Zní to jako zázrak: budete-li pravidelně chodit k lékařům na preventivní prohlídky, prodloužíte si život o několik let. Lékař Pavel Baránek ovšem otestoval, že to možné skutečně je. "Konkrétně v našich českých podmínkách to dělá prodloužení života ve zdraví o pět až sedm let. Existují na to světové statistiky a i my jsme si na vzorku několika set tisíc lidí ověřili, že ta čísla sedí a fungují. Sledujeme to v Česku posledních dvacet let," říká lékař a podnikatel Baránek.
Ten dvě desítky let budoval a spravoval síť Santé, která mimo jiné klientům hlídá termíny preventivních prohlídek a zve je na ně. Teď ji prodal a chce lidem nabídnout komerční připojištění, jehož základem bude totéž: hlídat klientům termíny prevencí, zvát je na prohlídky a to na pevně daný čas, aby nemuseli v ordinaci zbytečně čekat. Pacienti si podle Baránka jen tímto opatřením mohou prodloužit život v dobré kondici až o sedm let.
A vědci potvrzují, že to není lichá úvaha. Ostatně přesně o tolik let se už povedlo za posledních dvacet let prodloužit délku dožití jen díky lepší zdravotní péči, dostupným lékům a zdravějšímu způsobu života. Ženy se dnes dožívají průměrně 81 let a muži 74 let.
Podle geriatričky Evy Topinkové se každý rok prodlužuje naděje dožití u obyvatel Česka o tři měsíce. To znamená, že stovky by se mohli běžně dožívat už dnešní malé děti. A je velmi pravděpodobné, že už nebude dlouho trvat a lidé se budou průměrně dožívat 120 let – tedy věku, na který je podle vědců lidské tělo naprogramováno.
Důležité je zdraví, ne délka života
Věk, jakého se dožijeme, ovlivňují takzvané telomery. Což je nezbytná věc při dělení buněk. Člověk má naprogramováno, že se buňky mohou dělit čtyřicet až padesátkrát. Při každém dělení se však telomery zkrátí, až jednou přijde den, kdy se už dělit nedají. Pak odumře celý orgán a nezáleží na tom, zda jsme jinak zdraví či ne," popisuje profesor František Vyskočil, který se zabývá neurofyziologií. Jinými slovy: pokud se nic nestane, a nedojde k revolučnímu objevu, jak zabránit zkracování telomerů při buněčném dělení, o moc víc než sto dvacátých narozenin se dožívat nebudeme.
"Jediné potenciálně nesmrtelné buňky jsou ty rakovinné," dodává František Vyskočil. Proto cenou za delší život bude zřejmě fakt, že každý se dožijeme nějakého druhu rakoviny. "Otázka proto nestojí na tom, kolika let se dožijeme – ta hranice leží opravdu zhruba na 120 letech. Důležitější ale je, kolik z nich bude prožito ve zdraví," říká geriatrička Iva Holmerová. A v tom je zatím zásadní rozdíl. Dožíváme se sice osmdesáti let, ale jen šedesát let z toho prožijeme relativně ve zdraví.
"Statistika mluví jasně: každá čtvrtá žena a každý pátý muž bude v seniorském věku potřebovat dlouhodobou intenzivní péči někoho jiného," říká Holmerová. I ona souhlasí, že se tomu dá předejít lepší prevencí. "Tu Češi stále zanedbávají. A nejen v činech, i ve slovech. Schválně: kolikrát bývalí ministři zdravotnictví nebo třeba bývalý hygienik řekli veřejně slovo zdraví a ne zdravotnictví?" podotýká lékařka s tím, že lidem stačí dát prostor – třeba víc cyklostezek a oni je už sami rádi zaplní.
Podle Pavla Baránka se právě na prevenci dá postavit jediný možný model zdravotního připojištění. Že o nový model připojištění (které vyjde na 250 až 1000 korun) může být zájem, ukazuje i anketa MF DNES mezi největšími hráči v oboru. Z dvaceti oslovených největších firem třináct volalo právě po komerčním zdravotním připojištění.
