DOKUMENT: Neoficiální překlad auditu Čunkových financí

  19:23
Zveřejnění auditu financí vicepremiéra Jiřího Čunka, zadaného ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, se stalo jednou z nejočekávanějších událostí tohoto týdne. Zatímco na oficiálním překladu se pracuje, MF DNES si nechala vypracovat vlastní české znění.

Auditoři podrobně prověřili vicepremiéra Jiřího Čunka. Úplatek půl milionu korun podle nich nevzal, poukázali ale na jeho roli ve výběru zakázky na dozbrojení bitevníků L-159. | foto: René VolfíkČTK

Obsah

1. ÚVOD
2. POSTUP
3. ZÁKLADNÍ INFORMACE O RODINĚ A ŽIVOTOPIS
4. PŘEHLED ZAMĚSTNÁNÍ
5. MOHLA SPOLEČNOST H&B REAL ZÍSKAT VÝHODU, KTERÁ BY MOHLA BÝT MOTIVEM ODMĚNY PRO PANA ČUNKA?
6. MŮŽE PAN ČUNEK POSKYTNOUT PŘESVĚDČIVÉ VYSVĚTLENÍ OHLEDNĚ LEGITIMNÍCH ZDROJŮ MAJETKU JEHO RODINY?
7. SOUDRŽNOST OBVINĚNÍ, ŽE 11. ÚNORA 2002 DOŠLO K POSKYTNUTÍ ÚPLATKU
8. SHRNUTÍ


1. ÚVOD

Pověření pro vyšetřování vychází z dohody podepsané mezi ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem, místopředsedou vlády Jiřím Čunkem a předsedou vlády Mirkem Topolánkem ("dohoda"). Tato dohoda předpokládá provedení nezávislého auditu finančních prostředků pana Čunka a jejich původu.
Tato dohoda si klade za cíl přezkoumat pro nezávislý subjekt alternativní vysvětlení klíčových událostí v dané polemické záležitosti. Tato předběžná zpráva se zabývá těmito otázkami a dospěla k některým závěrům; připouští však, že je zapotřebí provést ještě další ověřování. Vzhledem k tomu, že toto šetření bylo soukromě financováno panem Schwarzenbergem a muselo být dokončeno do začátku července, přičemž naše pověření bylo schváleno 12. května, omezili jsme naše činnosti na nejvíce relevantní otázky s mnohem širším možným záběrem. Řada otázek zůstává otevřená a mohla by se stát základem pro další činnost.

Existují také jiné trestní případy, které vyplynuly z těchto obvinění a které nejsou součástí této zprávy o vyšetřování. Tyto trestní případy mohou mít významné důsledky pro pana Čunka, které zde nejsou předjímány, ani přezkoumávány.

Dohoda vznikla v souvislosti s tím, že pan Čunek byl krátce poté, co byl zvolen na podzim roku 2006 do českého Senátu, obviněn z převzetí úplatku přibližně ve výši 500 000 Kč. K úplatku mělo údajně dojít v únoru 2002, kdy byl pan Čunek starostou Vsetína, a bylo mu údajně zaplaceno jménem H&B Real, developerské společnosti, která právě tehdy uzavřela s městem joint-venture. Policie uskutečnila šestiměsíční vyšetřování, avšak k obžalobě pana Čunka nikdy nedošlo. V polovině roku 2007 přidělila nejvyšší státní zástupkyně případ novému státnímu zástupci, který rozhodl, že k podání žaloby nejsou dostatečné důkazy.

Případ byl zpolitizován od samého začátku. Převedení případu na nového státního zástupce a jeho následné rozhodnutí případ odložit vyvolalo ostrou kritiku ze strany některých českých politiků a médií a byla zpochybněna důvěra v nezávislé rozhodování. Načasování obvinění vůči panu Čunkovi a charakter osoby, která je učinila – jeho bývalá sekretářka Marcela Urbanová – se rovněž stalo předmětem velice rozdílných interpretací. Paní Urbanová již dříve obvinila pana Čunka ze sexuálního obtěžování; toto tvrzení dosud nevedlo v České republice k  podání žaloby.

Existují dvě klíčové události potvrzené vyšetřováním policie, které jsou jádrem této polemické záležitosti:
11. února 2002 ve 14:25 paní Hurtová vyzvedla 499 000 Kč z bankovního účtu společnosti H&B Real, 400 metrů od vsetínské radnice.
14. února 2002 si pan Čunek uložil na svůj vlastní bankovní účet částku 497 000 Kč v tisícových bankovkách.

H&B Real je realitní společnost, která uzavřela s městem Vsetím joint-venture, aby mohla získat velký počet bytů a disponovat s nimi. Paní Urbanová uvedla, že pan Čunek dostal peníze od společnosti H&B Real, protože ji z pozice starosty města zvýhodnil. Časová shoda mezi těmito dvěma transakcemi podpořila teorie o korupci.

Tato zpráva poskytuje určité odpovědi na tři otázky:
- Mohla společnost H&B Real získat takovou výhodu, která by ji motivovala k odměně pana Čunka?
- Může pan Čunek poskytnout přesvědčivá vysvětlení, pokud se týká legitimních zdrojů majetku jeho rodiny?
- Jak jasný je důkaz, že k úplatku došlo 11. února 2002?

V následující části zprávy jsou odpovědi, které se podařilo společnosti Kroll získat.


2. POSTUP

Pan Čunek plně spolupracoval při našem šetření a setkal se s vyšetřovateli společnosti Kroll při čtyřech různých příležitostech. Napomáhal společnosti Kroll kontaktovat své rodinné příslušníky, obchodní společníky a bývalého zaměstnavatele. Jedná se o ženu pana Čunka, Pavlu Čunkovou, jeho bratrance Jana Machů a Petra Kozáčka a bývalého generálního ředitele Zbrojovky Vsetín Karla Dančáka.

Pan Čunek společnosti Kroll také poskytl svou policejní složku obsahující téměř 4 000 stran. Složku jsme přezkoumali; obsahuje svědecké výpovědi získané policií, finanční záznamy rodiny Čunků a záznamy o jejích nemovitostech, záznamy města Vsetín, telefonní záznamy a jiné důležité dokumenty.

Konstatujeme však, že některé informace uvedené v seznamu policejní složky v ní chybí. Jedním z takových dokumentů bylo například konečné ocenění Vsetínských bytů, společné realitní společnosti vytvořené městem Vsetín a podnikatelem Petrem Hurtou; toto ocenění je podstatou vznesených obvinění z korupce. Ocenění začínající na straně 403 a končící na straně 552 pravděpodobně obsahuje nejúplnější vyhodnocení hodnoty Vsetínských bytů. Bylo vyhotoveno nezávislým odhadcem, společností NOVA, s. r. o., a převzaté policií. Jiné, nejspíše méně významné části, rovněž chybí; jedná se o strany 353-700 a 1775 – 2116. Pan Čunek společnosti Kroll sdělil, že celou složku neprošel a nevěděl, co v ní chybí.

Pracovníci společnosti Kroll navštívili Vsetín a vyslechli zdroje obeznámené s panem Čunkem a s jednotlivci zaangažovanými do transakce Vsetínské byty. Hovořili jsme s Viktorem Syptákem, majitelem společnosti JASY Vsetín a.s., která postavila Čunkův rodinný dům, se Štěpánem Gargošem, ředitelem COOP Therm, realitní manažerské společnosti, jež se pokoušela být městu Vsetín partnerem ve Vsetínských bytech, ale prohrála se společností H&B Real, Alexandrem Beranem, s ředitelem NOVA, s. r. o., nezávislým odhadcem najatým policií za účelem ocenění Vsetínských bytů, a vsetínským místostarostou Jaromírem Kudlíkem. Pracovníci společnosti Kroll rovněž navštívili kanceláře H&B Real ve Vsetíně a setkali se s Petrem Hurtou, který opakovaně možnost jej vyslechnout odmítal. Pracovníci společnosti Kroll rovněž vyslechli Martinu Hurtovou.

Rovněž jsme přezkoumali dispoziční řešení kancelářského prostoru vsetínské radnice, v němž mělo k údajnému úplatku dojít.

Pracovníci společnosti Kroll rovněž prošli tisíce stránek zpráv českých médií a další podnikové, realitní a jiné veřejné záznamy.

Pracovníci společnosti Kroll zdrojům sdělili, že jimi poskytnuté informace nebudou zveřejněny a budou použity výhradně pro účel této důvěrné zprávy.


3. ZÁKLADNÍ INFORMACE O RODINĚ A ŽIVOTOPIS

Jiří Čunek se narodil 22. února 1959 ve Zlíně na střední Moravě.

Vzdělání pana Čunka nejde nad rámec středoškolského studia. Od roku 1974 navštěvoval odborné učiliště v moravských Napajedlech. V roce 1977 začal pracovat jako automechanik ve Zlíně a večerně studovat na místní střední škole připravující studenty na funkce středních průmyslových manažerů. Po absolvování školy v roce 1982 nastoupil jako bezpečnostní technik do podniku vyrábějící zbraně – Zbrojovky Vsetín. Zbrojovka vyráběla kulomety, letecké kulomety a munici.

Pan Čunek se oženil s Pavlou Čunkovou, rozenou Úlehlovou. Mají čtyři dcery: Evu, Janu, Hanu a Veroniku. Paní Čunková je zubní lékařkou a provozuje soukromou praxi na předměstí Vsetína.

Před vstupem do politiky žil pan Čunek podle všeho život typické české rodiny patřící do střední vrstvy. Žili v bytě v panelákovém sídlišti ve Vsetíně a šetřili si na výstavu rodinného domu.

Ze záznamů o pracovních odměnách pana Čunka za léta 1982 až 1994 vyplývá, že příjem rodiny, včetně sociálních dávek, činil 778 846 Kč, tedy v průměru asi 5 400 měsíčně. Čunkovi začali vydělávat významně více v polovině devadesátých let, kdy se jejich měsíční příjem zvýšil na 17 000 Kč.

