Problém se začleňováním znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu musí Česko řešit mimo jiné kvůli rozsudku Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2007 dal za pravdu skupině osmnácti Romů, které ČR diskriminovala ve vzdělání, když je zařadila do zvláštních škol. Ve Štrasburku je tehdy zastupovalo Evropské centrum pro práva Romů (viz box).
Práva RomůEvropské centrum pro práva Romů je mezinárodní organizace sídlící v Budapešti, která se z právního hlediska zabývá problémy Romů v Evropě. Centrum vzniklo v roce 1996, od té doby se angažovala ve stovkách případů. V Česku řeší především otázku segregace ve školství, bydlení a sterilizaci žen. |
Na plnění verdiktu nyní dohlíží Výbor ministrů Rady Evropy, organizace sedmačtyřiceti států, jejímž hlavním cílem je ochrana lidských práv.
Výbor zasedá tento týden, od 8. do 10. března. Od Česka ale žádnou zprávu nedostane, i když ji požadovalo. "Na zasedání nebude ministerstvo předkládat žádnou zprávu - jednak k tomu nebyla ČR vyzvána a dále se od prosince pracuje na konkrétních krocích v souladu s rozsudkem z roku 2007," řekla iDNES.cz Jana Holíková z tiskového oddělení ministerstva s tím, že o konkrétních opatřeních chtějí informovat Radu Evropy v červnu.
Evropské centrum pro práva Romů ale tvrdí opak. Česko mělo zprávu poslat. Dokazuje to rozhodnutím z loňského listopadu, kdy Výbor ministrů jednal o rozsudku v případu D. H. naposledy a kdy se rozhodl, že se jím budou opět zabývat v březnu 2011 "ve světle dalších informací", které od ČR dostanou.
"Podle vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva se jedná spíše o doporučující a ne direktivní bod," namítá Holíková.
Na program výboru se rozsudek D. H. dostal během tří let už pětkrát. Česko na jeho žádost vždy podalo zprávu, do jaké míry se jí rozsudek daří naplňovat. Podle Evropského centra pro práva Romů se ale nemělo s čím pochlubit, spíše naopak.
"Za tu dobu se změnila cedule na škole, jinak nic," kritizuje Stanislav Daniel z Evropského centra pro práva Romů. Naráží na to, že se zvláštní školy v roce 2005 přejmenovaly na praktické a z pomocných se staly speciální. Nic jiného se ale podle něj nezměnilo a nadále dochází k segregaci romských školáků.
Evropské centrum v současné době pracuje na dalších případech, které mohou skončit ve Štrasburku. "Mimo jiné se věnujeme případům, které dokazují, že se od rozsudku D. H. opravdu nic nezměnilo," dodal Stanislav Daniel.
Dvě vyhlášky se výrazně osekají
Kvůli rozsudku je mimo jiné nutné změnit dvě vyhlášky tak, aby odpovídaly požadavkům Výboru ministrů Rady Evropy. Pracovat na změně se začalo už za bývalého ministra školství Ondřeje Lišky, který resort vedl od prosince 2007 do poloviny roku 2009.
PrůzkumKaždý čtvrtý romský školák je "onálepkován" jako lehce mentálně postižený, ukázal před rokem a půl průzkum ministerstva školství. Na školách totiž dochází k záměně mezi mentálním postižením a sociokulturním znevýhodněním. Děti s touto diagnózou v drtivé většině končí ve "zvláštních" školách. |
Loni byly vyhlášky hotové a připravené k předložení vládě, současný ministr školství Josef Dobeš se je ale rozhodl přepracovat. Narazil v nich prý na nejasnosti a také podle něj šly za rámec rozsudku.
Evropské centrum pro práva Romů mělo příležitost se s návrhem okleštěných přihlášek seznámit v rámci vnějšího připomínkové řízení, kdy se návrhy dostaly k krajským úřadům. Centrum upozorňuje především na dva nedostatky. Jedním z nich je znění informovaného souhlasu, který musí podepsat každý rodič, jehož dítě má být přeřazeno do zvláštní školy. Souhlas je ale napsán "úředničinou" a chybí v něm, jaké nevýhody a výhody dítěti studium na této škole přinese.
"Ve vyhláškách má také zůstat, že i dítě bez diagnózy se může do praktické školy dostat," upozorňuje Stanislav Daniel na druhý nedostatek.
Ministerstvo se ale brání: souhlas má jinou formu, je obsáhlejší a bude i v romštině. Zároveň slibuje, že žáci bez zdravotního postižení se do zvláštní školy nedostanou. Na vyhláškách se nyní ještě pracuje. Ministerstvo chce, aby začaly platit od nového školního roku.
