Pro lidi v exekucích a bez práce neplatí pravidlo, že si polepší, když si vydělají více peněz. V tíživé životní situaci má člověk nárok na dávky v hmotné nouzi. Když však nastoupí do práce, tak se o své pohledávky přihlásí exekutoři a ve výsledku tak může být příjem pracujícího člověka nižší, než když nepracoval a bral dávky.
„Když roste příjem ze zaměstnání, tak dávky klesají. Nárok na dávky se totiž počítá z příjmu před exekucí,“ říká Lucie Trlifajová, šéfka výzkumného týmu Centra pro společenské otázky SPOT. Kvůli tomu tak dochází k paradoxním situacím, kdy lidé s exekucemi, kteří chtějí pracovat, hledají nelegální práci či se snaží svého zaměstnavatele přesvědčit, aby jim platil méně, než kolik jim nabízí. Jakmile by totiž měli vyšší příjem než dosud, tak si ve výsledku mohou pohoršit.
Kalkulačku si vyzkoušejte ZDE |
Což však mnoho z nich neví, a až po první výplatě zjistí, že si jim zůstalo ve výsledku méně peněz než dříve a začínají to řešit. „Mám v hlavě případ, kdy kolega pomáhal klientovi vyjednat snížení platu o pět tisíc korun. Při vyšším platu by totiž přišel o bydlení,“ popisuje sociální pracovník Karel Novák. Hraniční částka, do které se vyplatí lidem pracovat, nelze podle Trlifajové říct. Vždy jde o individuální případ.
„Domácnosti dnes nejsou schopny předpovídat, zda se jim vyplatí jít pracovat. Proto radši do práce nejdou,“ uvádí Trlifajová. S kolegy proto ve středu představila novou internetovou kalkulačku výhodnosti práce, v níž si mohou lidé spočítat, jaká práce se jim vyplatí.
Že by to mohlo lidi odrazovat od hledání práce, však autoři kalkulačky odmítají. „Nejde o demotivující věc. Má sloužit k tomu, aby se lidé připravili na to, co je čeká,“ líčí Novák. Kalkulačku by měli používat sociální pracovníci, kteří lidem v hmotné nouzi pomáhají.
Za měsíc chtějí autoři kalkulačky své dílo rozeslat na Úřady práce a sociálním pracovníkům, kteří to mohou využít. Kalkulačku lze vyzkoušet již nyní, ale do konce roku je zatím v testovacím režimu. Jednat chtějí autoři kalkulačky i s ministerstvy spravedlnosti a práce a sociálních věcí.
„Máme vlekou analýzu, která se zaměřuje na systémové chyb v nastavení. Tam chceme jednat na úrovni politické,“ uvádí Radek Hábl, odborník na dluhovou problematiku a autor Mapy exekucí. Podle něj by měla být základní nezabavitelná částka jedince do budoucna nastavena tak, aby motivovala k legálnímu zaměstnání a navyšování oficiálních příjmů. Aby v praxi fungovalo, že čím vyšší má člověk příjem, tím více mu zůstane.
Naději pro lidi v dluhové pasti také autoři vidí v novele insolvenčního zákona, kterou už schválili poslanci a nyní čeká na posouzení senátory.
Modelový příklad domácnosti (dva dospělí, dvě děti)