Nicméně se zdá, že širší Čunkova rodina má větší majetky. Když při automobilové nehodě v roce 2006 zemřel otec pana Čunka, Josef, nechal po sobě majetek oceněný ve výši 3,7 milionů Kč, včetně 1,17 milionů v hotovosti. Bratranec pana Čunka, Jan Machů, byl úspěšným odborníkem v Praze. Byl zaměstnancem společnosti Sun Microsystems, v níž pracoval jako hlavní ředitel prodeje pro Českou republiku a Slovensko. Odborní pracovníci z českého průmyslu informačních technologií sdělili společnosti Kroll, že pan Machů mohl mít v devadesátých letech příjem až 200 000 Kč měsíčně a roční prémie přes 2,4 miliony Kč.

Druhý bratranec, Petr Kozáček, byl spoluzakladatelem Ruchstavu Holding, investiční společnosti se sídlem v Opavě, která měla v držení aktiva za více než tři sta milionů korun.

Prostřednictvím rozhovorů s pány Čunkem, Machů a Kozáčkem jsme se dozvěděli, že obchodní spojení pana Čunka s panem Machů a zejména pak s panem Kozáčkem, mu mohlo přinést další příjem nezahrnutý do souhrnu pracovních odměn poskytnutých společnosti Kroll státem jmenovaným auditorem.


4. PŘEHLED ZAMĚSTNÁNÍ

4.1 Zbrojovka Vsetín

Pan Čunek nastoupil do Zbrojovky Vsetín jako bezpečnostní technik v roce 1982 po složení maturity. V roce 1993, téměř po deseti letech práce v podniku, byl povýšen do funkce hlavního bezpečnostního technika.

V té době se pan Čunek také zapojil do politiky. Stal se aktivním členem KDU-ČSL, což bylo pro jeho kariéru příznivé, neboť tato strana měla vliv na české ministerstvo obrany. Bývalý generální ředitel Zbrojovky, Karel Dančák, sdělil pracovníkům společnosti Kroll, že pan Čunek využil své kontakty, aby pomohl Zbrojovce vyřešit dva "velké problémy" ohrožující existenci společnosti. Rovněž uvedl, že pan Čunek aktivně pomáhal Zbrojovce lobovat na ministerstvu, a to přinejmenším kvůli jedné velké státní vojenské zakázce.

Pan Dančák uvedl, že na začátku devadesátých let vydělával státem vlastněný podnik peníze, jenomže musel státu odvádět tak velkou část zisku, že málem zkrachoval. "V roce 1990 náš provozní zisk činil 236 milionů korun, který byl zdaněn 75 %," konstatoval pan Dančák. "Kromě toho jsme museli státu platit konstantní částku ve výši 60-75 milionů Kč. Kvůli tomu jsme se dostali do platební neschopnosti," vysvětlil.

Pan Dančák řekl, že pan Čunek měl dobré kontakty na vládní úrovni a často jezdil do Prahy "informovat členy vlády o naší situaci". Řekl, že měl za to, že pan Čunek byl již zapojen "do celostátních orgánů KDU-ČSL".

Bývalý ředitel také uvedl, že i když se Zbrojovce nepodařilo přesvědčit vládu o změně daňového režimu, společnost nikdy dlužné daně nezaplatila a nebyla za to potrestána.

Pan Dančák řekl, že další okamžik, kdy se jednalo firmě o přežití, nastal v roce 1993 při rozdělení Československa. Uvedl, že společnost vlastnila lesní pozemek v hodnotě 1 miliardy, který se nacházel ve sporném hraničním území mezi Českou republikou a Slovenskem. Uvedl, že tato částka odpovídala jedné třetině základního majetku Zbrojovky a že "bez něj by se společnost zhroutila". Pan Dančák uvedl, že pan Čunek začal opět jezdit do Prahy, kde pomohl výrobci zbraní vyjednat dohodu s vládou, jež "dovolila společnosti provést restrukturalizaci svých aktiv".

Nakonec pan Dančák uvedl, že se pan Čunek zapojil do snahy Zbrojovky o získání státní zakázky na kulomety Plamen určené pro české vojenské tryskové letadlo L-159. Bývalý ředitel řekl, že Zbrojovka byla "jedinou společností v České republice, která by schopna tuto zbraň vyrábět, ale o zakázku se ucházely i jiné společnosti, především pak mnohem větší Škoda Plzeň. Pan Dančák konstatoval, že prominentní člen KDU-ČSL, Miroslav Kalousek, v současné době český ministr financí, tehdy zastával funkci náměstka ministra obrany odpovídající za nákupy a rozpočet." "Určitě se znali," prohlásil tehdejší šéf Zbrojovky. "Znali se z nějakého výboru [strany]." Kroll rovněž konstatuje, že v té době byl členem KDU-ČSL i ministr obrany.

Kontrakt měl údajně hodnotu 1,3 miliardy Kč a Zbrojovka jej získala v září 1995.

O způsobu, jakým byl pan Čunek za své lobování odměněn se pan Dančák přímo nevyjádřil. Nicméně naznačil, že náhrady za cestovné pro pana Čunka byly štědré; také společnosti Kroll uvedl, že cesty podnikané panem Čunkem v zájmu společnosti byly četné. Náhrady za cestovné se nemusí uvádět jako zdanitelný příjem a byly propláceny v hotovosti.

Pan Dančák řekl, že zaměstnanci dostávali výkonnostní prémie na ruku. Uvedl, že pan Čunek prémie dostával jako hlavní bezpečnostní technik, protože "pod jeho dohledem k žádným vážným zraněním nedošlo".

Pan Dančák uvedl, že zaměstnanci byli placeni v hotovosti, protože v devadesátých letech "lidé žádné bankovní účty neměli a společnost nebyla schopna provádět [individuální] bankovní převody." Kroll má za to, že tato situace se na konci devadesátých let změnila.

Pan Čunek odešel ze Zbrojovky v srpnu 19097. Zbrojovka zbankrotovala v roce 1998.


4.2. Nová Spoločnosť a Zeveta Bojkovice

Pan Čunek měl v 90. letech minulého století i jiné vazby na zbrojní průmysl kromě Zbrojovky. V roce 1993 byl zvolen do představenstva společnosti Zeveta Bojkovice, český výrobce munice, který byl nedávno privatizován. Kroll neví, jaký vztah, pokud nějaký, byl mezi společností Zeveta a Zbrojovkou.

Pan Čunek byl nominován do představenstva společnosti Zeveta akcionářem Nová spoločnosť a.s. ("NS"). NS byl slovenský investiční fond se sídlem v Košicích. Tento fond získal akcie během prvního kola kupónové privatizace.

Pan Vybostok, bývalý společník a manažer NS sdělil Krollu, že znal pana Čunka "společensky" z období před rokem 1989. Vyšlo najevo, že se navzájem znali z kostela.

Pan Vybostok řekl Krollu, že NS měl ve společnosti Zeveta "podíl asi 10 %" a že hledal kandidáta do představenstva.  Říkal, že oslovil pana Čunka, protože "ho znal z dřívějška. Byl aktivní, vypadal jako vhodný typ".

Manažer říkal, že pan Čunek pracoval v představenstvu společnosti Zeveta "dokud [společnost] nešla do konkurzu." Kontrola korporátních podání společnosti Zeveta ukazuje, že pan Čunek pracoval jako člen představenstva od srpna 1993 do srpna 1994, kdy byl jmenován místopředseda představenstva. Tuto pozici zastával až do února 1995, kdy byl majetek společnosti dán do likvidace. Zdá se, že společnost byla později reorganizována a je v současnosti aktivní.

Pan Vybostok řekl, že pan Čunek nedostával odměnu od NS, ale že byl vyplácen společností Zeveta. Řekl také, že pan Čunek často cestoval na zasedání společnosti Zeveta, která se konala v Bojkovicích, asi 50 km od Vsetína, a také v Brně, Bratislavě, a dokonce i ve Vídni – společnost měla "mezinárodní akcionáře" z Rakouska, řekl manažer. Vypověděl, že cestovní náklady pana Čunka "hradila" společnost  Zeveta.

Pan Vybostok řekl, že pan Čunek  nezastupoval NS v žádné jiné společnosti.


4.3. Ruchstav group

V říjnu 1997, poté, co odešel ze Zbrojovky, vstoupil pan Čunek do malé společnosti obchodující s akciemi s názvem Akcie, s.r.o.  Společnost Akcie byla spojena se společností Ruchstav Holding, a.s., což je investiční a holdingová společnost, která byla spoluzaložena bratrancem pana Čunka Petrem Kozáčkem.

Podle českého obchodního rejstříku měla společnost Akcie pouze jednoho člena představenstva, Jana Lindovského. Pan Lindovský byl také jediným společníkem. Sídlo společnosti bylo na adrese Dolní Náměstí 3 v Opavě, v budově, která je stále ve vlastnictví Ruchstavu. Pan Kozáček nám sdělil, že sám spolu se svými obchodními partnery ovládal společnost Akcie.

I když byl pan Čunek zaměstnancem, poskytoval, podle pana Čunka a pana Kozáčka, služby a manažerskou podporu dalším společnostem v rámci Ruchstav group.

Pan Kozáček popsal pana Čunka jako "běžného zaměstnance". Ale také podotkl, že pan Čunek "pomáhal nám [Ruchstavu] s privatizačními projekty, když jsme měli problémy s pozemky". Řekl, že na místních katastrálních úřadech vládl "chaos" a vlastnické tituly byly nejasné.  "Například jsme zjistili, že uprostřed kusu pozemku, který jsme chtěli koupit [v privatizaci] je 300 m2, které patří někomu jinému", řekl pan Kozáček. "Často cestoval do Prahy, aby se obrátil na lidi z různých ministerstev, aby se to vyřešilo."

Pan Čunek také pro Ruchstav kupoval "balíky akcií společností" a spravoval farmu v Bělotíně, malém městě na Moravě.

