"Zlato vozili ze sousedního Rakouska. Většinou ho kupovali v tamních bankovních domech," řekl v pondělí Petr Kovanda z Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Ačkoliv to byly tři samostatné případy, velmi se vzájemně podobají. U nás skončila jen část těchto zásilek. Zlato totiž prodávali dál, v některých případech opět do zahraničí," dodal.
O případech pašování zlata hovořila minulý týden bez dalších podrobností nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Po schůzce s prezidentem Havlem mluvila o činnosti speciálních odborů závažné hospodářské a finanční kriminality, které byly před rokem vytvořeny na státních zastupitelstvích v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě.
Obžalobu na jednu ze skupin pašeráků zlata pokládají státní zástupci za první výrazný úspěch těchto odborů. Případ pašeráků tří tun zlatých cihel se dostal mezi nejzávažnější hospodářské kauzy současnosti především škodou, kterou nezaplacením daně státu způsobili.
"Tyto případy nejsou závažné třeba tím, že by pachatelé byli nějak nebezpeční, že by měli sklon k násilnému jednání. I když kde jsou velké peníze, nelze podceňovat ani tyto věci. Ale pašeráci zlata se k nám, tedy mezi nejzávažnější věci, dostali skutečně jen výškou částky, o kterou stát připravili," vysvětluje Kovanda, který na Nejvyšším státním zastupitelství vede právě odbor závažné hospodářské a finanční kriminality.
Tyto odbory řeší mimo jiné případy H-Systému nebo Moravia banky. Množství zlata, které podnikatelé do České republiky propašovali, nemá v posledních letech obdoby. První skupina v Rakousku koupila jeden a půl tuny takzvaných světově obchodovatelných zlatých slitků, jak se v bankovní terminologii cihlám z drahého kovu říká. Nezaplacením daně způsobila státu škodu sto milionů korun.
Případy dvou dalších skupin dovozců jsou téměř stejné. Pouze množství zlata bylo o čtvrtinu menší a nezaplacená daň dosahovala osmdesáti milionů. Několik tun zlata, se kterými by podnikatelé mohli zásobovat všechny české zlatníky minimálně několik měsíců, však podnikatelé nechtěli sami zpracovávat.
"Samozřejmě, že pachatelé nelegálně dovezené zlato prodávali dál. Částečně dalším podnikatelům a firmám v České republice, ale také na východ od nás - na Slovensko. Ne všechny subjekty, se kterými obchodovali, se podařilo dohledat. Takže o některých zlatých cihlách nevíme, kde skončily," doplnil Kovanda.
Nelze tak vyloučit, že s částí nelegálně dovezených zásilek ještě v tuto chvíli někdo obchoduje.
U všech tří případů pašování zlata státní zástupci v minulých měsících zpracovali obžaloby a předali je soudům. Prvním případem se už soud začal zabývat a další dvě kauzy přijdou na řadu v příštím roce. Pachatelé jsou vyšetřováni na svobodě.
