem to vnímal v pátek v noci, když jsem Vám napsal své mínění soukromě.
Je to zaujaté od nadpisu až po podpásovku o "údajném (Pernesově) patronovi Paroubkovi" v poslední větě. Kdybych se měl vyjádřit expresívně: čiší z toho totální poplatnost vidění těch, co z pozadí dirigovali a na veřejnosti provozovalii šest týdnů trvající špinavou kampaň proti Jiřímu Pernesovi.
Už ten slovník: ... "spustil čistku", "totální válka", "prozatimní vrchol".
Pokusil jste se ověřit u Pernese, zda "uzavřel kompromis", o němž píšete jako o hotové věci, abyste pak mohl v závěru psát o jeho "volném vztahu k dohodám" po Paroubkově způsobu?
Jiří Gruša, jeden z mých letitých přátel, jehož si hluboce vážím pro jeho brilantní intelekt hodný obdivu, zmínil politické tlaky a byrokratické struktury, aniž zdálky věděl, o čem mluví. Ale Vy jste v blízkosti, na místě. U koho jste si ověřoval tvrzení svých informátorů, "lidí od Žáčka", jak mi dnes píšete, a "jednoho politika", který údajně zprostředkovával kontakty mezi starým a novým ředitelem? Stálo Vám za to zeptat se Pernese, jak to bylo, než jste sepsal svůj sloupek?
Jiří Gruša, spisovatel a diplomat
Zamyslel jste se nad tím, co byste dělal, kdybyste se ocitl v čele instituce, jejíž někteří pracovníci proti Vám vedli tak ostouzející kampaň? Nechal byste si vést kancelář člověkem, pod jehož vedením z této kanceláře proti Vám štvali? Nepojistil byste se, že byste odvolal vedoucího hospodáře, abyste měl jistotu, že se do auditu nebude manipulovat s účetnictvím? Musel byste být blázen a sebevrah, kdybyste to neudělal. A jakkoli to mohlo být od Pernese už jen gesto: byl odvolán vedoucí oddělení odpovídající za digitalizaci v situaci, kdy bylo digitalizováno dva miliony stran písemností, ale na webové stránce ústavu je z toho zveřejněn zlomek. Měl Pernes převzít odpovědnost, že se bude pokračovat v digitalizaci a výsledky budou možná putovat do soukromých rukou k eventuálnímu použití v politických šarvátkách jedné strany?
Jiří Pernes, jakkoli je mírný člověk, na můj vkus až příliš velký dobrák, není naštěstí takový blázen, aby byl komukoli slíbil, že udělá z Pavla Žáčka ředitele Archivu bezpečnostních složek, jak si to přáli a jak za to lobbovali bratří Patrik a Marek Bendovi. Stálo Vám jako novináři za to ověřit si u něho správnost "informace", kterou jste získal?
Udělal jste si jako novinář, který si troufá dělat smrtelně vážné závěry o "nepřátelském převzetí", čas na to aspoň si přečíst na serveru www.euro.cz informace o při nejmenším nejasných okolnostech připravované směny tří lukrativních budov za problematickou budovu v Modřanech? Víte vůbec o tom článku? Slyšel jste o tom, že zmínění dva pánové lobbovali také za to, aby Pernes nestál v cestě právě oné transakci?
V dopise z 2. března 2010 jsem si dovolil doporučit Radě ÚSTR, aby dementovala pověsti o nekalém pozadí této záležitosti, a tak učinila přítrž těmto pověstem. Neučinila tak. Dotkl jsem se té věci ve svém otevřeném dopise Pavlu Žáčkovi. Proč na to nikdo nereagoval? Ani Patrik Benda, když mi napsal 25. března 2010 svůj otevřený dopis, se o tom jediným slovem nezmínil, aby mě ujistil, že v té věci je vše v pořádku, a uklidnil mé občanské svědomí, nebo aby mi vyčinil, že jsem naletěl pomluvám a bona fide je svými naivními dotazy rozšiřuji.
Nic z toho Vás nezajímalo. Jste přece velkorysý! Vždyť jste v onom komentáři dokonce napsal, že Pernes "třeba ústav glajchšaltovat nechce". O tom, že někteří lidé z ODS jednali, jako by ústav byl jejich doména (ne-li pašalík), o tom Vám Vaši "lidé od Žáčka" či "jeden politik" přirozeně nic neprozradili. Takže Vás nic akového to nemohlo napadnout ani ve snu.
