"Umělá hnízdiště tvoří hustou síť a umožňují migraci jednotlivých párů," poznamenal Vonička.
Vyšší partie hor se podle něj opět hojně osídlil krkavec velký, kterého tu v minulých desetiletích nebylo vidět. Hory pomůže zbavit škodlivého hmyzu i mršin drobných zvířat. Útlum zemědělské velkovýroby pomohl zase k opětovnému rozšíření čejky chocholavé nebo bekasíny otavní. "Na Českolipsku znovu hnízdí jeřáb popelavý, volavka nebo luňák červený," dodal zoolog.
Největší nárůst populace to přineslo u sýce rousného. Zatímco v roce 1992 hnízdilo v Jizerských horách devět párů, loni jich bylo již 34. Lesníci si slibují, že dravci zabrání přemnožení drobných hlodavců, především hrabošů. Podle nich by se tu uživilo až 300 párů těchto ptáků.
V níže položených oblastech žijí puštíci. V minulých osmi letech vzrostl počet hnízdících párů ze čtyř na 53. Pětkrát, ze 17 na 84 párů, se rozšířil i počet hnízdících párů poštolek. Ochránci počítají, že v příštích letech se zabydlí i ve vyšších polohách hor.
Malé budky pro zpěvné ptáky se rozmísťují od roku 1993 v devíti lokalitách Jizerských hor. Ptačí příbytky přispěly k návratu sýkory modřinky a koňadry, rehka zahradního nebo brlíka lesního. Počet zpěvných ptáků za posledních šest let stoupl z 60 na 300.