Ruchstav Holding byl založen 5. února 1996 v Bruntále, malém městě na severní Moravě, přibližně 40 km západně od Opavy. Společnost měla původní základní jmění ve výši 179,2 milionů Kč, které bylo rozděleno na akcie na majitele ve výši 100 000 Kč každá. 

Dne 18. června 1996 bylo základní jmění zvýšeno o více než polovinu na 285,2 milionů Kč. Nový kapitál byl zaplacen panem Kozáčkem, jeho obchodními partnery Františkem Machanem a Karlem Pavlíkem, a společností Ruchstav, s.r.o., sesterskou společností Ruchstav Holding. Zvýšení bylo podepsáno na základě akcií v hodnotě 100 milionů Kč držených panem Kozáčkem a jeho obchodními partnery v budově dodavatele Ingstav Opava a průmyslové pekárny Pekárny a Cukrárny Šumperk.

Ingstav Opava a Pekárny a Cukrárny Šumperk byly privatizovány během prvního kola kupónové privatizace. Ingstav měl mnoho velkých projektů v infrastruktuře v severomoravském regionu, včetně přehrady pro vodní elektrárnu Slezská Harta.

Ruchstav Holding také ovládal malý podíl v místní bance, První Slezská Banka a.s., a další majetek v hodnotě přibližně 66 milionů Kč. Podle záznamů českého katastrálního úřadu patřily mezi jeho nemovitý majetek kanceláře na Dolním náměstí v centru Opavy a na Třídě Práce v Bruntále,  Anděl Hotel v Andělské Hoře na severní Moravě a chatu v  Suché Rudné.

V září 1998 se Ruchstav Holding zbavil svého 67,87% podílu ve společnost Ingstav Opava za nezveřejněnou cenu. Podíl získala První Hybernská, investiční společnost ovládaná Jiřím Baronem. Podle pana Kozáčka se pan Čunek žádným způsobem nepodílel na prodeji Ingstav.

Ingstav po prodeji velmi rychle zkrachoval. Roman Podgrabinský a Svatopluk Mayer, noví manažeři společnost Ingstav, byli vyšetřováni pro finanční trestnou činnost související s krachem Ingstavu. Ingstav vstoupil do likvidace a byl následně získán Tchas group.

Pekárny a Cukrárny Šumperk, další velký podíl v portfoliu Ruchstavu, přestaly existovat v roce 2004, jak ukazují záznamy českého obchodního rejstříku.

15. října 1998 byla společnosti Akcie odebrána Komisí pro cenné papíry makléřská licence. Příslušné rozhodnutí bylo založeno pod číslem jednacím 112/2 429/98 a uvádí, že licence byla odebrána, protože společnost Akcie neměla žádné makléře. Kroll v současnosti nenašel žádné důkazy, které by naznačovaly, že by pan Čunek byl zodpovědný za jakékoli porušení českého práva cenných papírů.

Pan Čunek uzavřel se společností Ruchstav různé transakce v době jeho spojení s touto společností. Například česká media sdělila, že pan Čunek si půjčil v druhé polovině roku 1998 akcie Ruchstav Holding. Pan Čunek v tisku uvedl, že akcie měly být použity v neidentifikovaných transakcích, ale zdá se, že tato transakce se neuskutečnila.
Pan Čunek řekl Krollu, že si nepamatuje na žádné vypůjčení peněz od Ruchstavu, ale vzpomněl si, že poskytl  Ruchstav group osobní půjčku. Tato půjčka nebyla, v době, kdy v roce 1998 začal pan Čunek zastávat veřejnou funkci ve Vsetíně, vrácena.

Pan Kozáček řekl Krollu, že druhé polovině roku 1998 si pan Čunek začal dělat obavy o svou půjčku a žádal záruky. Kroll zjistil, že jeho kroky k zajištění půjčky následovaly po ztrátě úspor v hodnotě 1 milionu Kč při krachu Universal Banky. Z makroekonomického pohledu při nástupu asijské krize a nesplácení ruského dluhu v roce 1998 zažívala česká ekonomika výrazný pokles.

23. prosince 1998 jednostranně podnikl kroky k zajištění své půjčky. Pan Kozáček řekl, že pan Čunek využil svých notářských pravomocí na Ruchstavu, aby Ruchstav přepsal jednu třetinu vlastnického podílu na chatě v Suché Rudné a toto bylo potvrzeno panem Čunkem. Tento krok přímo vedl k rozchodu s panem Kozáčkem.

4.4. Obchodní záměry s Janem Machů

Pan Čunek řekl Krollu, že vstoupil do společnosti Akcie, s.r.o., protože práce "nezabrala tolik času" a umožňovala mu věnovat se jeho osobnímu cíli začíst své vlastní podnikání. 

Od roku 1998 začal pan Čunek se svým bratrancem Janem Machů plánovat počítačovou a softwarovou společnost.

Pan Machů nám řekl, že poskytl počáteční kapitál v hodnotě 1,5 milionu Kč a pan Čunek začal hledat vhodné skladovací prostory v průmyslových zónách mezi Brnem a Ostravou.  Plánovali prodávat hardware a software pro počítače a IT podporu a služby. Pan Machů řekl Krollu, že bratranci plánovali prodávat značky jako IBM, Dell, HP, a Lotus.

Pan Čunek využíval svých kontaktů, aby identifikoval nemovitosti a psal předběžné smlouvy.

Ale plány nevyšly poté, co byl pan Čunek zvolen starostou Vsetína a pan Machů onemocněl. Pan Machů říká, že když byl pan Čunek zvolen starostou "[jejich] podnikání skončilo".

Pan Machů nám také řekl, že u něj došlo k plicní embolii a že strávil na začátku roku 1999 dva měsíce v nemocnici a další rok v pracovní neschopnosti. 

Pan Machů říká, že pan Čunek si ponechal prvotní kapitál a splatil mu jej do roku 2003 "ve splátkách".

4.5. Jmenování starostou

Pan Čunek vstoupil do strany KDU-ČSL v roce 1994. Krátce byl v období od prosince 1995 do března 1996 ve Vsetíně místostarostou. Starostou byl zvolen v roce 1998.
Místní volby se konaly 13. a 14. listopadu 1998 v celé České republice. Ve Vsetíně, který byl osm let ovládán ODS, nezískala žádná strana většinu. Jednadvaceti členné zastupitelstvo bylo rozděleno a žádná strana nezískala více než tři křesla. Ale panoval obecný konsenzus, že ODS by již neměla být u moci. Byla vytvořena nová koalice bez ODS a zástupců komunistů.

Role pana Čunka v rozhovorech vedoucích k vytvoření nové koalice nebyla v národním tisku popsána. Jako předseda místní organizace strany je pravděpodobné, že se podílel na realizaci dohody. Jmenování pana Čunka bylo oficiálně oznámeno 5/6. prosince 1998.

4.5.1. Vsetínské Byty

Pan Čunek  byl zvolen starostou Vsetína v prosinci 1998.

Vsetínské Byty, s.r.o., byl společný podnik založený v roce 1999 městem Vsetín a realitní společností Petra Hurty, H&B Real. Události kolem společnosti Vsetínské Byty tvoří jádro úplatkářské aféry pana Čunka. Česká protikorupční policie začala vyšetřovat pana Čunka poté, co se dozvěděla od jeho bývalé sekretářky Urbanové, že Hurta údajně uplatil pana Čunka 500 000 Kč výměnou za vybrání H&B Real za partnera města ve společnosti Vsetínské Byty. Město později svůj majoritní podíl ve společnosti Vsetínské Byty prodalo H&B Real. Pan Čunek sám žil v bytě bývalé Zbrojovky, který byl družstevní od roku 1979.

Když český státní zástupce Arif Salichov odložil 16.listopadu 2007 vyšetřování pana Čunka, tak napsal, že jeho kontrola případu "naprosto vyvrátila" obvinění, že pan Čunek "hrál aktivní roli při poskytnutí výhody pro H&B Real zajištěním podílu ve společnosti Vsetínské Byty a koupě podílu města".

5. MOHLA SPOLEČNOST H&B REAL ZÍSKAT VÝHODU, KTERÁ BY MOHLA BÝT MOTIVEM ODMĚNY PRO PANA ČUNKA?

Abychom mohli zrekonstruovat okolnosti obklopující založení společnosti Vsetínské Byty, vyslechl Kroll primární zdroje, prošel dokumenty v policejním spise pana Čunka a prozkoumal české veřejné zdroje.

Společnost Vsetínské Byty byla založena v dubnu 1999. Účel společnosti, prezentovaný panem Čunkem a dalšími představiteli města Vsetím, bylo koupit přibližně 700 bytů od Zbrojovky Vsetín ("Zbrojovka"), zkrachovalého vsetínského výrobce zbraní a průmyslového strojního zařízení. Pan Čunek několikrát prohlásil, že město chtělo koupit byty, aby "zabránilo spekulantům" ve zneužívání jejich nájemníků. Pan Čunek slíbil prodat byty nájemcům za nejnižší možnou cenu.

5.1. Krach Zbrojovky

Zbrojovka bývala vsetínským hlavním zaměstnavatelem. Měla až 7 000 zaměstnanců a ubytovávala stovky z nich ve firemních bytech. V roce 1998, potom, co Zbrojovka podala návrh na konkurz u Krajského obchodního soudu v Ostravě, byl majetek společnosti spravován konkurzním správcem Janem Zetochou. Návrh na konkurz Zbrojovky podepsaný panem Zetochou ohodnotil cenu 657 bytů na 27 milionů Kč. Soud schválil návrh na konkurz podepsaný panem Zetochou 17. prosince 1998 a pan Zetocha se snažil získat nabídky na

Podle svědectví pana Zetochy na policii podaly nabídku na byty pouze dvě společnosti: Helago, s.r.o., a Valachia, s.r.o.

