Reakce na zprávu ČTK ze dne 22.2.2007 vydané v 18:12 hodin
Vzhledem k pokračující skandalizaci mé osoby jsem nucen opět reagovat na lživé údaje, které se objevují jak v prohlášeních některých úředníků a zastupitelů, tak následně i v článcích či reportážích médií. Toto co nejstručněji sepsané prohlášení obsahuje jen fakta k tzv. kauze Komuna, kterou ovšem vytvořilo jen pár zaměstnanců Ministerstva kultury společně s médii.
Během působení ve funkci náměstka na Ministerstvu kultury, řešil mně podřízený Odbor památkové péče množství podnětů k tzv. "odpamátkování". Jen ve dvou případech jsem se přiklonil svým názorem k tomu, že objekt opravdu nesplňuje podmínky jeho dalšího zařazení mezi památky. Ano, opravdu se jednalo o jeden dům v Přerově a jeden dům v Žatci. V obou případech byly zásadní rozpory v podkladech, které jsem obdržel. Mojí, a to zdůrazňuji, povinností jakožto úředníka Ministerstva kultury bylo tyto rozpory přezkoumat a zjistit opravdový stav věcí. Kdybych to neučinil, mohl bych naopak být postihován.
Prohlašuji, že se každý úředník denně vyjadřuje do spisů xkrát, a je to významná náplň jeho práce. Musím znovu zdůraznit, že za mého působení na MK se nikdy nevyskytl případ, že bych o prohlášení památky rozhodoval já z pozice náměstka, nebo přímo můj nadřízený tedy ministr kultury. Z toho vyplývá, že jsem nikdy osobně nesepsal rozhodnutí o zrušení památkové péče. Nebylo tomu tedy tak ani v případě Komuny, viz. Rozhodnutí MK ze dne 28.7.2006 pod č.j. 19399/2005.
Tehdejší podklady zdůvodňovaly žádost o "odpamátkování" také záměrem zakomponování do plánované nové stavby. Cituji:"...součástí je vedle obchodního využití rekonstruovaného objektu, jehož přední hlavní stavební část by i po stavební úpravě zachovala svůj architektonický ráz a splňovala veškeré požadavky orgánů památkové péče, i zlepšení stávající situace..." Jak se již v tisku vyjádřil přerovský zastupitel Břetislav Passinger, i zastupitelstvo tehdy hlasovalo většinou hlasů pro zrušení prohlášení památkou (citace:) "když na jednání zastupitelstva bylo v materiálu navrhováno, že přední část objektu budovy Komuny bude zachována". O změnách projektu ke stavebnímu povolení a demolici rozhodovaly posléze místní úřady. Dále ze spisu nevyplývá jakékoli "zrychlené řízení", jak je neustále lživě uváděno. Protože, jak ze spisu vyplývá, majitel objektu požádal o změnu v památkové ochraně dne 13.12.2005 a Odbor památkové péče MK ve věci rozhodl, jak bylo uvedeno výše, dne 28.7. 2006. Každý nechť posoudí, zda jde o zrychlené řízení, či ne.
Jakýsi pan Kupka, který nyní hovoří za ministerstvo, který s problematikou památkové péče pravděpodobně neměl a nemá nic společného, se k věci sice vyjadřuje, ale doporučoval bych mu nejdříve alespoň nahlédnout do dotčeného spisu. Pokud by novináři ve své práci byli důslední, zjistili by naopak, že v desítkách jiných případů vedla moje práce k záchraně nenahraditelných hodnot, jak mnozí na ministerstvu i mezi památkáři a architekty dobře vědí.
Pokud tedy mé vyjádření shrnu. Řízení ohledně Komuny nebylo v žádném případě zrychlené; moje role v tomto řízení byla marginální (jedna osobní návštěva na místě a jeden zápis, který tvoří jednu ze stovek listin spisu); ukončení památkové ochrany ze strany MK nikomu nedává do ruky demoliční výměr - ten může vydat pouze místní stavební úřad; objekt Komuny byl prohlášen památkou dělnického hnutí v roce 1963 z důvodu hodnot "revolučních" podle stále platného zákona o státní památkové péči 20/1987.
V Praze dne 23.2.2007
ak.arch. František Formánek
