Rozšířené postupy při rozboru vody podle předpisů platných od počátku letošního roku prokázaly, že ve zdejších místních vodních zdrojích se vyskytují těkavé látky. Naměřené množství trichloretenu a tertacholretenu mnohonásobně překračovalo stanovenou hygienickou normu. Odborníci se domnívají, že příčinou kontaminace vody může být dálnice.
"Na jiných místech okresu jsme se s těmito látkami ve vodě nesetkali, proto si jejich výskyt na Humpolecku dáváme do souvislosti s dálnicí," uvedla okresní hygienička Eva Kimmerová. Rozšířené rozbory vody prokázaly, že se zmíněné těkavé látky ve zvýšeném množství objevují i v dalším prameništi Perlavka, jehož voda ale nadále hygienické normy splňuje.
Zdrojem znečištění by mohly podle hygieniků být černé skládky, které při výstavbě vznikaly v okolí dálnice, možná uniká zakopaný sud s rozpouštědlem. Těkavé látky se mohly do pramenišť dostat rovněž vlivem silničního provozu na dálnici, vyskytují se v benzinu. "Příčinou určitě nebyly nátěry na vodním díle, které zde v rámci údržby loni nechala obnovit vodárenská společnost," potvrdila výsledky šetření hygienička Kimmerová.Podle ní se na znehodnocenou vodu v Plačkově přišlo tak brzy proto, že tamní prameniště mělo doposud parametry kojenecké vody. "Tyto zdroje jsme podle nových zákonů vyhodnocovali jako první," dodala.
Přestože těkavými látkami kontaminovaná voda mohla být používána jako kojenecká možná i několik let, hygienička nepředpokládá, že by mohla mít i dodatečně na zdraví zdejší populace nějaký negativní dopad. "Zmíněné látky se v organismu nekumulují. Mohly by ale působit podobně jako rozpouštědla, proto jsme prameniště jako zdroj pitné vody nechali odstavit," vysvětlila Kimmerová.
Podle zástupce humpoleckého starosty Tomáše Křišťana plačkovský případ ukazuje, jak nevyzpytatelně zatěžuje životní prostředí jenom samotná stavba dálnice přes Vysočinu, na níž se navíc provoz stále výrazně zvyšuje. "Dnes tady vedeme spor o dopadech rozšířeného průmyslového parku na životní prostředí, ale proti tomu je dálnice naprosto diletantská stavba," řekl na posledním jednání zastupitelstva.
Znalci prostředí sice bezprostředně další neblahé nálezy v lokalitě neočekávají, ale jednoznačně je vyloučit nemohou. "Prameniště Perlavka normám vyhovuje, což nás uklidnilo. Humpolec bere z tohoto zdroje zhruba padesát procent vody, kdybychom je museli odstavit, tak by se to nepochybně mimo jiné promítlo do ceny vodného, která by musela jít nahoru," naznačil možné dopady vedoucí odboru místního hospodářství na humpolecké radnici Josef Jůzl. Radnice naopak v současné době usiluje o posílení zdrojů v lokalitě, výsledky by mohly být známy v horizontu několika týdnů.
Bez vody nezůstal ani Plačkov. Provizorní povrchovou přípojku by měla nejpozději do července nahradit pevná přípojka z nedalekého Vilémova, na jejíž stavbu humpolečtí ztastupitelé uvolnili milion korun, další peníze bude stát biologické posouzení pramenišť Perlavka.
Naopak další osud kontaminovaného prameniště u Plačkova zatím jasný není. "Museli bychom zde nechat udělat důkladný odborný průzkum, což zejména finančně není v současnosti v našich silách," konstatoval Jůzl.
