Do boje o stíhačky se vložil Bílý dům

Bílý dům zasáhl do boje o stíhačky pro českou armádu. Vláda USA vyzvala Kongres, aby podpořil půjčku, která by nákup umožnila. Jde o úvěr ve výši 550 milionů dolarů, za který lze koupit čtrnáct použitých stíhaček F-16. Praha zatím mlčí a čeká, až se do konce října sejdou všechny nabídky.

"Myslím, že není seriózní to před ukončením přijetí všech nabídek komentovat. Uvidíme, co bude, pak samozřejmě komentovat budeme," uvedl ministr obrany Miroslav Kostelka.

Česká vláda oslovila celkem devět zemí, které měly navrhnout, jak by mohla "levně" bez nákupu nových stíhaček střežit vzdušný prostor.

Miliardy od Američanů
Zhruba 15 miliard korun chtějí Američané půjčit Česku na dvanáct let. Česká republika by je podle Bílého domu mohla použít nejen na nákup, ale i na výcvik, zbraně a logistickou podporu pro letouny.

"A to v případě, že nakoupí stíhačky F-16 či F-18 z Belgie, Nizozemska, Turecka či Kanady," uvedl Josh Bolten, poradce amerického prezidenta George Bushe pro vnitropolitické záležitosti.

"Jsme rádi, že americká vláda, připravuje svoji nabídku. Očekáváme, že ji předloží do 30. října, podobně jako ji zřejmě předloží další oslovené země," podotkl náměstek ministra Jan Váňa.

KDO CO MŮŽE NABÍDNOUT

* Belgičané, Nizozemci a také Turci zřejmě mohou přijít s letadly F-16 Falcon.
* Stejný letoun mohou nabídnout i Američané, kteří kromě toho mohou přijít také s letadly F/A-18 Hornet podobně jako Kanada.
* Francie zřejmě nabídne stíhačky Mirage 2000, Německo zase stroje F-4 Phantom a Švédové JAS-39 Gripen.
* Původně se počítalo i s Brity, kteří chtěli předložit stíhačky Tornado F3. Británie ale do soutěže nepůjde. Před časem oznámila, že nemůže splnit zadané podmínky.

Podmínky pro stíhačky
Jedním z hlavních bodů zadání pro devět oslovených zemí je, že na provoz starších půjčených stíhacích letounů může ministerstvo obrany dát od roku 2005 přibližně 1,5 miliardy ročně.

Kromě finančního stropu je další podmínkou ministerstva, že nadzvukové stroje musejí být lepší než stíhačky MiG-21, které má česká armáda nyní a jejichž životnost skončí právě v roce 2005.

Nabídky posoudí ministerstvo obrany a do 30. listopadu je předloží společně s doporučením vládě. Kabinet poté rozhodne o tom, jakým způsobem bude země chránit svůj vzdušný prostor po přechodnou dobu, než nakoupí nové stíhačky.

Co koupíme místo gripenů?
Kromě 1,5 miliardy na provoz 12 použitých nadzvukových strojů a dvou cvičných letounů počítá armáda navíc od roku 2008 se 3,5 až čtyřmi miliardami na investice do letadel.

Začít by měly rovněž přípravy na vyhlášení tendru na nákup zcela nových stíhaček. Česká armáda počítá s pořízením 24 nových nadzvukových letounů. Tím by se podle odborníků vyřešil problém ochrany vzdušného prostoru na dobu 25 až 30 let.

Nové stíhačky by se mohly nakupovat někdy v roce 2009. Vzhledem k tomu, že jejich výroba nějakou dobu potrvá, mohly by začít střežit vzdušný prostor nad republikou spíše později, hovoří se o roce 2012. Nákup nových strojů ale s přechodným řešením ochrany vzdušného prostoru nesouvisí.

Čeští armádní letci se původně těšili na 36 švédsko-britských letounů JAS-39 Gripen. Právě tyto stroje vyšly vítězně z tendru, který byl ale často napadán pro svou neprůhlednost. Několik let trvající nákup ale nakonec definitivně spláchly loňské povodně, kvůli kterým musela vláda šetřit.

Stíhací letoun F-16 (archivní foto)