Valachia byla okamžitě diskvalifikována, protože nevstoupila do soutěže a tak nesplnila podmínky výběrového řízení. Dne 19. prosince 1998 zaslala společnost Helago dopis panu Zetochovi a nabídla, že koupí byty Zbrojovky za 42 milionů Kč.

Ale společnost Helago nezaplatila požadovaný vklad ve výši 10% a byla také diskvalifikována. Pan Zetocha také řekl policii, že společnost Helago změnila svou nabídku těsně před tím, než byla podána nabídka. "Myslel jsem si, že se zde děje něco podezřelého," svědčil. Zdálo se, že společnost Helago snížila nabídku z 60 milionů Kč na 42 milionů Kč těsně před tím, než svou nabídku podala.  Pan Zetocha řekl policii ve svém prohlášení, že částka 60 milionů Kč byla v tištěné nabídce zabělena  a někdo ručně vepsal částku 42 milionů Kč.
Pan Zetocha svolal schůzku věřitelů na 13. ledna 1999. Na této schůzce začal probírat zájem města Vsetím koupit byty Zbrojovky. Pan Zetocha řekl, že pan Čunek, který byl v prosinci 1998 zvolen starostou, navrhl vyrovnat cenu 42 milionů Kč nabízenou společností Helago.


5.2. Snaha COOP Thermu koupit byty Zbrojovky

O koupi těchto bytů měla v roce 1998 zájem další firma: COOP Therm. COOP Therm byla účelová společnost založená v Jindřichově Hradci. Na začátku roku 1998 si Zbrojovka najala COOP Therm na  správu podnikových bytů, výběr nájemného, vymáhání nájemného od neplatičů, provádění oprav a další služby.

COOP Therm byty Zbrojovky dobře znal. V 90. letech v nich totiž instaloval teploměry. Tvrdí, že za tuto práci má stále nezaplacenou pohledávku ve výši 1.800.000 Kč.

COOP Therm dvakrát navrhl, že byty Zbrojovky koupí: v srpnu 1997 a pak opět v březnu 1998. Firma navrhla, že převezme dluh Zbrojovky ve výši 5.300.000 Kč za teplo, vodu a odpady.

Není jasné, proč se COOP Therm neúčastnil soutěže o byty vypsané konkurzním správcem.

Generální ředitel společnosti COOP Therm Štěpán Gargoš sdělil policii, že COOP Therm původně nabídla za byty zaplatit "kolem 30 milionů Kč". Uvedl, že o koupi jednal s generálním ředitelem Zbrojovky Rostislavem Levíčkem. Policii sdělil, že "si nevzpomíná, jestli město mělo v té době na této nemovitosti také zájem".

Pan Gargoš také vypověděl, že ho během druhé poloviny roku 1998 kontaktoval Petr Hurta. (To bylo před tím, než byl pan Čunek zvolen starostou.) Pan Gargoš uvedl, že pan Hurta "nás požádal o setkání, které se konalo sídle jeho firmy ve Vsetíně. Na tomto setkání nás požádal, zda bychom jeho firmě půjčili peníze na koupi bytů. Odmítli jsme to, protože jsme o koupi těch bytů měli zájem sami. Rovněž jsme odmítli jeho žádost, abychom jeho firmě svěřili správu bytů. S tím jsme se rozešli."

Pan Gargoš toto setkání s panem Hurtou Krollu potvrdil.

Pan Gargoš také vypověděl, že krátce po setkání s panem Hurtou mu telefonoval pan Čunek. Řekl, že pan Čunek se ho ptal, jestli si nerozmyslel, kolik by byl za byty ochoten zaplatit. "Odpověděl jsem, že mí společníci souhlasili s nákupem za 41 milionů korun," vypověděl. Pan Gargoš uvedl, že "během tohoto telefonátu pan Čunek hovořil ještě s někým jiným – tato osoba musela stát hned vedle něj – a opakoval, že chceme za byty zaplatit 41 miliónů korun."

Pan Gargoš Krollu sdělil, že byl přesvědčen o tom, že osoba, se kterou pan Čunek mluvil, byl Hurta. Kroll se na tento telefonát zeptal pana Čunka a ten popřel, že by mluvil s Hurtou. "Nejspíš to byl někdo z mých kolegů," řekl.

Dokumenty v policejním spisu o panu Čunkovi ukazují, že Gargoš probíral s panem Čunkem detaily prodeje. 5. února 1999 zaslal Gargoš panu Čunkovi dopis oznamující, že vedení COOP Therm "schválilo výsledek našeho jednání" a rozhodlo se koupit byty Zbrojovky společně s městem Vsetín. Pan Gargoš řekl, že COOP Therm nákup zaplatí ze svých vlastních peněz a navrhl probrat "technické  aspekty" kontraktu mezi 15. a 19. únorem 1999.

1. března 1999 poslal pan Čunek panu Gargošovi šest podmínek, které si město u tohoto obchodu kladlo. Dopis vyčíslil prodejní cenu na 42.009.999 Kč se zálohou 10% a žádal pana Gargoše o odpověď do 3. března 1999.

Pan Gargoš odpověděl 3. března 1999 a souhlasil se všemi podmínkami pana Čunka včetně nové ceny. Jeho dopis rovněž obsahoval detailní rozpis nákladů a zisku.

Pan Gargoš vypověděl, že to bylo naposledy, kdy se na něj pan Čunek ve věci prodeje bytů obrátil. „Nikdy jsme nedostali žádnou oficiální odpověď," řekl pan Gargoš policii. 19. května 1999 pan Gargoš dostal dopis od pana Zetochy. Pan Zetocha mu psal, že zrušil smlouvu s COOP Thermem o správě bytů a že byty nyní vlastní město Vsetín. Novým správcem se stal H&B Real.

Pan Gargoš řekl Krollu, že měl pocit, že Vsetín "s námi hraje špinavou hru." Řekl, že jezdil do Vsetína „jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní. Nebyl jsem pozván, abych mohl promluvit na zastupitelstvu."

Pan Gargoš řekl Krollu, že v době, kdy zakázku získal H&B Real, "kolovaly pověsti, že [Hurta] staví  [Čunkův] dům. Kroll však podotýká, že pan Čunek začal se stavbou svého domu až v letech 2001-2002. Stavební povolení bylo panu Čunkovi vydáno 8. srpna 2001. Záznamy ukazují, že pan Čunek požádal o zahájení stavby 5. prosince 2001.

5.3. Vsetín vybírá H&B Real pro Vsetínské Byty

Vsetínští zastupitelé vybrali H&B Real jako partnera města ve Vsetínských bytech na jednání konaném 16. března 1999. Zdá se, že na zasedání přišlo všech 21 zastupitelů včetně pana Čunka, ačkoli není jasné, zda bylo všech 21 zastupitelů přítomno také v době, kdy se diskutovalo o Vsetínských bytech. Vsetínské Byty byly na programu pod bodem 20 z celkových 23 bodů jednání.

Návrh na výběr partnera města ve Vsetínských bytech prezentoval na jednání zastupitelstva pan Čunek. Byli představeni dva možní partneři: COOP Therm a H&B Real. Kroll poznamenává, že Petr Hurta byl přítomen a bylo mu dáno slovo. Z COOP Thermu nebyl přítomen nikdo. Pan Gargoš Krollu řekl, že on pozván nebyl.

Pan Hurta řekl zastupitelům, že provedl průzkum trhu a očekává prodej 70% bytů během prvního roku a 90% do tří let.

Pan Čunek vyzval k hlasování o návrhu poté, co pan Hurta domluvil. Nejprve vyzval zastupitele, aby hlasovali o COOP Thermu "na základě předložených dokumentů a kalkulací." Dokumenty ukazovaly, že COOP Therm plánuje prodat byty za cenu 2.087,40 korun za metr čtvereční. H&B Real plánoval prodat je za cenu 1.907 korun za metr čtvereční. COOP Therm nepodpořil nikdo. Šestnáct zastupitelů hlasovalo pro Hurtu.

Byty byly nakonec prodány po 1.963 korunách za metr čtvereční; průměrná tržní cena ve Vsetíně přitom byla 7.000 Kč za metr čtvereční.

Podle zápisu z jednání zastupitelstva nezabrala diskuse o Vsetínských bytech zřejmě více než 10 minut. Několik vsetínských zastupitelů bylo v roce 2007 na toto jednání dotazováno policí. Velká většina si nedokázala přesně vzpomenout, proč byl vybrán H&B Real a proč nebyl COOP Therm na jednání přizván.

Kroll se pana Čunka na hlasování I na to, zda byl přizván pan Gargoš, také ptal. Odpověď pana Čunka zněla, že vzhledem k tomu, že H&B Real již podpořila městská finanční komise, pozval pouze pana Hurtu a nikoli pana Gargoše. Řekl, že zastupitelé v podstatě už jen potvrdili rozhodnutí finanční komise.

Tato podpora finanční komise však ze zápisu z jednání zastupitelstva není zřejmá. Není ani jasné, kdo byli členové komise, kteří schválili transakci s panem Hurtou. Místostarosta pan Kudlík Krollu řekl, že komise byla "poradním" orgánem sestávajícím ze „jmenovaných členů, které vybrali [zvolení] zastupitelé." Řekl, že "její doporučení nebyla závazná."
Z policejního spisu je zjevné, že policie netlačila na pana Čunka ohledně role finanční komise, ani věc dále nezkoumala.

5.4. Prodej podílu města ve Vsetínských bytech firmě H&B Real

Firma Vsetínské Byty vznikla zápisem do rejstříku 26. dubna 1999. Společnost si vzala půjčku od Komerční banky (KB) ve výši 42.010.000 a tato půjčka byla použita na nákup bytů Zbrojovky. Řediteli společného podniku byl pan Čunek a generální ředitel firmy H&B Real pan Hurta.

Byty se prodávaly od dubna 1999 za průměrnou cenu 120.000 Kč. Většina se jich prodala během prvních dvou let. Od 1. července 1999 do 15. července 2000 se prodalo 559 bytů za celkem  60.706.977,60 korun, přičemž průměrná cena za metr čtvereční byla 1963 korun.

