"Psaní psacím písmem mě vůbec nebaví, je to ztráta času. Na mobilu píšu třicetkrát rychleji. Klasický dopis jsem napsal naposledy před dvěma lety z tábora. To proto, že tam nebyl e-mail," říká.
Učitelé nevědí, co s tím. Při pohledu do školních sešitů jejich žáků je to zřejmé: krasopis s kudrlinkami u každého písmene z nich vymizel už dávno. Teď pomalu zaniká i pouhé čitelné - byť nevzhledné - psací písmo, které používali ve školních lavicích rodiče nynějších školáků.
Své sešity si děti hájí
"Krasopisně píšu u nás ve škole asi už jen já," směje se ředitel základní školy na pražském náměstí Svobody Luboš Novák.
Přesvědčit děti, aby psaly do sešitů úhledně, je mnohdy nad síly učitelů. Tak třeba právě ředitel Novák se o to nedávno pokusil. "Napomenul jsem jednoho kluka za škrábanici v jeho sešitě. A on hned opáčil, že jsou to jeho poznámky a že on to přečte," vybavuje si Novák.
Že je jejich rukopis nečitelný, školáky skutečně netrápí. Ukázala to anketa MF DNES mezi žáky šesté třídy této školy na téma užitečnosti psacího písma. Mnohé děti anketní dotazník raději rovnou vyplnily tiskacím písmem. To aby se odpovědi vůbec daly přečíst.
"Psacím písmem mě psát nebaví, je to unavující. Tiskacím je to rychlejší, a navíc to po sobě přečtu. Píšu tak i do sešitů," vysvětlil dvanáctiletý František.
Když měly děti napsat, k čemu se jim mimo školu psací písmo hodí, naprostá většina z nich si vybavila jen občasnou gratulaci babičkám či tetám k narozeninám. Vše ostatní bravurně vyřizují e-mailem nebo pomocí telefonních SMS.
A právě kvůli svým prarodičům jsou děti ještě k psacímu písmu shovívavé. "Zatím by se psací písmo úplně zrušit nemělo, protože někteří lidé nemají počítač ani mobil," přimlouvá se dvanáctiletá Bára.
Děti si uzpůsobují i pravopis
Děti postupně přizpůsobují jazyku počítačů a mobilních telefonů veškerý svůj písemný projev. Slova zkracují na minimum a ta "nadbytečná" vypouštějí. Význam ztrácí i interpunkce a pravopis.
Dvanáctiletý Kryštof například na otázku, kdy naposledy někomu poslal opravdový dopis, odpověděl: "Asi na ŠvP jinak asi jen SmS a e-mail." V překladu do češtiny to znamená: "Naposledy jsem dopis napsal na škole v přírodě, jinak používám jen SMS a e-mail."
Učitelé z toho radost nemají. "Že mi osmáci klidně do sešitu napíší ‚miši' místo správného ‚myši' a ‚ríže' místo ‚rýže', se mi stává skoro denně. Je to tím, že dnes děti málo čtou a rodiče jim tolerují, když nechtějí psát domácí úkoly," podotýká Miroslav Stuchlík, učitel z Mladoboleslavska.
Podobné zkušenosti má i češtinářka Dagmar Zelená, zástupkyně ředitelky základní školy v pražské Vodičkově ulici.
"Český jazyk je gramaticky obtížný. Nestačí se jen zpaměti naučit vyjmenovaná slova a všechny výjimky, je také potřeba to slovo před sebou automaticky ‚vidět'. A to se docílí právě čtením, kterému dnes děti moc nedají," vysvětluje češtinářka Zelená.
Písmo školáků je tragédie, říká učitelka
Jedenašedesátiletá češtinářka Jitka Meisnerová toho už jako učitelka zažila mnoho. Pohled na písmo dnešních školáků ji však vyvádí z míry. "Je to tragédie, často to nemůžu ani přečíst," říká učitelka z pražské základní školy na náměstí Jiřího z Lobkovic.Čím to je, že se písmo českých školáků stále zhoršuje?
Velký vliv mají počítače a mobily, grafická úprava ručně psaných textů je děsná. Když píšeme sloh, u deváťáků často ani nemůžu přijít na smysl napsané věty. Kratší slohová cvičení proto raději nechávám číst u tabule. A to se týká i tříd, ve kterých jsou žáci s dobrým prospěchem.
Dá se nějak srovnat psaní dnešních žáků s dobou, kdy jste byla školačkou vy?
Myslím, že těžko. V porovnání s dneškem to byl krasopis. A pokud jde o pravopis, to už raději vůbec nemluvím. Dnešní školáci si myslí, že jim všechny chyby opraví počítač, a podle toho to také vypadá. Samozřejmě je to i tím, že děti dnes velmi málo čtou.
Píší děti špatně už odmalička?
Když se to v první a druhé třídě učí, naučí se to výborně. Už od třetí třídy se to ale pravidelně začne zhoršovat.
Snažíte se nějak nedostatky svých žáků napravit?
Když něco nemůžu přečíst, prostě to přeškrtnu a nechám to žáka napsat znovu. Když text ani pak nemůžu přečíst, udělám to podruhé. To je metoda, která pomáhá. Ale dnes je morálka žáků trochu volnější, takže se mi také někdy stane, že mi žák řekne: Ne, já už to přepisovat nebudu.
