Věznice v Oráčově na Rakovnicku. Celkem v Česku pracuje 56 procent všech zaměstnatelných vězňů.

Věznice v Oráčově na Rakovnicku. Celkem v Česku pracuje 56 procent všech zaměstnatelných vězňů. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

  • 165
Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto za mříže. Jenže drtivá většina vězňů si přilepší sotva o pár stovek, což podle odborníků nepokryje dlužníkům ani úroky z prodlení.

Do práce chodí 8 575 vězňů, což je 56 procent všech, kteří jsou s ohledem na zdraví a další okolnosti práce schopní. Celkem sedí v českých žalářích 20 600 lidí, další dva tisíce jsou ve vazbě.

„Smlouvy máme s 292 firmami a bezmála tři tisíce vězňů pracuje pro potřeby vězeňské služby,“ vyčíslila mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová.

Za nejhůře placenou práci nyní berou vězni 4 500 tisíce hrubého měsíčně. Podle návrhu nové vyhlášky ministerstva spravedlnosti si má tato skupina polepšit o tisícikorunu, vězni vykonávající kvalifikovanou práci, k níž je třeba magisterský či inženýrský diplom, pak dokonce až o 4 750 korun měsíčně.

Změny odměňování vězňů v I. (nejnižší) skupině
sazbaNynísazbaPo změněsazba Rozdíl
Čistá mzda4005 4 895 890
Výživné30 % 1201 30 % 1468 0 % 267
Náklady výkonu trestu32 % 1281 26 % 1272 - 6 %- 9
Přednostní pohledávky 12 % 480 12 % 587 0 %107
Nepřednostní pohledávky 4 % 160 4 %1950 %36
Kapesné20 %80117 %832- 3 %31
Úložné2 %8011 %538 9 % 458

Zdálo by se, že si vězni všeobecně přilepší, skutečnost je však jiná. Drtivá většina zaměstnaných vězňů spadá právě do nejnižší skupiny a na tabulkové příjmy třeba kvůli kratším úvazkům ani nedosáhne - loni byl průměrný plat vězně podle statistik vězeňské služby sotva 3 700 korun hrubého.

„Lze tedy předpokládat, že navýšení budou v reálu nižší. Určitý dopad bude, ale jistě ne takový, jak by bylo potřeba a jak by odpovídalo inflaci a obecnému zvyšování mezd,“ míní Petr Schneedörfler, ředitel spolku Lighthouse, který propuštěným vězňům pomáhá krotit dluhy.

Většina dluhů vznikne za mřížemi

Zatímco průměrná i minimální mzda rostou, odměny vězňů se nezvyšovaly od roku 2000. Stát jim chce přilepšit, aby mohli lépe splácet dluhy. Ty postupně narůstají s tím, jak trestanci během pobytu ve vězení neřeší platby za bydlení, energie, služby či splácení půjček. Hodně vězňů dluží také na poplatcích za trestní řízení či náhradách škody a přes 80 procent jich ve vězení čelí exekuci.

Na každého zadluženého vězně podle Schneedörflera připadá v průměru 12 až 13 exekucí a dluh půl milionu korun. „Přesný celoplošný výzkum dluhů lidí ve výkonu trestu neexistuje, spočítali jsme to na vzorku pěti set lidí, kterým jsme pomohli. Zadluženost je enormní a je to obrovský problém. Nezaplacené faktury přecházejí do upomínek, následně žalob a pak exekucí,“ upozorňuje.

„Díky zvýšení odměn se zvýší naděje, že budou schopni hradit i běžné věci, například výživné,“ doufá Pavla Aschermannová z Rubikon centra, které rovněž pomáhá trestancům dluhy zvládat. „Mnoha vězňům na něm nabíhá dluh, i když jim na výživné strhávají třicet procent platu, což je velký problém.“

Kolik si vězni nově vydělají podle skupin

Vězni jsou placeni podle typu vykonávané práce, nikoli podle dosaženého vzdělání. Vyhláška má začít platit od dubna příštího roku, uvedené jsou hrubé mzdy.

  • V první skupině 5 500 (nyní 4 500) korun za měsíc - lehká manuální práce).
  • Ve druhé skupině 8 250 (nyní 6 750) korun za měsíc - odbornější manuální či namáhavější a rizikovější práce.
  • Ve třetí skupině 11 000 (nyní 9 000) korun za měsíc - kvalifikovanější práce, pro niž je potřeba maturita či bakalářský titul.
  • Ve čtvrté skupině 13 750 (nyní 9000, vznikne nově) korun za měsíc - odborná práce vyžadující inženýrský či magisterský titul.

Nově by vězeň vykonávající lehkou manuální práci měl být schopen na alimentech zaplatit o 267 korun měsíčně víc, na uspokojení ostatních pohledávek však poputuje jen o pár korun navíc.

