Podle organizátorů má kampaň zdůraznit, že každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí po celém světě. To odráží i podoba nabízených závazků.
Jednotlivci si mohou například předsevzít, že omezí spotřebu masa, cesty autem, produkci odpadu, nebo budou šetřit vodou. Zájemci hned také uvidí, kolik kilogramů CO2 při plnění závazků společně ušetří. Organizátoři pak uvádějí i tipy pro obce ohledně zapojení do ambicióznějších cílů v oblasti ekologie a adaptace sídel na změnu klimatu.
K účasti na Hodině Země se lze přihlásit přes web. Zatím je registrováno kolem 600 jednotlivců, 70 firem a 130 obcí. Praha například vypne osvětlení významných pražských památek a dominant - Karlova mostu, Národního divadla, Staroměstské radnice, Petřínské rozhledny či památníku na Vítkově a řady kostelů. „Zapojí“ téměř 50 míst ve městě.
V Brně „zhasnou“ Špilberk, Novou radnici a Obelisk v Denisových sadech, v Olomouci radnici a Sloup Nejsvětější Trojice, v Písku pak rovnou všechny památky ve městě.
Běžně kampaň provázejí různé akce pro veřejnost, což pandemie znemožnila. I v současných podmínkách však lze vyrazit na pohádkový kvíz do parku pod Špilberkem nebo si večer poslechnout podcast.
Hodina Země je akce zavedená Světovým fondem na ochranu přírody (WWF). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii. Cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než dva miliony lidí.
Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední březnovou sobotu. V Česku se poprvé konala v roce 2010. Loni se podle Petra Ledviny z Ekologického institutu Veronica zapojilo 124 obcí, 62 firem a organizací, pět památek a svou účast nakonec deklarovalo 3500 jednotlivců.