Vážený pane Kaisere, jděte s takovou novinářinou k šípku!
prof. PhDr. Vilém Prečan, člen vědecké rady ÚSTR
7. dubna 2010
Tento text je volný k rozšiřování jakýmkoli způsobem pro kohokoli, avšak pouze v plném znění. Vilém Prečan
Podpis Viléma Prečana
PS. Dodatek z 8. dubna 2010, 16.00 hod.
"Čistka", dokonce "masová čistka ve vedení ústavu", jak píše v dnešních Hospodářských novinách pan Leschtina, nezahrnula pět pracovníků, ale jen čtyři. Nebyl odvolán vedoucí odboru informatiky a digitalizace, jak jsem se na základě některých tiskových zpráv z 2. dubna domníval. Vedoucí tohoto odboru, a také jemu podřízený vedoucí oddělení digitalistiky Mgr. Juraj Kalina, který mě na můj omyl upozornil a jemuž děkuji, ve funkcích zůstali; rád se jim omlouvám.
Mýlil jsem se i v počtu digitalizovaných stran písemností: je jich už deset milionů. Kolik z nich skončilo na soukromých elektronických nosičích, aniž na tom měl jmenovaný vedoucí oddělení jakýkoli podíl, to ví jen Pavel Žáček a Pánbůh.
Vilém Prečan
Inkriminovaný komentářNepřátelské převzetí Nový ředitel ÚSTR spustil čistku Se svým předchůdcem, zakladatelem ústavu Pavlem Žáčkem, totiž nový ředitel nedávno uzavřel kompromis, prý dokonce stvrzený rukou dáním. Žáček měl zůstat jako ředitel archivu. To by ve chvíli, kdy proti sobě stály dva na smrt znepřátelené tábory jak v zainteresovaných kruzích, tak v radě ústavu, bylo evidentně nejlepší možné řešení. Pernes ovšem po Žáčkovi, který demisi raději podal sám, odvolal celé vedení a z nešťastné války, která neměla nikdy vypuknout, udělal válku totální. Čím boj o ÚSTR přesahuje běžný souboj uvnitř akademické, respektive historické obce? Takových bojů už jsme přece zažili víc, veřejnosti většinou zůstávají nesrozumitelné, pokud by tedy měla důvod se o ně vůbec zajímat. Nesmiřitelnost a zaťatost jedné nebo druhé strany není v tomto oboru žádné měřítko. Válka o ÚSTR je ale mnohem závažnější kvůli svému mocenskému pozadí. Spisovatel a diplomat Jiří Gruša, v předvečer nové éry na protest odstoupivší z vědecké rady, zmiňuje politické tlaky. Tím se myslí sociální demokracie, které ústav vadil a vadí. Možná je to vůči Pernesovi celé jedna velká nespravedlnost, třeba ústav glajchšaltovat nechce. Brzy uvidíme. Svého údajného patrona Jiřího Paroubka už však připomněl svým volným vztahem k dohodám. Daniel Kaiser, Lidové noviny 2. dubna 2010 |
Svědectví Jiřího Hoppeho, vědeckého pracovníka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. i. i.,
o údajném členství docenta Jiří Pernese v historické komisi ČSSD. Své prohlášení zaslal dr. Hoppe paní dr. Jiřině Šiklové a na vědomí V. Prečanovi.
"V květnu 2002 navštívil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR PhDr. Jiří
Malínský, pracovník sekretariátu České strany sociálně demokratické, s
nabídkou, aby se zájemci z řad historiků pracujících v ÚSD zúčastnili na
výzkumu a posléze sepsání dějin této strany. Jelikož jeho nabídka
vypadala zajímavě, na první schůzku do Lidového domu jsem se vypravil já a kolegové Jiří Kocian a Jiří Pernes. Zdůrazňuji, že šlo o zcela
neformální, apolitické a zcela věcné setkání, na němž bylo přítomno asi
15 osob. Šlo o rozvržení práce a velmi předběžné vymezení úkolů.
Pernes do této skupiny přišel ještě jednou, a pak o činnost této skupiny
ztratil zájem. Není tedy pravda, že by Pernes byl členem historické
komise ČSSD. Tuto neověřenou a zcela nepravdivou informaci publikoval časopis Týden.
PhDr. Jiří Hoppe, Ph.D.
V Praze dne 8.4. 2010
Praha 20.11.2009: premiér Jan Fischer udělil medaile Karla Kramáře. Mezi oceněnými byl i zakladatel Československého dokumentačního střediska prof. PhDr. Vilém Prečan, CSc.