„Pokud by dotyčný měl jen dluh za advokáta a poplatek soudu za náklady trestního řízení, umím si představit, že by ho nově mohl během výkonu trestu úplně, nebo alespoň z velké části umořit. Dluhy, kde rychle roste úrok z prodlení a smluvní pokuty, či s dluhy za zdravotní pojištění, kde narůstá penále, budou nadále vyšší, než kolik bude schopen umořovat,“ míní Aschermannová.

Přikyvuje i Petr Schneedörfler, který s kolegy chodí za vězni už před propuštěním, díky čemuž vycházejí připravenější. „Částka tisíc korun hrubého měsíčně u většiny osob ani nepokryje pravidelné měsíční úrokové navýšení. Tato částka bohužel nikterak znatelně neovlivní dluhy odsouzených, které jsou v řádech několika stovek tisíc,“ konstatuje.

Dodal, že navrhované změny jsou sice krokem správným směrem a spolek po nich volá již mnoho let, obává se však, že jsou nedostatečné. „Pokud nebudou další následovat v nejbližší době, včetně změn dalších návazných oblastí, jejich efekt velice rychle zanikne,“ dodává.

Exekutoři berou i z peněz „na svobodu“

Zatím neschválená vyhláška chce také rapidně zvýšit takzvané úložné, tedy limit konta, kam si vězni spoří, aby přežili první týdny po propuštění, než dostanou dávky od státu. Nově bude 35 tisíc korun namísto nynějších dvou tisíc - na konto poputuje jedenáct procent odměny, o devět víc než teď.

„Dosažení limitu 35 tisíc korun je reálné u odsouzených s tresty dlouhými alespoň 7 let, na něž změny v právní úpravě úložného cílí zejména, neboť právě u této skupiny je největší riziko, že ztratí rodinné vazby a s tím spojenou možnost bydlení bezprostředně po propuštění,“ objasňuje záměr resortu mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman.

Ostatní v podstatě nemají šanci na částku dosáhnout, leda by souběžně s odměnou pobírali třeba i starobní či invalidní důchod. I deset či patnáct tisíc však odborníci považují za solidní obnos do začátku - aktuálně totiž někteří vězni nejsou schopni si na svobodu ušetřit víc než právě dva tisíce, peníze nad limitem totiž může zabavit exekutor.

„Postihnout lze i peníze pod limitem, ale záleží na tom, z jakého zdroje pocházejí. Například nelze postihnout zbytek odměny po srážce nebo zbytek důchodu po srážce, jiné prostředky už ano,“ připomněla mluvčí exekutorské komory Kateřina Zoubková.

Platby za pobyt za mřížemi se změní jen nepatrně, stát na nich vybere ročně zhruba o 630 tisíc méně. I tak se státu z hrubé odměny trestance v první platové třídě „vrátí“ spolu s platbami za zdravotní a sociální pojištění zhruba 1 900 korun měsíčně.

„Nemá to logiku, pokud stát chce, aby odsouzení hradili své dluhy,“ zlobí se Schneedörfler. Kdyby vězni odvedené peníze využili na placení dluhů či alimentů, nakonec by na tom podle něj stát vydělal - snížila by se recidiva, náklady na různé dávky vyplácené propuštěným a zvýšily by se odvody ze mzdy za legální práci.

Za aktuálních okolností spousta propuštěných pracuje načerno, aby jim exekutor z výdělku nemohl většinu vzít. Na oddlužení dosáhne jen zlomek propuštěných. „V práci musí vydržet alespoň pět let a rodina po celou tuto dobu musí zvládnout, že dotyčnému zbude třeba jen devět tisíc,“ přibližuje.

Vyšší náklady pro firmy

Vězni jsou pro firmy terno, zvlášť v současné době, kdy fabriky velmi těžko shánějí jakékoli zaměstnance. Nejenže jim platí výrazně méně, ale ani je v pravém slova smyslu nezaměstnávají, v podstatě nakupují hodiny od konkrétní věznice. Každý měsíc jí je vyfakturují a mzdy pak vyplácí ona sama.

Vězni vyrábějí hudební nástroje, práce se dřevem je prý uklidňující

„Aktuálně nelze určit případné navýšení ze strany věznic Pankrác a Ruzyně, s nimiž spolupracujeme. Pokud k tomu dojde, bude nutné vytvořit nový smluvní vztah nebo dodatek,“ uvedl mluvčí Pražských služeb Radim Mana, kam dochází zhruba dvacet odsouzených denně.

Přestože experti považují zvýšení mezd za nedostatečné, ne všechny společnosti, které práci vězňů využívají, s nárůstem výdajů na ně souhlasí.

Pro firmu Ladislava Růžičky zaměřenou na kompletaci papírenského zboží jich pracují dokonce dvě stovky - 150 v Oráčově na Rakovnicku, 50 vězeňkyň pak ve Světlé nad Sázavou. Dělají na dvě směny, díky čemuž získají nepatrně víc peněz.

„Zatím jsme si žádné propočty nedělali, ale se zvyšováním mezd asi budeme muset zvednout ceny, abychom byli konkurenceschopní, narušilo by nám to celé naše ekonomické plánování,“ řekl iDNES.cz Růžička.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video