Zejména po listopadu 1989 však začaly vznikat i další lokality, které mají šanci stát se v budoucnu též dobrou adresou. Jde například o domy poblíž Svatého Kopečka či v Chomoutově, U Žebračky v Přerově, u tenisu poblíž Hloučely v Prostějově či Na vyhlídce v Šumperku. |
V minulosti se za dobrou adresu přirozeně považovala centra velkých měst. Dodnes to funguje například v Olomouci a v Prostějově. Dům či velký byt na náměstí nebo v jeho těsné blízkosti je pro mnoho lidí znakem úspěchu. "Bydlet na náměstí bylo dřív signálem společenské úrovně. Dnes se trend opakuje, vyplývá totiž z tradice," potvrzuje Jiří Sigmund z prostějovské realitní kanceláře.
Význam pražské Ořechovky, Jevan nebo zlínských jižních svahů však většina ze středomoravských lokalit zatím nemá. "Trend takzvané dobré adresy je naprosto jasný u velkých měst. Jde ale o sociální rozvrstvení společnosti a já se domnívám, že na střední Moravě je tento proces pomalý," upozorňuje Vladimír Erben z prostějovské realitní kanceláře.
Dobrá adresa navíc nemusí nutně znamenat kvalitní a klidné bydlení. "Všichni se teď zbláznili a chtějí bydlet na kopci nad městem, aby mohli koukat na Olomouc. Z Kopečka tak možná jednou bude druhý Mačkalov," soudí Václav Honzík z olomoucké kanceláře Reality Magnus.
"Pojem dobrá adresa je zdeformovaný minulostí. Lidé si stále nevolí místa, kde by chtěli bydlet, zatím je to většinou ekonomicky nemožné," tvrdí také olomoucký architekt Stanislav Žerava.