Přestože české děti tloustnou, řada z těch, které nastupují do nemocnice, je ohrožena podvýživou. Mají totiž dlouhodobý nedostatek živin, které jsou rozhodující pro zdravý růst a vývin. S takovým zjištěním přichází průzkum společnost Nutricia ve spolupráci s Českou pediatrickou společností.
Někdy za to můžou rodiče, protože nenutí nemocné potomky pořádně jíst, jindy má dítě prostě dlouhodobě nedostatek živin. A v takovém stavu ho dostanou do rukou lékaři. Odborníci zjistili, že podvýživou je ohroženo 30 procent dětí, z toho dvě procenta extrémně. Šlo přitom i o akutně a chronicky nemocné.
Odborné studie se zúčastnily téměř tři tisíce dětí ve věku od jednoho roku do 19 let a byl prováděn při hospitalizaci pacientů v pětatřiceti nemocnicích v Česku.
Hlad a podvýživa nejsou totéž
"Nedostatečná výživa dětí se velmi často ztotožňuje s problémem hladu jako v rozvojových zemích," říká Oldřich Pozler z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. "To je však velmi zavádějící, protože nedostatečně živené může být jakékoliv dítě v moderní společnosti, a to včetně těch obézních," dodává. Chybí jim totiž bílkoviny, minerály, vitaminy i stopové prvky.
Velké riziko spočívá v tom, že při nemoci dětské tělo potřebuje až dvojnásobný energetický příděl. Pokud jej nedostane, může to mít podle Pozlera negativní dopad na prodlužující se délku léčby, hospitalizace i rekonvalescence.
"Nedostatečná výživa v nemocnicích v České republice proto také stojí každoročně desítky miliard korun," říká předsedkyně Asociace výrobců klinické výživy a ředitelka společnosti Nutricia Eva Vencovská. Mezi nejčastější diagnózy, které se pojí s rizikem podvýživy dětí, patří nemoci trávicí soustavy, nádorová a infekční onemocnění či onemocnění jater a ledvin.
Neviditelné onemocnění
Jenže 34 procent dětí bylo podle průzkumu hospitalizováno s diagnózou, která obvykle nebývá považována za rizikovou. Právě proto je hrozba podvýživy tak nebezpečná. Není přímo viditelná a nepojí se jen s určitým typem onemocnění. Nejčastější příznaky ztráty živin jsou například zvracení vícekrát za den, déle trvající průjem a snížený příjem stravy během posledních dní před přijetím k hospitalizaci.
"Nemocnice by měly do základní péče o děti zahrnovat i hodnocení nutričního rizika. Často se tak neděje, protože při hospitalizaci se rodina i personál nemocnice zkrátka soustředí na něco jiného. Výživa by se ale měla stát spojencem v boji dětských pacientů s onemocněním," říká Jiří Bronský z pražské Fakultní nemocnice v Motole.
Samotní rodiče mohou svým potomkům pomoci, aby u nich k podvýživě nedošlo. "Rozhodně by se měli ptát lékařů na možnosti výživy dětí v nemocnici a informovat se o dostupných možnostech řešení, mezi které patří i enterální výživa. Jde o kompletní a vyváženou tekutou výživu vyvinutou pro pacienty se zvýšenou potřebou energie a živin," říká lékař Jiří Bronský.
Jenže často se stane, že ani nemocnice podvýživu neřeší. Podle průzkumu se tak stalo v 57 procentech případů. "Souvisí to s dostupností nutričních specialistů v České republice, která je ve srovnání se zahraničím nízká," uzavírá Bronský.
