Policejní služba pro odhalování korupce a závažné hospodářské kriminality (SPOK), která se případem začala na základě článků v médiích před dvěma měsíci zabývat, usoudila, že případ spadá už do kompetence Úřadu vyšetřování. Ten však tvrdí, že nikdo nepodal trestní oznámení, takže se jím nezabývá, a státní zastupitelství jen čeká, co se bude dít.
Ředitel protikorupční služby Evžen Šírek se snaží celou záležitost odbýt obecnou formulací, že "problematikou se SPOK zabývá, ale vzhledem k probíhajícímu šetření není oprávněn žádné informace poskytnout", a na další otázky, zda a komu případ předali, nechce odpovědět.
(Podle zdrojů blízkých této službě byl případ předán Úřadu vyšetřování, protože podle výše případné sazby za trestný čin krácení daně spadá už celá kauza vyšetřovatelům.) "Nic takového se tu nešetří. Mluvila jsem o tom s panem ředitelem a ten říkal, že snad nebylo podáno trestní oznámení, takže proto," řekla mluvčí Úřadu vyšetřování Soňa Jindráková.
"Státní zastupitelství nemá o této věci žádnou povědomost," prohlásil mluvčí městského státního zastupitelství Martin Omelka.
Případ přitom splňuje všechny podmínky pro to, aby se jím vyšetřovatelé zabývali: - jde o podezření z trestného činu krácení daně; - i se sankcemi a pokutou přesahuje daňový únik ČSSD hranici čtyřiceti tisíc korun, která je nutná pro to, aby byl daňový únik považován za trestný čin. (Navíc je velmi pravděpodobné, že může jít ještě o daleko vyšší částku daňového úniku, protože existuje podezření, že sociální demokracie vyčerpala na karty CCS přes 700 tisíc korun, a nikoli oficiálně uváděných 420 tisíc korun.); - i když nikdo nepodal trestní oznámení, orgány činné v trestním řízení jsou ze zákona povinny prověřit každé podezření z trestného činu, byť se o něm píše "pouze" v novinách.
Jeden z policejních důstojníků, který se případy hospodářské kriminality zabývá, uvedl, že když není vůle něco vyšetřit, používá se argument, že nikdo nepodal trestní oznámení, velmi často. "Naposledy se to stalo v případě Egona Lánského a jeho tajného konta v Rakousku. I když se podezřením z daňového úniku policie zabývala, nebýt toho, že v Rumburku kdosi podal na Lánského ve stejné věci trestní oznámení, asi by s tou záležitostí nikdo neprorazil až k vyšetřovateli," uvedl policejní důstojník. (Trestní oznámení tehdy na Lánského podal bývalý poslanec Josef Ježek, který žije ve volebním kraji senátora Lánského.) Proč se policii, vyšetřovatelům a státním zástupcům nechce příliš do vyšetřování daňového úniku ČSSD, na to není jednoznačná odpověď. Oslovení policisté, kteří mají s podobnými případy zkušenosti, se přiklánějí k tomu, že nečinnost není důsledkem nějakého příkazu "z vyšších míst", ale že jde spíše o obavu policistů pouštět se do ožehavých témat, která souvisí s vládní stranou.
"Ani se tomu nedivte. Jednou do toho šli a jak skončili?" uvedl jeden z policistů v narážce na případ obviněného exministra financí Iva Svobody. (Několik policejních důstojníků, kteří se na případu podíleli, muselo ze svých míst skutečně odejít, ale důkaz, že by to bylo kvůli kauze Svoboda, neexistuje.) Na to, že ČSSD před volbami v roce 1996 dostala od firmy Chemapol dar ve formě deseti karet CCS na čerpání benzinu, který však neuvedla ve svém účetnictví a nezdanila jej, upozornila MF DNES letos v září. Před měsícem navíc vyšlo najevo, že dar zřejmě domlouval s tehdejším šéfem Chemapolu Václavem Junkem přímo předseda strany Miloš Zeman.
Ředitel protikorupční služby Evžen Šírek se snaží celou záležitost odbýt obecnou formulací, že "problematikou se SPOK zabývá, ale vzhledem k probíhajícímu šetření není oprávněn žádné informace poskytnout", a na další otázky, zda a komu případ předali, nechce odpovědět.
(Podle zdrojů blízkých této službě byl případ předán Úřadu vyšetřování, protože podle výše případné sazby za trestný čin krácení daně spadá už celá kauza vyšetřovatelům.) "Nic takového se tu nešetří. Mluvila jsem o tom s panem ředitelem a ten říkal, že snad nebylo podáno trestní oznámení, takže proto," řekla mluvčí Úřadu vyšetřování Soňa Jindráková.
"Státní zastupitelství nemá o této věci žádnou povědomost," prohlásil mluvčí městského státního zastupitelství Martin Omelka.
Případ přitom splňuje všechny podmínky pro to, aby se jím vyšetřovatelé zabývali: - jde o podezření z trestného činu krácení daně; - i se sankcemi a pokutou přesahuje daňový únik ČSSD hranici čtyřiceti tisíc korun, která je nutná pro to, aby byl daňový únik považován za trestný čin. (Navíc je velmi pravděpodobné, že může jít ještě o daleko vyšší částku daňového úniku, protože existuje podezření, že sociální demokracie vyčerpala na karty CCS přes 700 tisíc korun, a nikoli oficiálně uváděných 420 tisíc korun.); - i když nikdo nepodal trestní oznámení, orgány činné v trestním řízení jsou ze zákona povinny prověřit každé podezření z trestného činu, byť se o něm píše "pouze" v novinách.
Jeden z policejních důstojníků, který se případy hospodářské kriminality zabývá, uvedl, že když není vůle něco vyšetřit, používá se argument, že nikdo nepodal trestní oznámení, velmi často. "Naposledy se to stalo v případě Egona Lánského a jeho tajného konta v Rakousku. I když se podezřením z daňového úniku policie zabývala, nebýt toho, že v Rumburku kdosi podal na Lánského ve stejné věci trestní oznámení, asi by s tou záležitostí nikdo neprorazil až k vyšetřovateli," uvedl policejní důstojník. (Trestní oznámení tehdy na Lánského podal bývalý poslanec Josef Ježek, který žije ve volebním kraji senátora Lánského.) Proč se policii, vyšetřovatelům a státním zástupcům nechce příliš do vyšetřování daňového úniku ČSSD, na to není jednoznačná odpověď. Oslovení policisté, kteří mají s podobnými případy zkušenosti, se přiklánějí k tomu, že nečinnost není důsledkem nějakého příkazu "z vyšších míst", ale že jde spíše o obavu policistů pouštět se do ožehavých témat, která souvisí s vládní stranou.
"Ani se tomu nedivte. Jednou do toho šli a jak skončili?" uvedl jeden z policistů v narážce na případ obviněného exministra financí Iva Svobody. (Několik policejních důstojníků, kteří se na případu podíleli, muselo ze svých míst skutečně odejít, ale důkaz, že by to bylo kvůli kauze Svoboda, neexistuje.) Na to, že ČSSD před volbami v roce 1996 dostala od firmy Chemapol dar ve formě deseti karet CCS na čerpání benzinu, který však neuvedla ve svém účetnictví a nezdanila jej, upozornila MF DNES letos v září. Před měsícem navíc vyšlo najevo, že dar zřejmě domlouval s tehdejším šéfem Chemapolu Václavem Junkem přímo předseda strany Miloš Zeman.
