Součástí státní maturitní zkoušky z českého jazyka má totiž v povinné části být i literatura. V požadavcích navíc přibyl i seznam povinné četby: obsahuje téměř šest set titulů.
Ve výuce češtiny se tedy vůbec nic nezmění. Studenty středních škol a učilišť čekají při hodinách čtyři roky "biflování" státem vybraných spisovatelů a jejich děl.
V seznamu jsou navíc tituly autorů, které se dnes ve školách neprobírají: například práce německého básníka Wolframa von Eschenbacha, Jan Kořínek a jeho dílo Staré paměti kutnohorské nebo kniha Milady Součkové Odkaz.
Nechybějí zde ani díla "populární" za časů totalitního režimu. Mezi ty patří i Havířská balada od Marie Majerové. "Je proti filozofii současné reformy školství, aby někdo nařizoval studentům, co musí číst. Pro většinu učitelů i studentů je seznam knížek velkým a nepříjemným překvapením," míní Alena Duhajská z gymnázia J. S. Machara v Brandýse nad Labem.
A jak by podle státem řízeného Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které maturitu připravuje, měla zkouška vypadat? Studenti si během posledního ročníku vyberou ze zmíněného seznamu dvacet děl, z nichž jedno si pak při zkoušce vylosují.
K němu dostanou na potítko texty, se kterými budou muset při zkoušce pracovat. Učitelé s žáky však budou muset probrat všechna díla ze seznamu.
"Tomu, zda má být součástí povinné části i literatura, předcházela celonárodní diskuse středoškolských češtinářů. Seznam děl se ale objevil bez konzultace," tvrdí gymnaziální a vysokoškolský učitel češtiny a didaktiky Jiří Kostečka, který byl i spolutvůrcem nové maturity z českého jazyka a literatury.
Ředitel Cermatu Martin Chvál ale tvrdí, že není pravda, že by se s maturitou z literatury nikdy nepočítalo. "Veřejnost i učitelé zřejmě ztotožňovali novou maturitu s didaktickým testem," míní.
Původní představa odborníků byla, že učitelé budou studenty prověřovat v komunikačních dovednostech. Státní maturity se plánují na školní rok 2007/2008.