V říjnu 2001 zbývalo k prodeji 98 bytů a 1 garáž. Prodeje v roce 2001 klesly na 215.593 Kč. Zastupitelstvo pověřilo nezávislého specialistu Vlastimila Zajíčka, aby ocenil jejich podíl ve výši 51 procent.

9. října 2001 probíralo zastupitelstvo prodej Vsetínských bytů. Podle zápisu z jednání předložil návrh tohoto bodu starosta. Ostatní body jednání tehdy navrhovali jiní členové rady.

Hlasování prošlo 16 hlasy. Starosta navrhující prodej prohlásil, že má s sebou informace k tomuto prodeji, ale že je nerozdá všem přítomným, protože jsou velmi obsáhlé. Dohledem nad projektem byli pověřeni paní Matochová, vedoucí finančního oddělení, a Ing. Puček, tajemník zastupitelstva.

Smlouva o převodu kontroly nad Vsetínskými byty na H&B Real byla podepsána 23. října
2001.

Pan Zajíček podíl ocenil na 3.618.000 Kč.

Kroll podotýká, že při výpočtu jmění společnosti pan Zajíček nezahrnul rezervu ve výši 11.898.000, ale do krátkodobých závazků zahrnul odloženou daň ve výši 3.970.000 Kč. Kombinací těchto dvou změn se významně snížila hodnota podniku.

Hotovostní rezerva měla krýt opravy jednotlivých bytů. Po prodeji bytů se hotovostní rezerva měla přiměřeně snížit. Proč to byla tak velká suma i v době, kdy už byla většina bytů prodaná, vzbuzuje otázky nad jednáním managementu společnosti.

Pánové Čunek, Zajíček a Hurta řekli Krollu, že rezerva byla jen účetní položkou a nepředstavovala skutečnou hotovost. Nezávislý soudní znalec, kterého Kroll kontaktoval, s touto interpretací souhlasí. Pro úplné posouzení této otázky je nutné další šetření.
Pan Zajíček se rovněž nezmínil o tom, kdo byli krátkodobí dlužníci firmy. H&B Real si dříve vzal od Vsetínských bytů krátkodobé půjčky.

23. října 2001 byla podepsána dohoda o převodu podílu města s H&B Real. Pan Čunek rezignoval na funkci ředitele.

Znalecké ocenění pana Zajíčka se stalo předmětem sporu a policie najala nezávislého znalce, společnost NOVA, s.r.o., aby posoudila, zda byla prodejní cena příliš nízká či ne.

V únoru 2007 ocenila NOVA s využitím údajů pana Zajíčka podíl Vsetína ve Vsetínských bytech na 6,7 milionů korun. Ředitel firmy NOVA Alexander Beran řekl Krollu, že NOVA dokončila další ocenění Vsetínských bytů v dubnu 2007. Toto ocenění bylo založeno na účetnictví Vsetínských bytů spíše než na údajích pana Zajíčka a zahrnovalo třídenní návštěvu čtyř auditorů NOVA ve Vsetíně. Pan Beran také policii sdělil, že se v březnu 2007 setkal s paní Hurtovou, a že s ním paní Hurtová spolupracovala a poskytla mu dokumenty pro audit.

Zpráva společnosti NOVA z dubna 2007 však v policejním vyšetřovacím spisu pana Čunka chybí. Kroll požádal pana Berana, zda by mohl poskytnout další kopii, ke dni vyhotovení této zprávy k tomu však nedošlo. Bez  tohoto ocenění je obtížné určit, zda částka, kterou H&B Real zaplatil, byla férová.

Nicméně Kroll považuje za významné, že H&B Realu zbylo po odkoupení podílu asi 100 bytů. V té době (1999-2002) se tyto byty prodávaly za cenu zhruba 2.000 korun za metr čtvereční. Podle Zajíčka byla v roce 2001 tržní cena bytů ve Vsetíně 7.000 korun za metr čtvereční. Zajíček však ocenil neprodané byty pouze na 327 korun za metr čtvereční. Nájemníci těchto bytů je zjevně nechtěli odkoupit a Hurta je nemohl vystěhovat, protože měli smlouvu na dobu neurčitou. Tyto byty měly dohromady 3.558 metrů čtverečních.

Pro srovnání: český realitní agent provedl pro Kroll průzkum cen a zjistil, že byty Vsetínských bytů "by se dnes jen za výjimečných okolností prodávaly za cenu pod 20.000 Kč za metr čtvereční". To znamená, že kdyby se některý z těch neprodaných bytů dnes prodával, Hurtův zisk by byl 19.673 korun na metr čtvereční. To naznačuje, že už jen část neprodaných bytů by při dnešním prodeji dosáhla vyšší ceny, než jakou zaplatil městu H&B Real.

Pan Čunek a místostarosta Kudlík opakovaně sdělili Krollu, že pan Hurta nemusel městu zaplatit žádné další peníze nad rámec Vsetínem původně investovaných 51.000 Kč. Uvedli, že pan Hurta nesl veškerá ekonomická rizika transakce. Pan Kudlík zdůraznil, že v roce 1998 byla recese, a "vůbec nebylo jisté", zda Vsetínské Byty budou schopné byty Zbrojovky rozprodat. Řekl, že smlouva s panem Hurtou byla "napsána tak, aby městu umožnila odejít po roce, pokud by se prodej nedařil."

Pan Čunek zdůraznil, že město do obchodu neinvestovalo žádné peníze. Zdůraznil také, že obchod se jeví jako lukrativní pouze když se na něj díváme zpětně.
Kroll si prohlédl zakládací listiny Vsetínských bytů a zjistil, že město původně písemně stanovilo, že převede svůj podíl na pana Hurtu za 51.000 do jednoho roku potom, co bude nabídnut k prodeji poslední byt. 9. dubna 1999 však město tento článek pozměnilo, v němž předpokládalo, že tržní cena podílu může být vyšší než nominální hodnota tj. 51.000 Kč a vyhradilo si právo určit cenu za svůj 51% podíl a dát panu Hurtovi předkupní právo. Pokud by pan Hurta odmítl zaplatit požadovanou cenu do 30 dnů, město by mohlo svůj podíl prodat třetí osobě. Stanovy také říkají, že "žádná ze stran nesmí jednostranně odejít ze společnosti", což znamená, že finanční rizika nesly obě strany společně.

Pan Čunek také řekl, že když Vsetínské byty získaly mnohamilionovou úlevu na dani z prodeje bytů, tlačilo město na pana Hurtu, aby peníze rozdělil mezi nové majitele bytů místo toho, aby si je nechal. Krollu se podařilo toto tvrzení částečně ověřit. Mohli jsme ověřit, že dopis Vsetínských bytů týkající se vrácení daně novým majitelům bytů existuje.


6. MŮŽE PAN ČUNEK POSKYTNOUT PŘESVĚDČIVÉ VYSVĚTLENÍ OHLEDNĚ LEGITIMNÍCH ZDROJŮ MAJETKU JEHO RODINY?


6.1. Deklarované finanční prostředky pana Čunka

Podle daňových a jiných oficiálních záznamů, které policie získala, byly příjmy rodiny Čunkových v období od roku 1982 do roku 2006, a to buď jako plat nebo jako zisky zubařské ordinace paní Čunkové celkem 8.379.479 Kč. Získali rovněž celkem 212.331 Kč na sociálních dávkách.

V době před jmenováním pana Čunka starostou měl pár deklarované příjmy ve výši 1.512.199 Kč a 171.544 Kč na sociálních dávkách.

Pan Čunek v tisku uvedl, že uložil 1.000.000 korun jako úspory (částka rovnající se téměř 60 procentům jeho celkových příjmů) před svým jmenováním starostou Vsetína v prosinci 1998. Kroll se domnívá, že pan Čunek by mohl uložit částku takové výše pouze tehdy, pokud by měl další zdroj příjmů.

Kroll má však za to, že pan Čunek skutečně měl alternativní zdroje příjmů. Kroll odhaduje, že osobní majetek pana Čunka v roce 1998 byl výrazně vyšší než jak ho odhadla policie.

6.2. Ostatní finanční aktiva pana Čunka

Pan. Čunek Krollu sdělil, že hlavním zdrojem jeho dalších příjmů v devadesátých letech byly náhrady výdajů. To bylo potvrzeno pány Vybostokem, Dančákem a Kozáčkem. Vzhledem ke vzdálenostem, které musel urazit, je pravděpodobné, že si tímto způsobem vydělal stovky tisíc korun a možná ještě daleko vice, pokud by získal velkorysou sazbu za ujeté kilometry. Kroll poznamenává, že tyto příjmy nebyly vykázány v jeho daňových přiznáních.

Kroll zjistil i další zdroje příjmů. Pan Čunek byl v devadesátých letech zapojen do řady místních obchodních a podnikatelských činností. Investoval svůj kapitál do řady podniků, některé z nich byly výdělečné, jiné nikoliv.

V roce 1994 pan Čunek investoval 30 000 Kč do místního podniku na výrobu obráběcích strojů Avera s.r.o. Z podniku vystoupil v dubnu 1997, kdy prodal svůj podíl dalším zakládajícím společníkům za nezjištěnou cenu.

Kroll dosud identifikoval dvě neúspěšné investice pana Čunka. V listopadu 1998 pan Čunek vložil 1 000 000 Kč na účet s vysokým úrokem u banky Universal. O velkou část svého kapitálu přišel, když banka ukončila svou činnost.  V roce 2001 pan Čunek investoval 750 000 Kč do investičního fondu ČSOB. V roce 2005 jeho investice skončila se ztrátou, získal nazpět 544 957 Kč.

23. listopadu 1998 si pan Čunek uložil 1 000 000 Kč. Uložil ho do opavské pobočky Universal banky, která se nacházela asi 200 m od kanceláří společností Akcie a Ruchstav, kde v té době pracoval.

