Jsem dočasně nevěřící, protože nám boháčům a lakomcům se takhle žije daleko pohodlněji, ale znám se dost dobře, abych věděl, že ve správnou chvíli otočím a vzpomenu svých římskokatolických kořenů.
Pokřtěný koneckonců jsem… A to by v tom byl čert, abych se nakonec nedomohl nějaké slušné pozice i na onom světě.
Tuším, co na mě vytáhnou u posledního soudu, ale doufám, že s dobrým právníkem bych mohl nebe uhrát třeba na nějakou procesní chybu.
Mě ovšem trápí spíš něco jiného: je opravdu nebe místo, kde bych chtěl strávit delší dobu, neřkuli celou věčnost? Pominu-li fakt, že podle tradovaných zpráv tam nemají ani šajnu o tržním hospodářství, dost mě děsí představa nebeského rovnostářství, které je prý snad ještě horší než tady v Čechách.
Stačí mi, když si představím ty hospodský kumpány tam nahoře… Sedíte na baru, pije se voda z kohoutku a do toho vám zleva i zprava nějaký dobrák vykládá, jak celý život pilně pracoval, nic z toho neměl, ale přesto se na nikoho a na nic nemrzel, naopak, radoval se z úspěchů a štěstí druhých.
No… on už Friedrich Nietzsche tvrdil, že v nebi zajímavého člověka nepotkáte…
Nepochybuji, že maminku by můj posmrtný život v nebi potěšil, stejně jako se radovala, když jsem jakž takž odmaturoval, jenže na druhé straně: pokud to bude pruda, odkroutím si to sám a nikdo mi nepomůže.
Peklo, kam bych se nejspíš dostal i bez velké protekce, by mohlo být o něco zábavnější, zvlášť pokud je řeč o tom katolickém. Prý ho vedou pěkně postaru, to jest při špatném osvětlení, s povětrnými ženštinami a belzebuby, co hrajou lízaný mariáš, a milionáři se to tam jen hemží.
Ozdobný nápis INFERNO nad branou trochu upomíná na starý dobrý Disneyland a Lucifer prý po směně shodí propocený kostým a můžete si s ním dát na baru borovičku. V kotlích s vroucí vodou se vaří špagety jak ve školní družině, protože tučná jídla vyšla z módy už i v pekle.
Proti mormonskému peklu, které je už plně klimatizované a kde tou nejděsivější věcí je, že v rozhlase naladíte jenom country, celkem pohoda, ale přesto…
Čím víc o tom uvažuju, tím silnější mám pocit, že se mi nechce vlastně nikam. Nejspíš přestoupím ke konkurenci z Východu a hned po smrti se vtělím do nějakého milého zvířátka.
Bral bych oslíka Otřes se, v tom už mám docela slušnou praxi, anebo křepelku, která celý život přepočítává svých pět peněz. Třeba by se mi to podařilo časem zvednout z pěti na deset a křepelkám bych se vyplatil. Nebo zlatého retrívra!
Jenže na detailech nesejde, hlavní věc je, abych mohl zůstat tady na zemi, nejlépe snad přímo v Brně, vesničce z nejmilejších.
KDO JE MARTIN REINER
Martin Reiner (1964) se narodil a žije v Brně. Někdejší vydavatel (mimo jiné knih Michala Viewegha), dnes rentiér a spisovatel. Publikoval sedm knih, na podzim vyjde v nakladatelství Host jeho román Lucka a já.Vydával časopis Neon (označovaný konkurencí za literární Playboy), organizoval festival Poezie bez hranic a přivedl do Česka slam poetry.
Problematice milionářství se až dosud systematicky nevěnoval.
