V Česku se v nemocnici sice neplatí žádná denní taxa, jež je běžná v řadě zemí, ale když už se tam člověk chystá, musí si mnohdy sbalit pořádnou tašku.
Jedna z pacientek oční kliniky pražské vinohradské nemocnice dostala letos v lednu před nástupem na kliniku přípis, aby si přinesla čtyři elastická obinadla na nohy. To jako prevenci případné plicní embolie.
V Praze-Motole vybírají za vjezd do areálu nemocnice. A na Bulovce se zase pacienta při odchodu zeptají, zda si v zásuvce dobíjel mobil. Pokud ano, přispěje do fondu nemocnice pětikorunou za každý prostonaný den.
"Když jsem odcházel, sestřička mi řekla: Vy jste si nabíjel mobil, že? A požádala mě celkem o dvacku, kterou si dala do kapsy. Nepočítal jsem s tím, a tak jsem si musel půjčit od spolupacientů," vylíčil pacient tamní ortopedie Vladimír Toman.
Bulovka na to má vnitřní směrnici: když si někdo přinese vlastní televizi, rádio nebo mobil, zaplatí za energii. I když je postup Bulovky spíše raritní, podle vyhlášek je v pořádku, stejně jako platba za parkovné.
To už se nedá říci o požadavku, který je v nemocnicích mnohem rozšířenější - aby si pacienti nosili do nemocnice své léky a především onen toaletní papír. Zdravotní pojišťovny mají totiž tyto věci započteny v paušálu, který nemocnicím platí za léčbu pacientů.
Jsou to zdánlivě drobnosti, ale ve větších zařízeních se z nich může poskládat větší částka. Nemocnice si s jejich pomocí svůj paušál "vylepšují". Jak říkají, onen paušál jim prostě nestačí na to, aby z něj lidem zaplatily veškeré služby - od operace nejmodernější technologií až po čistý ručník.
"V léčebnách pro dlouhodobě nemocné je zase podle mých informací běžné, že si pacienti platí papírové plenky, ačkoli i ty jsou započteny v taxách od pojišťoven," řekl Eduard Kaplan, šéf domova důchodců v Praze 10.
Štětka vydrží 20 minut
Snaha šetřit, kde se dá, je jedna věc. Ale je tu ještě druhá: v českých nemocnicích se stále krade. A toaletní papír obzvlášť.
Když se ředitelů zeptáte, proč si pacienti musí nosit vlastní papír na WC, odpovědí podobně jako šéf nemocnice v Přerově Zdeněk Horák či v Praze-Motole Miloslav Ludvík otázkou: Co je to za nesmysl?
"Toaletního papíru nakoupíme za více než dva miliony korun ročně. To vím přesně, protože musíme dělat veřejnou soutěž," podotkl Ludvík. A výsledek? "Kdybych neměla vlastní, musela bych si mýt zadek vodou," říká pacientka motolské ortopedie Ewa Klosová.
Podle staniční sestry Aleny Pospíšilové papír dostávají pacienti na nadstandardních pokojích, ostatní mají buničinu. Jenže ta ucpává mísy, a tak pacientům personál doporučuje, aby si nosili vlastní papír. "Měsíční příděl papíru od nemocnice vydrží na toaletě pouhé tři dny," podotkla sestra.
"A taková toaletní štětka dvacet minut," přiznává i ředitel Ludvík. Třeba si jednou budou muset pacienti někde nosit i vlastní toaletní mísu. "Rekonstruovali jsme nedávno na interně koupelnu. Do týdne byl klozet pryč, zbyla jen trubka ve zdi," popsal náměstek pražské vinohradské nemocnice Leoš Kabát.
Papír bude
Podle platné vyhlášky hradí zdravotní pojišťovny nemocnicím (a tedy pacientům) veškeré léky, potraviny, všeobecný materiál a prádlo.
"Vyhláška je ale velmi obecná," podotkla Marcela Ambrožová z Všeobecné zdravotní pojišťovny. "Přimhouřit oko" by dokázala například u drahých léků, jež pacient užívá na vzácnou nemoc, ale do nemocnice přišel se zlomenou nohou.
Podle Kabáta si však nosí pacienti léky, jež dlouhodobě berou, i z ryze praktických důvodů: aby nemocniční lékaři věděli, které to jsou. Jinak se vinohradská nemocnice rozhodla postavit k "toaletnímu papíru" čelem:
"Prověřili jsme letáky, které pacientům před nástupem do nemocnice dávají kliniky, a svolali jejich přednosty. Sdělili jsme jim, že obinadla, toaletní papír a ručníky dává nemocnice. Pokyny, aby si je pacienti nosili sami, ihned zrušíme," řekl náměstek Kabát. Krádeže toaletního papíru lze podle něj vyřešit jednoduše: každý pacient dostane při nástupu "svou" roli do ruky.
