(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Lumír Schulz , MF DNES

Dobeš v některých obcích zruší druhé stupně, někde budou jen malotřídky

  • 133
Některé obce budou muset zapomenout na devítiletou základní školu. Ministerstvo připustilo, že se někde druhé stupně zruší a zůstanou jen první. Jinde se z běžných škol stanou malotřídky. Kolik bude takových změn a kolik pedagogů kvůli tomu přijde o místo, ministerstvo dosud neví.

V rámci reformy regionálního školství ministerstvo nechce školy rušit. Ale tam, kde je v šestých až devátých třídách méně žáků, možná zůstane jen první stupeň, jinde jen malotřídka. Změny by měly platit od začátku příštího roku.

"Počty škol zůstanou stejné, bude se pouze v některých místech, tam kde to bude opodstatněné a objektivní, měnit typ škol z plně organizované na školy 'jedna až pět' popřípadě na klasické malotřídky, které budou mít výraznější finanční podporu na zajištění výuky," řekl náměstek ministra pro regionální školství Ladislav Němec.

Ministerstvo tím chce zefektivnit financování škol, které jsou mnohde poloprázdné. Podle Němce proto, že na druhém stupni část dětí odchází na víceletá gymnázia a jiné ráno dojíždí s rodiči do větších měst. 

Ministerské návrhy už dříve ale zkritizovali zástupci obcí i samospráv. Bojí se likvidace venkovských škol. Změny se nelíbí ani stínovému ministru školství Marcelu Chládkovi z ČSSD. "Totálně to zlikviduje celou síť základních škol," prohlásil Chládek.

Kolika škol se změna bude týkat a kolik učitelů přijde o místo, ministerstvo zatím odhadovat nechce. "Samozřejmě s tím souvisí i určitý počet učitelů, ale je velice těžké predikovat, kolika učitelů se to dotkne, v jaké struktuře předmětové, krajské a lokální," uvedl Němec s tím, že data, která ministerstvo získalo z krajů, ještě úředníci nestihli vyhodnotit.

Podle Němce by na mnohých školách problém s propouštěním mohly vyřešit postupné odchody starších pedagogů do důchodu.

Ministerstvo chce také bojovat s nízkými počty žáků v některých oborech na středních školách. Kraje by nově podle počtu přijatých žáků měly ve spolupráci se školami organizovat, co se bude kde učit.

Kraje by tak řediteli třeba mohly nařídit, aby celý obor i s přijatými žáky přesunul na jinou školu. "Stávající legislativa říká, že když se na školu na daný obor přihlásí tři nebo čtyři žáci, ředitel je musí přijmout. To je krajně neefektivní systém," zdůvodnil to Dobešův náměstek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video