V Česku klesá počet žadatelů o azyl (ilustrační snímek).

V Česku klesá počet žadatelů o azyl (ilustrační snímek). | foto: MF DNES

Uprchlíky Česko neláká, o azyl loni žádalo nejméně lidí za dvacet let

  • 35
V Česku se loni ucházelo o azyl nejméně uprchlíků od rozdělení federace. O azyl požádalo 753 lidí, uspělo jen 49 z nich, nejčastěji Bělorusové a Uzbekové. Na klesající počet má vliv vstup Česka do schengenského prostoru nebo nařízení, podle kterého může uprchlík žádat o azyl pouze v jedné zemi.

O azyl loni nejčastěji žádali občané Ukrajiny (174), Sýrie (68), Vietnamu a Běloruska (z obou států shodně 54). Uspěli nejvíce lidé z Běloruska (10), Uzbekistánu (8), Ukrajiny (7), Barmy (5) a Pákistánu (4), informoval iDNES.cz mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Před deseti lety o azyl v Česku žádalo řádově desetkrát více lidí.

Podle resortu se potvrdil předpoklad, že se zájem o azyl sníží po vstupu Česka a Slovenska do schengenského prostoru na konci roku 2007. "Česko tak není první zemí, kam se cizinci z třetích zemí s úmyslem požádat o mezinárodní ochranu, dostanou. Například do Itálie a Řecka se dostávají daleko snazší cestou, než do ČR," uvedl Řepka.

Počty uprchlíků

V prvním sloupci je počet žadatelů o azyl v ČR, v druhém počet udělených azylů:

1993 - 2 207, 250
1994 - 1 187, 116
1995 - 1 417, 59
1996 - 2 211, 162
1997 - 2 109, 96
1998 - 4 085, 78
1999 - 7 220, 79
2000 - 8 788, 133
2001 - 18 094, 83
2002 - 8 484, 103
2003 - 11 400, 208
2004 - 5 459, 142
2005 - 4 021, 251
2006 - 3 016, 268
2007 - 1 878, 191
2008 - 1 656, 157
2009 - 1 258, 75
2010 - 833, 125
2011 - 756, 108
2012 - 753, 49

Zdroj: Český statistický úřad, ministerstvo vnitra

Počet žádostí o mezinárodní ochranu je v současné době podle ministerstva ovlivněn i ekonomickou krizí a změnami migračních tras, kterými se cizinci snaží dostat do vyspělých evropských států. Česko se postupem času stalo z tranzitní zemí cílovou. "Odhaduji, že 90 procent žadatelů o azyl si tu přeje zůstat. Už to není jako dřív, kdy jich sedmdesát procent uteklo dál. Nejsme ale pro cizince tolik atraktivní," řekl iDNES.cz ředitel neziskové Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Na klesající počet žadatelů má dopad i takzvané dublinské nařízení, které se v Česku uplatňuje od vstupu do Evropské unie. Uprchlíci mohou žádat o azyl pouze v jedné zemi EU, takže pečlivěji zvažují, kam se vypraví. "Dřív to probíhalo tak, že požádali třeba ve třech zemích, prošli Polskem, Českem a skončili v Rakousku nebo Belgii," říká Rozumek.

Podle něj ale cizince odrazuje i to, že azylové řízení trvá v Česku příliš dlouho a je velmi přísné. "Tato zpráva se mezi uprchlickými komunitami velmi rychle roznese. Syřani například dobře vědí, ve kterých zemích mají šanci a kde se nečeká dlouho," tvrdí.

Ministerstvo vnitra přitom uvádí, že loni azylové řízení průměrně trvalo 49 dnů. Rozumek ale upozorňuje, že průměr výrazně snižují rychleji vyřizované opakované žádosti o azyl a také případy, kdy se záhy zjistí, že uprchlík už se o azyl ucházel v jiné zemi. "V uprchlických táborech se běžně setkáváme s případy, kdy tam jsou lidé několik let, nejdelší řízení, o kterém vím, trvalo jedenáct let," doplnil Rozumek. Resort vnitra už dříve podobnou kritiku odmítal.

Uprchlíci můžou na dobu určitou získat i doplňkovou ochranu

Žadatelé o azyl musejí prokázat, že jsou ve své domovské zemi pronásledovaní z politických, rasových, náboženských či národnostních důvodů. Kromě plnohodnotného azylu jim ministerstvo vnitra může udělit i takzvanou doplňkovou ochranu, zavedenou v září 2006.

Nárok na ni mají uprchlíci, kteří sice nejsou v tak závažné situaci, ale i oni musejí prokázat, že by jim při návratu hrozilo nebezpečí. Její držitelé mají většinu práv jako azylanti, na rozdíl od azylu je však doplňková ochrana udělována pouze na dobu určitou (nejméně na rok). V roce 2012 ji dostalo 149 cizinců, zejména z Běloruska, Sýrie a Kuby.

Azylant získává oprávnění k trvalému pobytu (má tedy ve většině oblastí života stejné postavení jako občan ČR, nemůže ale například volit, být volen nebo pracovat v ozbrojených silách) i možnost vstoupit do státního integračního programu, v jehož rámci mu stát pomáhá se získáním bydlení, zaměstnání nebo výukou češtiny.

Zlepšit postavení lidí s azylem i doplňkovou ochranou má novela zákona o azylu, kterou poslanci schválili v úterý. Azylanti by po pětiletém pobytu v Česku například mohli cestovat v rámci EU jako ostatní legálně pobývající cizinci. Vláda novelu připravila v rámci slaďování evropského azylového systému.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video