Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dokument připomíná film z varšavského ghetta, kterým SS zmátla i historiky

  16:40aktualizováno  16:40
Film, který více než padesát let historici považovali za autentické záběry z varšavského ghetta, je nacistickou propagandou. Záměrem esesáckých tvůrců bylo ukázat lhostejnost bohatých Židů ke strádajícím souvěrcům. Dokument o filmu nyní míří v USA do kin.

Záběr z filmu A Film Unfinished | foto: Oscillosope Laboratories

Filmovou cívku označenou jednoduše Das Ghetto objevili archiváři ve východním Německu krátce po válce. Téměř padesát let historici považovali snímek za hodnověrný zdroj informací o životě ve varšavském ghettu.

Teprve v roce 1998 se pohled na filmový záznam radikálně změnil. Objev dalšího třicetiminutového filmového pásu prokázal, že scény byly promyšleně nainscenovány a zrežírovány. Nacisté ho natočili během třiceti dnů v květnu 1942, těsně předtím než z Varšavy začaly odjíždět první transporty do vyhlazovacího tábora Treblinka.


"Nepovedené záběry" ukazují několik verzí té samé akce: Movitý páreček poněkolikáté vchází do řeznictví, žebrající Židy na chodníku ignoruje. Zámožní Židé nevšímavě procházejí kolem hromad mrtvol na ulicích. Záměrem nacistů bylo ukázat necitelnost bohatých Židů ke strádajícím souvěrcům v půlmilionovém ghettu.

Kytky v ghettu? Hned bychom je snědli!

Izraelská režisérka Jael Hersonski o propagandistickém filmu nyní natočila dokument A Film Unfinished (Nedokončený film), který právě přichází do amerických kin. Podařilo se jí dokonce najít a vyzpovídat jednoho z kameramanů víc než osmašedesát let starého filmu Williho Wista.

Varšavské ghetto

Ghetto zřízené německou okupační správou v říjnu 1940 se rozkládalo na ploše 2,6 kilometrů čtverečních. Žilo zde asi 450 tisíc lidí, kteří území obehnané třímetrovou zdí nesměli opustit. Od července 1942 začali nacisté vypravovat transporty do táborů smrti. V dubnu 1943 zde vypuklo povstání, po jeho potlačení nechal Hitler ghetto srovnat se zemí.

Jeho vyhýbavou výpověď doplňují vzpomínky přeživších, které režisérka nasnímala během projekce nacistického propagandistického filmu. Když se na plátně objeví muž s pugétem, jedna z přeživších vykřikne: "Květiny? Kde by se tam vzaly? Vždyť bychom je hned snědli!"

Film izraelské režisérky je nejvýmluvnější v momentech, kdy komentář ztichne: na smrt vyhladovělí Židé zírají nechápavě do kamery. Esesáci se snaží donutit zuřivě se bránící dívku, aby pózovala vedle žebráků.

Ještě dlouho po odchodu z kina se divákům vkrádá základní myšlenka filmu: jak dalece můžeme věřit vlastním očím, až poslední svědek holokaustu zemře? ptá se deník The New York Times. Ptát se ovšem nemohou děti a mládež. Američtí cenzoři rozhodli, že film je do sedmnácti let nepřístupný.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Papež si v Chile poplakal s oběťmi chlípných kněží, v zemi hoří kostely

Návštěva papeže Františka v Chile (16. ledna 2018)

Papež František se v úterý v Chile setkal s oběťmi sexuálního zneužívání, kterého se v minulosti dopustili místní...

Při zásahu armády zemřel „Venezuelský Rambo“, smrt vysílal na internetu

Policista Oscar Pérez se účastnil smuteční akce za oběti protestů ve Venezuele...

Bývalý venezuelský policista Óscar Pérez, přezdívaný "Venezuelský Rambo", který se pro některé stal symbolem boje proti...

Severokorejci vyšlou na olympiádu do Pchjongčchangu 230 roztleskávaček

Banner propagující olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu nedaleko...

Severní Korea vyšle na zimní olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu příští měsíc kromě sportovců i skupinu 230...

Najdete na iDNES.cz