Universal banka ukončila svou činnost den poté, co pan Čunek provedl vklad, jelikož jí Česká národní banka odebrala licenci z obavy, že banka již déle nebude schopna plnit své kapitálové požadavky. Situace Universal banky byla v českém tisku před jejím uzavřením dokumentována. Pan Čunek byl pravděpodobně jedním z posledních klientů, kteří si uložili v bance hotovost. Kroll nezjistil žádné nesrovnalosti v souvislosti s tímto vkladem.

Po uzavření Universal banky měl pan Čunek nárok na část svých investice díky plánu pojištění vkladů. První platba podle tohoto plánu činila 400 000 Kč a byla přijata 17. května 1999. Podle auditu obsaženého v policejním spise dostal v roce 2003 další platbu ve výši 64 000 Kč. Podle webových stránek České národní banky byli vkladatelé vypláceni od roku 1999 do roku 2004.

Universal banka byla jednou z asi deseti českých bank, které byly v devadesátých letech uzavřeny.

6.3. Výpůjčky pana Čunka

Kroll ví o nejméně čtyřech případech, kdy si pan Čunek vypůjčuje nebo sám půjčuje značné částky peněz. V roce 1998 pan Čunek půjčil skupině Ruchstav asi 500 000Kč. Téhož roku přijal půjčku ve výši 1 500 000 Kč od svého bratrance, pana Machů. V 2000 si pan Čunek vypůjčil 500 000 Kč od nezjištěného společníka na financování pořízení zubní ordinace. V roce 2001 si pan Čunek krátkodobě vypůjčil 900 000 Kč od nezjištěného společníka, aby dokázal, že má dostatek prostředků na podporu své dcery, která měla navštívit Austrálii.

Dne 12. listopadu 1998 si paní Marie Úlehlová,  tchýně pana Čunka, v té době v důchodu, uložila u Union banky ve Zlíně částku 1 500 000 Kč. Pan Čunek zároveň získal podpisové právo k tomuto účtu.

Paní Úlehlová uložila peníze jménem švagra pana Čunka, Petra Úlehly. Pan Čunek získal peníze od svého bratrance, pana Machů, k investici do společného podniku.

Kroll zjistil, že pan Čunek a pan Machů plánovali zřídit na Moravě společný podnik a pan Machů poskytl za tímto účelem panu Čunkovi půjčku. Kroll se snažil kontaktovat pana Petra Úlehlu, ale pan Čunek sdělil, že zemřel.

Pan Machů byl v té době dobře placeným IT obchodníkem, pracoval pro společnost Sun Microsystems. Čeští IT odborníci, znalí výše odměn v devadesátých letech, potvrdili, že pan Machů si mohl tuto částku vydělat a půjčit ji panu Čunkovi. Pan Machů sdělil Krollu, že částka půjčky představovala jeho roční odměny za tento rok.

Pan Machů okamžitě poté, co byla myšlenka společného podniku opuštěna, splacení půjčky nežádal. Pan Čunek nejprve použil peníze na pomoc svému švagrovi.

9. listopadu 1998 si pan Čunek uložil 1 000 000 Kč u ČSOB. Peníze pocházely od jeho rodičů.

Podle ocenění dědictví po panu Josefu Čunkovi v roce 2006, které je součástí policejního spisu pana Čunka, tento zanechal přibližně 2,5 milionů v majetku a 1,17 milionu v hotovosti.

Kroll konstatuje, že rodina mohla v roce 1998 panu Čunkovi tuto částku půjčit.

6.4. Zubní ordinace

V roce 1999 paní Čunková začala pracovat pro MUDr. Jitku Benovou v její zubní ordinaci ve Vsetíně. Na konci roku 1999 paní Benová onemocněla a v roce 2000 zemřela. 

Manžel paní Benové, Ladislav Bena, 23. února 2000 uzavřel s paní Čunkovou smlouvu o pronájmu prostor. Ta souhlasila s odkupem praxe. Byla provedena due diligence a 30. listopadu 2000 pan Bena prodal paní Čunkové praxi za 912 000 Kč.

Pan Bena dostal první splátku hotově ve výši 500 000Kč 30. listopadu 2000. Podle sdělení policii byla tato splátka zaplacena z půjčky, kterou poskytl paní Čunkové nejmenovaný přítel. Do tohoto nákupu nebyly investovány žádné osobní prostředky pana Čunka. Pan Čunek během pohovoru s Krollem nesdělil jméno tohoto přítele.

Druhá platba proběhla 29. listopadu 2001 a činila 340 000 Kč – zůstatek minus 72 000 Kč v platbách nájemného, jak bylo dohodnuto ve smlouvě. Podle paní Čunkové byla tato platba provedena z výnosů.

Pan Čunek v lednu 2007 policii sdělil, že jeho manželka k financování své ordinace nepoužila osobní prostředky. Řekl, že jejich prostředky byly určeny na rodinný dům, na který si mnoho let šetřili. Nicméně Kroll zjistil, že v srpnu 2002 si paní Čunková uložila 200 000 Kč na jejich osobní účet.

6.5. Majetek

Pan Čunek v současné době vlastní v České republice řadu nemovitostí. Patří sem rodinný dům, část letního bytu a nemovitosti zděděné po zesnulém otci pana Čunka.

V roce 1986 dostal pan Čunek od svého dědečka parcelu ve Vsetíně. Následujícího roku pan Čunek dostal družstevní byt ve Vsetíně.

V roce 1988 pan Čunek získal parcelu ve vsetíně, na ulici Plotky. Tato ulice je nedaleko bytů Zbrojovky, kde pan Čunek bydlel. Později na tomto pozemku postavil rodinný dům. Začal tím, že v roce 1993 postavil na pozemku garáž.

Čunkovi rozšířili parcelu, na které plánovali postavit svůj rodinný dům, řadou dalších transakcí počínaje 18. zářím 1996. Pomocí následných transakcí se sousedy, rodinou Wollerových, nemovitost postupně nabyla svůj současný tvar a velikost. Kromě vzájemného získání pozemků obě rodiny získaly sousední parcely, jakmile byly k dispozici.

Stavební povolení k zahájení výstavby rodinného domu bylo uděleno 8. srpna 2001. Pan Čunek si vzal místní stavební firmu, JASY Vsetin s.r.o., aby stavbu provedla. Smlouva byla podepsána panem Čunkem a Pavlem Hurtou, zástupcem JASY.

Kroll vyslechl Pavla Hurtu, který potvrdil, že je bratrancem Petra Hurty, majitele H&B Real. Nicméně zaměstnanci JASY sdělili Krollu, že je “odpadlíkem” od rodiny Hurtů. Zaměstnanci uvedli, že Pavel Hurta pracoval pro H&B Real, ale odešel za prací “do Čech”. Po návratu vstoupil do JASY, konkurenční společnosti Coleman SI, vsetínské stavební firmy řízené Petrem Hurtou. To bylo potvrzeno Pavlem Hurtou. Pavel Hurta sdělil Krollu, že dělal na stavbě Čunkova domu stavební dozor.

Projektu se účastnila i řada dalších dodavatelů. Petr Hurta učinil nabídku na vybudování střechy, ale byla zvolena levnější alternativa. Kroll nezjistil žádné důkazy, že by kterýkoliv z dodavatel§ byl panem Čunkem upřednostňován, ani že naopak byl pan Čunek zvýhodňován jimi.

Dne 26. ledna 2001 si Čunkovi vzali hypotéku ve výši 1,7 milionů Kč u Komerčni banky (KB). Dne 28. listopadu 2001 zaplatil pan Čunek JASY první splátku za provedené práce. 400 000 Kč bylo zaplaceno v hotovosti. Dne 15. února 2002 pan Čunek zaplatil další dvě splátky ze svého bankovního účtu u KB. Záznamy ukazují platby ve výši 256 022 a 100 000 Kč. Poslední platbu pan Čunek provedl v listopadu 2002. 18. února 2002 pan Čunek rovněž zaplatil bankovním převodem 85 000 Kč Petrovi Cotekovi za postavení střechy.

Tyto platby 15. a 18. února 2002, celkem ve výši 441 022 Kč jsou důvodem, proč pan Čunek sdělil Krollu, že si uložil 490 000 Kč na svůj bankovní účet, což byl vklad, který podle některých pocházel z úplatku. Pan Čunek sdělil Krollu, že stavebník vyžadoval platbu převodem, a proto si musel uložil na účet část svých hotovostních rezerv. Kroll konstatuje, že pan Čunek a jeho manželka téhož roku provedli menší, ale podstatné vklady.


7. SOUDRŽNOST OBVINĚNÍ, ŽE 11. ÚNORA 2002 DOŠLO K POSKYTNUTÍ ÚPLATKU

7.1. Tvrzení Marcely Urbanové

Marcela Urbanová tvrdí, že byla svědkem toho, jak Martina Hurtová přišla do kanceláře starosty a předala mu úplatek ve výši přibližně 500 000 Kč v hotovosti.

Podle paní Urbanové pan Čunek zavolal ráno Petru Hurtovi a požádal ho, aby mu pan Hurta dodal do poledne 500 000 Kč.  Paní Urbanova dospěla k názoru, že pan Hurta v té době ty peníze neměl, protože pan Čunek řekl, že si je může paní Hurtová vybrat z účtu.

Podle paní Urbanové paní Hurtova přijela do starostovy kanceláře dřív, než paní Urbanová odešla na oběd. Tvrdí, že paní Hurtová předala panu Čunkovi bílou obálku A4, kterou on roztrhl a vytáhl z ní svazek bankovek a poznamenal cosi ve smyslu "tak takhle se člověk stává bohatým".

Paní Urbanová uvedla, že pan Čunek vytáhl z obálky bankovky v hodnotě 1 000 Kč a že později uložil 497 tisícikorunových bankovek.

