Pouze v Plzeňském kraji lidé zřejmě budou moci volit Akci za zrušení Senátu a proti vytunelování důchodových fondů. Strana zaplatila příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 15 tisíc korun jen ve svém domovském regionu. Kandidáty ovšem nominovala i v ostatních krajích.
Předseda strany František Pillman řekl, že se obrátí na Ústavní soud se stížností proti povinnosti platit volební příspěvek.
Největší výběr tak mají mít voliči v Praze, kde podmínkám volebního zákona vyhovuje 24 kandidátek. Ve čtyřech krajích - Libereckém, Karlovarském, Jihočeském a v kraji Vysočina - si lidé budou moci vybírat jen mezi 21 volebními subjekty.
Nejčastěji, a to v osmi krajích, by měli lidé volit podle dostupných informací mezi 22 kandidátkami; za Jihomoravský kraj se od úředníků brněnského magistrátu nepodařilo získat ke kandidátkám žádné údaje. Pouze v Moravskoslezském kraji budou moci lidé hlasovat pro některý z 23 kandidujících subjektů.
|
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY NA KANDIDÁDTKÁCH |
|
Často byla nepřesně uvedena rodná čísla kandidátů, jejich věk, povolání a bydliště. |
V Moravskoslezském kraji se do voleb přihlásilo nejvíce kandidátů - 693, v Praze kandiduje 652 lidí. V obou krajích přitom mohla vzhledem k počtu obyvatel zapsat každá strana až 36 lidí. Nejméně adeptů na poslance, a to 244, má Karlovarský kraj, kde se na kandidátku mohlo zapsat nejvýše 14 lidí.
Magistráty a okresní úřady v krajských sídlech mají kandidátky bez závad zaregistrovat do pátku. Některé z úřadů tak již učinily. Zaregistrované kandidátní listiny se stanou podkladem pro hlasovací lístky. Mají obsahovat mimo jiné očíslovaný seznam kandidátů, jejich věk, povolání, obec trvalého pobytu a politickou příslušnost.
Každý z registrovaných volebních subjektů dostane své volební číslo, které má do 30. dubna vylosovat Státní volební komise. Kandidující strany budou moci před volbami také zveřejnit své ideje a sliby prostřednictvím České televize a Českého rozhlasu.
Celkem dostanou všechny 14 hodin vysílacího času v každém z těchto veřejnoprávních médií.
