Zadlužená ODS by takto od nich mohla získat miliony korun, protože platit by měly tisíce členů - každý starosta, místostarosta, člen rady, zastupitelstva, komise, ale i orgánu obchodní společnosti vlastněné obcí či městem.
„Rozhodnutí republikového sněmu přichází v době, kdy je naprostá většina úspěšných komunálních politiků a funkcionářů na místní úrovni finančně vyčerpaná po vedení náročné komunální volební kampaně, na které se stranická centrála nijak nepodílela,“ stěžují si komunální politici v dopise předsedovi Petru Fialovi, který má redakce MF DNES k dispozici.
Politici v něm dokonce nadhazují nápad, že by neměli platit oni centrále, ale centrála jim. „Nabízí se i otázka, jestli bychom neměli naopak stranické centrum požádat o úhradu nákladů na nedávnou komunální kampaň,“ konstatují v narážce na to, že si leccos před loňskými volbami museli zaplatit z vlastní kapsy nebo si sehnat sponzory.
Podpisy pod dopis se zatím stále sbírají, ale určitě jich bude několik desítek. Členové „zespoda“ totiž těžce nesou to, že by se měli podílet na úhradě dluhů, na nichž nenesli žádnou vinu.
Také proto žádají vedení ODS, aby jmenovalo ty, kdo za finanční průšvihy strany můžou.
„Je zarážející, že jsme doposud nebyli s finanční situací ODS řádně seznámeni. Stejně tak jsme nebyli obeznámeni s tím, kdo tuto situaci zapříčinil,“ stěžují si autoři protestního dopisu.
Když MF DNES oslovila starosty, kteří už dopis podepsali, nechtěli se k němu příliš vyjadřovat. „Jde o interní dokument, který zatím nemá ani předseda Fiala,“ reagoval například starosta Uničova Dalibor Horák, jenž nicméně pravost dopisu potvrdil.
Další starostové popsali MF DNES své rozhořčení, které podle nich vychází především z toho, že ve vysokých stranických strukturách zůstala spousta lidí z doby, kdy velké dluhy vznikaly. „Ve vedení zůstali například předsedové některých regionů, nemluvě o některých poslancích, senátorech, europoslancích. Oni nám mohou pořád říkat, ať jsme loajální a ať platíme? A kdo mi zaručí, že se situace s dluhy nebude opakovat?“ rozčiluje se jeden ze starostů.
Co na to předseda ODS Petr Fiala?
Ten potvrdil, že se mnohým členům povinnost platit zvýšené příspěvky skutečně nelíbí a snaží se to řešit. „Nebudu tajit, že část členů, zvláště starostů, není spokojena s usnesením republikového sněmu, ještě s nimi povedeme na toto téma debatu,“ přiznává Fiala.
Podle něj je ale hlavní problém v tom, že tito lidé nepochopili, kam by jejich peníze putovaly. „Toto nejsou příspěvky na splácení dluhů, tedy na nějaké minulé chyby někoho, ale jsou to příspěvky na činnost místních sdružení, vybrané peníze zůstanou v oblastech,“ vysvětluje Fiala. K tomu, kdo dluhy zavinil, se nechce vracet. „Na to musí odpovídat ti, kteří v té době byli v ODS. Já jsem v ODS nebyl a nejsem ani vyšetřovatel,“ odpověděl a argumentoval tím, že za něj se finanční situace podstatně zlepšila.
„Když jsem přebíral ODS, tak jsme měli 42 milionů dluhů po splatnosti. Předpokládám, že to číslo se při další uzávěrce bude pohybovat kolem pěti milionů. Vůči státu žádné dluhy po splatnosti nemáme,“ popisuje šéf ODS.
Špičky strany však při finančním bilancování počítají se zvýšenými členskými příspěvky, které však nejsou vzhledem k protestům jisté. Rozhodnutí republikového sněmu o zvýšených příspěvcích bylo pozastaveno a čeká se na schůzku „vzbouřenců“ s Fialou.
„Věříme, že požadavek na padesát procent z platu sníží, protože to je opravdu příliš,“ říká jeden ze starostů. „Bude velmi záležet na tom, jak se k nám vedení zachová, podle stanov by dokonce hrozilo vyloučení těm, kteří padesát procent nezaplatí. Tak daleko to snad nedojde,“ dodává.
„Věřím, že se s našimi komunálními politiky domluvíme, nikdo nechce nikoho vylučovat, budeme hledat takové řešení, které by pro ně neznamenalo neúnosnou finanční zátěž,“ reaguje místopředseda ODS Martin Kupka.