Ve svém policejním prohlášení paní Urbanová popsala, jak mohla vidět předání peněz, a dispozice její kanceláře ve vztahu ke kanceláři pana Čunka.

Paní Urbanová vysvětlila, že pan Čunek neskrýval své osobní nebo obchodní záležitosti před svou sekretářkou. Pan Čunek k ní byl velmi otevřený a byl to právě tento postoj, který vedl k jejímu obvinění ze sexuálního zastrašování.

Paní Urbanová je v současné době vyslýchána v souvislosti s podáním falešného svědectví ohledně obvinění z úplatkářství.

7.2. Plán patra vsetínské radnice, kde se nachází její vedení

Kroll prozkoumal plán patra, kde se ve vsetínské radnici nachází vedení a kde se mělo odehrát údajné převzetí úplatku. Kancelář je umístněna ve čtvrtém patře rušné úřední budovy v centru Vsetína. Přízemí budovy zaujímá vsetínská policie. Do tohoto patra může vejít nebo z něj vyjít kdokoliv bez podpisu u vrátného. Nicméně návštěvníci musí projít čekárnou s křesly před vstupem do starostovy kanceláře.

7.3. Vztah pana Čunka k Petru Hurtovi a Martině Hurtové.

Podle prohlášení učiněného na policii, Petr Hurta a Martina Hurtová znají pana Čunka od počátku devadesátých let.

Pan Čunek byl policií požádán, aby objasnil svůj vztah k panu Hurtou. Řekl, že si přesně nepamatuje, kdy se setkali, ale bylo to v 90. letech. Vsetín je malé město. Setkali se před tím, než pan Čunek vstoupil do politiky. Ve stejném prohlášení pan Čunek uvádí, že zná Hurtu od let 1992-1994.

Podle prohlášení paní Hurtové se poprvé setkala s panem Čunkem, když pracovala ve Zbrojovce Vsetin. Byl Hurtům, kteří právě začínali podnikat a hledali poradenství v oblasti bezpečnosti/zabezpečení, doporučen.

Kroll zjistil řadu dalších spojení mezi rodinou Hurtových a rodinou Čunkových. Pavel Hurta, bratranec Petra Hurty, působil jako zodpovědná osoba podepisující za společnost JASY.

Tomáš Hurta, pravděpodobně v příbuzenském vztahu k Hurtům, prováděl odhad hodnoty dědictví Čunkova otce. Odhad byl podhodnocen, aby se snížila dědická daň splatná rodinou Čunkových. Zdá se, že Tomáš Hurta byl zaměstnancem H&B Real.

Hurtovi získali několik kontraktů od města Vsetín. Například v roce 1998 společnost Hurtových H&B Optimum získala kontrakt na pojištění veškerého majetku města. Nicméně Kroll identifikoval minimálně jednu další zakázku města poskytnutou společnosti H&B před tím, než se starostou stal pan Čunek.

7.4. Důkazy předložené policii podporující tvrzení paní Urbanové

Paní Urbanová je jediným svědkem, který viděl údajné vzetí úplatku. Existují určité nepřímé důkazy, které podporují její tvrzení.

Dne 11. února 2002 paní Hurtová vybrala 499 000 Kč z bankovního účtu společnosti u KB. Pobočka KB ve Vsetíně je asi 300m od radnice.

Přítelkyně Urbanové, Emilie Pašková, dosvědčila, že paní Urbanová jí vyprávěla o půlmilionovém úplatku. Obě ženy, které se znaly a staly se přítelkyněmi za svého působení na vsetínské radnici, se setkaly několik týdnů po údajném vzetí úplatku. Paní Urbanová řekla paní Paškové, že paní Hurtová dala panu Čunkovi asi 500 000Kč a o reakci pana Čunka na to – způsobu vydělávání peněz. Paní Urbanová jí říkala, že by to mohlo mít nějakou spojitost s H&B Real a Vsetinske Byty. Sama paní Pašková získala byt od tohoto společného podniku.

Jaroslav Ručka, dlouholetý přítel paní Urbanové, rovněž učinil prohlášení na policii, ve kterém uvádí, že paní Urbanová se vrátila jednoho dne v únoru 2002 z práce a vyprávěla mu, že pan Čunek jí ukázal obálku a řekl, že obsahuje půl milionu korun a že takhle se vydělávají peníze. Paní Urbanová mu dále řekla, že peníze přinesla paní Hurtová. Rovněž popsala telefonní rozhovor pana Čunka.

7.5. Důkazy, které tvrzení paní Urbanové nepotvrzují

Není vůbec jasné, proč paní Urbanová čekala čtyři roky, než učinila obvinění vůči panu Čunkovi z úplatkářství. Její spolehlivost jako svědka je rovněž snížena skutečností, že před tím obvinila pana Čunka ze sexuálního obtěžování, které nebylo dosud českými soudy potvrzeno.

Pokud jde o obvinění samotné, paní Urbanová uvedla na policii do protokolu, že převzetí úplatku proběhlo ráno. Odhadovala, že mezi telefonním hovorem a předáním uběhla asi hodina.

Zdá se, že časové údaje uvedené paní Urbanovou neodpovídají ostatním událostem. Výběr, který provedla paní Hurtová, se podle záznamů Komercni banky odehrál ve 14:25. V hlavní účetní knize H&B Real je zaznamenán vklad téhož dne. Čas není uveden. Počítačový výtisk tohoto vkladu, spolu s ročním výpisem vkladů, je obsažen v policejním spise a byl ze strany Krollu přezkoumán.

Paní Hurtová popírá, že by 11. února 2002 navštívila kancelář starosty. Popírá, že by mu dala úplatek. Zdá se, že policejní vyšetřování neodhalilo žádného svědka, který by mohl potvrdit, zda paní Hurtová toho dne pana Čunka navštívila. Nicméně je možné, že paní Urbanová nesprávně označila čas nebo datum předání.

7.6. Pohyb pana Čunka dne 11. února

Paní Urbanová policii sdělila, že pan Čunek byl v kanceláři až do 15.00 hodin, což poskytlo paní Hurtové dostatek času pro předání úplatku.

Z kanceláře pana Čunka někdo volal ve 14.06 hodin do ordinace jeho manželky. Paní Urbanová tvrdí, že volajícím byl pan Čunek. Pan Čunek uvedl, že on nevolal. Paní Čunková policii řekla, že paní Urbanová často volala, buď aby jí předala informace od manžela nebo kvůli tomu, že dcera paní Urbanové, Lucie, byla pacientkou ordinace.  Paní Čunková si nevzpomíná, že by jí manžel ten den volal.

11. února 2002 se konalo zasedání vlády ve Zlíně. Zasedání se zúčastnilo velké množství místních politiků. Pan Čunek policii řekl, že 11. února do Zlína jel a že se zúčastnil několika schůzek.

Pan Čunek na policii uvedl, že do Zlína odjížděl okolo 11.00 hodin. Přibližně od 11.30 hodin se zúčastnil prohlídky města. Také byl přítomen na obědě s vládou, který se konal přibližně ve 13.00 hodin. Po obědě předtím, než se vrátil na veřejné setkání s ministrem vlády v Domě kultury ve Vsetíně začínající od 18.00 hodin, měl soukromé schůzky. S ministry se zdržel pozdě do noci.

7.6.1. Svědek - Miroslav Rozhon

V roce 2001 byl Miroslav Rozhon generálním ředitelem stavební firmy Ingstav Ostrava.
11. února se měl pan Rozhon setkat s panem Čunkem. Schůzka byla sjednána předem. Konala se v kanceláři pana Čunka. Pan Rozhon přijel v 10.30 a čekal na recepci. Zrovna probíhala jiná schůzka.

Schůzka s panem Rozhonem trvala 10-15 minut. Nikdo během ní do kanceláře nevstoupil ani schůzku nenarušil. Potom, jak uvedl pan Rozhon, doprovodil pana Čunka do garáže k jeho autu.

Pan Rozhon si schůzku pamatuje, protože byla nezvykle uspěchaná. Obvykle měli více času na projednání obecnějších otázek, daného dne však nikoli.

Paní Urbanová nerozporuje možnost, že pan Čunek z kanceláře odešel okolo jedenácté hodiny s panem Rozhoněm, ale tvrdí, že se později vrátil kvůli dalšímu návštěvníkovi.

7.6.2. Svědek - Milan Pucek

Milan Pucek byl tajemníkem vsetínské městské rady od roku 2001. Na 11. února 2002 si vzpomíná, protože se konalo zasedání vlády ve Zlíně, což nebylo běžné.

Podle pana Pucka měli vedoucí odborů schůzku od 7.30 na vsetínské radnici. Pan Čunek dorazil před osmou hodinou. Po schůzce, přibližně od 8.30 do 9.00 pokračovali pánové Pucek, Čunek a Kudlík v hovoru v kanceláři pana Čunka.

Schůzka skončila přibližně v 10.30. Pan Pucek si všimnul, když přecházel místnost, že někdo na pana Čunka čeká. Pan Čunek se panu Puckovi zmínil, že má ještě další schůzku předtím, než odjede do Zlína.

Paní Urbanová výpověď pana Pucka zpochybnila, když tvrdila, že daného dne ráno v kanceláři starosty nebyl.

Pan Pucek je v současné době náměstkem ministerstva pro místní rozvoj, které vede pan Čunek.

7.6.3. Svědek - Jaromír Kudlík

Jaromír Kudlík byl vsetínským místostarostou od roku 1998.

Pan Kudlík na policii uvedl, že vedoucí odborů se obvykle v pondělí ráno scházeli.  Účastníci přecházeli z oddělení na oddělení.

Pan Kudlík řekl, že se 11. února 2002 pan Čunek schůzky zúčastnil a že na ni dorazil před osmou hodinou. Pan Kudlík a pan Čunek pokračovali v jednání v jeho kanceláři do té doby, než musel pan Čunek odjet do Zlína. Nebyl si jist časovými údaji, ale vzpomněl si, že předtím, než pan Čunek odejel, měl schůzku se zaměstnancem Ingstavu Ostrava.
Pan Kudlík znal Martinu Hurtovou a daného dne ji na radnici neviděl.

