"Dohodli jsme se na tom, že v registru budou zaneseny jen ty přestupky, které by v případě opakování měly být trestným činem," řekl Pospíšil (ODS) po jednání kabinetu.
Dosud nebylo jasné, zda do nově připravovaného registru spadnou všichni, kdo udělali přestupek, nebo jen ti, kteří se dopustili třeba drobných krádeží v obchodech nebo rušení nočního klidu. Právě za přestupky proti majetku a občanskému soužití mají hrozit soudy. Nově by se totiž napotřetí měly stát trestným činem. (Více o registru přestupků čtěte tady.)
"Primárně počítáme s tím, že za takové trestné činy budou ukládány alternativní tresty, peněžité tresty, tresty veřejných prací a tak dále. To znamená, že by nemělo dojít k nárůstu počtu vězňů ve věznicích," dodal Pospíšil.
Vláda chce registrem chronických přestupkářů bojovat zejména proti vzrůstající drobné majetkové trestné činnosti. "Tím, že se nyní škody nesčítají a do 5 000 korun je čin jen přestupek, státu chybí účinný nástroj boje proti takovému jednání," dodal Pospíšil.
Vláda se ve středu zabývala také návrhem tří poslanců, aby se výrazně zjednodušilo a zrychlilo propouštění drobných zločinců, kteří zákon porušili buď z nedbalosti, nebo jim hrozil trest maximálně do pěti let odnětí svobody. Vláda novelu projednala z výhradami.
"Z mého pohledu je to v novele řešeno ne zcela šťastným způsobem - přenesením věcí rozhodovací pravomoci na ředitele věznic. Nicméně řešení tohoto problému je neodkladné, proto se jím budeme zabývat v rámci Poslanecké sněmovny na půdě ústavně právního výboru," uvedla vicepremiérka Karolína Peake (VV).
