Pan Ki-mun tak vstoupil do sporu mezi Spojenými státy na jedné straně a Evropskou unií s několika rozvinutými zeměmi na straně druhé.
Oba tábory se na konferenci nemohou dohodnout na škrtech v množství skleníkových plynů, jejichž prosazení do závěrečného prohlášení se nejvíce brání Washington. Ten nechce připustit žádnou zmínku o vědeckých důkazech oteplování planety v důsledku skleníkových plynů či potřebě snížit množství emisí o 25 až 40 procent do roku 2020 v porovnání s rokem 1990.
Podle generálního tajemníka OSN je úkolem konference, která se na indonéském ostrově koná od 3. do 14. prosince, dosáhnout shody o zahájení rozhovorů o nové dohodě, která by měla být následnicí současného Kjótského protokolu.
Ministrům životního prostředí, mezi nimiž Českou republiku zastupuje Martin Bursík, Pan Ki-mun řekl, že změny klimatu jsou "morální výzvou naší generace" a zdůraznil "zoufalou nutnost" zasáhnout proti stoupající hladině moří, záplavám, suchu, hladomoru a vymírání živočišných druhů. "Nyní je čas jednat," prohlásil.
Nová dlouhodobá globální dohoda o omezení emisí skleníkových plynů by měla dosavadní Kjótský protokol ratifikovaný 37 státy rozšířit na všechny země. "Je třeba stanovit jednací agendu, cestovní mapu vedoucí k bezpečnější klimatické budoucnosti, doplněnou pevným časovým plánem, z nějž vzejde do roku 2009 nová dohoda," řekl šéf mezinárodního společenství.
Austrálie přijala Kjóto
Nový australský premiér Kevin Rudd dnes na konferenci předal Pan Ki-munovi formální dokumenty potvrzující, že Austrálie ratifikovala Kjótský protokol. Ten byl schválen v roce 1997, v platnost však vstoupil až v roce 2005, kdy ho ratifikoval dostatek zemí.
Jeho cílem je stabilizování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, čímž by se zabránilo rychlým změnám klimatu. Státy, které protokol podepsaly, se tím zavázaly snížit průměrně emisi skleníkových plynů o pět procent pod hodnoty z roku 1990 do let 2008−2012.
USA, které nyní zůstávají jedinou vyspělou zemí odmítající protokoly přijmout, svůj odmítavý postoj zdůvodňují poukazem na to, že se mezinárodní závazky snižování emisí nevztahují na průmyslově se rozvíjející země, což znevýhodňuje vyspělé státy.