Pan Kudlík byl později obviněn z křivého svědectví kvůli své výpovědi a v současné době je proti němu vedeno trestní stíhání. Policie zjistila, že se pan Kudlík dne 11. února 2002 účastnil konference, na níž byl hlavním řečníkem, což je uvedeno ve spise, kterým se nyní Kroll zabývá. Svědek Jan Bierza potvrdil, že pan Kudlík mluvil odpoledne okolo patnácté hodiny. Delegáti na konferenci přijeli mezi 9. a 10. hodinou ranní. Jediným delegátem, který nepřijel, byl český ministr školství. Všichni ostatní dorazili v uvedené době. Konference se konala v Havířově, v malém městě blízko Ostravy a severovýchodně od Vsetína.

Pan Kudlík byl nejdůležitějším svědkem svědčícím o pohybu pana Čunka v dopoledních hodinách 11. února 2002.

7.6.4. Svědek - Vít Zgarba

Vít Zgarba podal svědectví o tom, že se setkal ve Zlíně s panem Čunkem. Pan Zgarba vypověděl, že si přesně nepamatuje, co ten den dělal. Uvedl však, že v době od 11.55 do 14.55 hodin neposlal žádné e-mailové zprávy.

Pan Zgarba se měl s panem Čunkem setkat v jeho kanceláři, ale nakonec jel sám do Zlína, aby se se starostou setkal. Pan Zgarba také uvádí, že se téhož dne setkal se sponzorem pro nadcházející sportovní událost  ve Zlíně.

Pane Čunek potvrdil, že se s panem Zgarbou dohodli na posunutí termínu schůzky na třináctou hodinu a sešli se ve Zlíně.


7.6.5 Svědek - Vojtěch Jurčík

Druhý svědek Vojtěch Jurčík ve své výpovědi na policii uvedl, že se setkal ve Zlíně s panem Čunkem „po desáté hodině", viděl ho přes oběd a znovu se s ním setkal „okolo patnácté hodiny." Jurčík uvedl, že setkání trvalo do 16.30 nebo do 17.00 hodin.


8. SHRNUTÍ

Kroll se zabýval těmito třemi otázkami:
Získala společnost H&B Real výhodu, která by byla motivem pro poskytnutí odměny panu Čunkovi?
Může pan Čunek přesvědčivě vysvětlit  legitimní původ majetku své rodiny?
Nakolik do sebe důkazy o tom, že 11. února 2002 došlo k uplácení, logicky zapadají?

Tato zpráva obsahuje naše zjištění k aktuálnímu datu.

8.1. Získala společnost H&B Real výhodu, která by byla motivem pro poskytnutí odměny panu Čunkovi?

Společnost H&B Real založila společně s Městem Vsetín v roce 1999 společnost Vsetínské Byty s.r.o. za účelem koupě bytů od zkrachovalé Zbrojovky Vsetín a jejich prodeje veřejnosti. Společnost H&B Real se zavázala koupit obchodní podíl Města Vsetín 23. října 2001. Existují jisté náznaky, že společnost H&B Real mohla v některých fázích obchodního vztahu získat neoprávněnou výhodu.

Společnost H&B Real mohla získat výhodu, když byla vybrána za obchodního partnera města Vsetín při obchodu s nemovitostmi, při správě těchto nemovitostí a při stanovení ceny obchodního podílu města Vsetín ve společnosti Vsetínské Byty.

Ředitel společnosti COOP Therm, která měla také zájem o koupi těchto nemovitostí, tvrdí, že Vsetín "na nás udělal podraz". Zástupci společnosti nebyli pozváni na jednání zastupitelstva, na němž bylo rozhodnuto, že obchodním partnerem města bude H&B Real, a na němž ředitel společnosti H&B Real  hovořil.

Nezávislý znalec, který stanovil hodnotu obchodního podílu města Vsetín ve společnosti Vsetínské Byty při prodeji realitní kanceláři H&B Real na 3 618 000 Kč, provedl řadu neobvyklých účetních rozhodnutí, která majetek podhodnotila, například nebyla zřejmě zohledněna hotovostní rezerva ve výši 11 898 000 Kč. Šetření firmy Kroll dále naznačuje, že hodnota neprodaných bytů byla podstatně podhodnocena. První odhad vypracovaný na základě žádosti policie stanovil na základě týchž podkladů hodnotu obchodního podílu na 6 700 000 Kč.

Existence tak významné hotovostní rezervy také vyvolává otázky ohledně vedení společnosti, neboť většina těchto prostředků měla být použita na opravy prodaných bytů.

Některá vysvětlení ohledně těchto záležitostí, které pan Čunek podal firmě Kroll, byla nepřesná. Na druhé straně úspěch tohoto podniku sám o sobě nepředstavuje důkaz, že se pan Čunek díky němu obohatil, a je třeba také poznamenat, že město Vsetín získalo pozitiva vynaložením v podstatě nulových nákladů a zajištěním prodejem bytů nájemcům se slevou.

8.2. Může pan Čunek přesvědčivě vysvětlit legitimní původ majetku své rodiny?

Pan Čunek poskytl firmě Kroll plný přístup ke svým financím a financím své rodiny. Také nám vysvětlil zdroje příjmů během 90. let, a  proto je náš odhad jeho majetku v roce 1998 podstatně vyšší než původní policejní odhad. Byli jsme schopni zčásti ověřit jeho tvrzení.

Pan Čunek byl svými zaměstnavateli během 90. let pověřován mnoha zvláštními úkoly, jež mu umožnily nashromáždit hotovost z legitimních zdrojů. Kroll proto považuje za možné, a nikoli za podezřelé, že byl v roce 1998 schopen uložit na svůj účet 1 000 000 Kč.

Kroll také z rozhovorů zjistil, že podnikatelské aktivity panu Čunkovi přinesly další příjmy, které nebyly zahrnuty ve výpisu příjmů poskytnutém firmě Kroll státem pověřeným auditorem. Tyto příjmy přispěly k hotovostní rezervě, která mu v prosinci 2001 umožnila zaplatit zálohu na rodinný dům ve výši 400 000 Kč v hotovosti. V srpnu 2002 jeho manželka uložila na rodinný účet 200 000 Kč. V říjnu 2002 byla dále na účet vložena částka 170 000 Kč v hotovosti.

Rodinný příslušník sdělil firmě Kroll, že půjčil panu Čunkovi 1 500 000 Kč jako počáteční kapitál pro plánované podnikání. Tato půjčka byla plně splacena až v roce 2003. Tato skutečnost sama o sobě znamená, že je bezpochyby možné, aby pan Čunek měl 497 000 Kč, které dne 14. února 2002 uložil na svůj účet.

Firma Kroll měla k dispozici Čunkovy doklady shromážděné policií, jež ukazují, že částka 497 000 Kč byla na jeho účet 14. února 2002 vložena bezprostředně předtím, než byly z jeho účtu poukázány stavební firmě  dne 15. a 18. února 2002 finanční obnosy v celkové výši 441 022 Kč.

8.3. Nakolik do sebe důkazy o tom, že 11. února 2002 došlo k uplácení, logicky zapadají?

Výběr částky 499 000 Kč z bankovního účtu společnosti H&B Real 11. února 2002 ve 14.25 hodin paní Hurtovou, manželkou majitele společnosti H&B Real, je důležitým důkazem ve prospěch úplatku, k němuž mělo podle tvrzení paní Urbanové dojít. Firma Kroll ale měla k dispozici počítačový záznam zajištěný policií o tom, že tatáž částka byla téhož dne uložena ve společnosti H&B Real a nemá důvod o platnosti tohoto záznamu pochybovat. Tento záznam představuje nezávislý důkaz toho, že peníze, které z banky vybrala paní Hurtova,  nebyly zdrojem peněz uložených panem Čunkem  o tři dny později.

Paní Urbanová tvrdila, že paní Hurtová předala panu Čunkovi peníze ráno, což odporuje době, kdy paní Hurtová vyzvedla peníze z banky.

Kroll má také za to, že prodleva, s níž paní Urbanová vznesla obvinění, a skutečnost, že již předtím obvinila pana Čunka ze sexuálního obtěžování, snižuje její věrohodnost jako svědkyně a věrohodnost jejích tvrzení.

Svědkové, kteří tvrdí, že jim paní Urbanová o úplatku pověděla, jsou její bývalý přítel a blízká přítelkyně. Jejich blízký vztah k paní Urbanové rovněž snižuje jejich věrohodnost. Kromě paní Urbanové také žádný jiný svědek neviděl toho dne paní Hurtovou na vsetínské radnici.

Existují rozpory v důkazech o tom, kdy a kde se pan Čunek daného dne nacházel. Tyto rozpory ovšem nepodporují tvrzení, že došlo k úplatku.

Korupční kauza Čunek

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Ukrajina bude mobilizovat méně vojáků, než se očekávalo, uvedl velitel Syrskyj

29. března 2024  14:08

Sledujeme online Ukrajinská armáda bude muset pro obranu před ruskou invazí mobilizovat méně vojáků, než se původně...

V Tádžikistánu zadrželi devět lidí v souvislosti s teroristickým útokem v Moskvě

29. března 2024  13:32

Tádžické bezpečnostní složky tento týden zadržely devět lidí, kteří podle nich mají vazby na...

OBRAZEM: Přes deset ukřižovaných, další zbičovaní. Filipínci si připomněli smrt Ježíše

29. března 2024  13:11

Více než deset hluboce věřících lidí se na Filipínách nechalo přibít na kříž, aby na Velký pátek...

KOMENTÁŘ: Smrtelné hříchy strany lidové aneb proč je KDU-ČSL na dně

29. března 2024

Premium KDU-ČSL je nejvíce „nemocným mužem“ vládní koalice, její podpora zamrzla kolem dvou procent. Proč...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...