Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Diskutovat o změnách v ústavě je jedna věc, reálně do ní zasahovat však věc druhá

  8:37aktualizováno  8:37
Změna ústavy, základního zákona? Strany vládní koalice o ní jednají. Ústavní právníci a politologové jsou opatrnější. Podle většiny z těch, kteří se sešli na konferenci na CEVRO Institutu, by se k zásahům do základního zákona mělo přistupovat s největší opatrností. A přímá volba prezidenta? Lidé si ji přejí, odborníci nikoli.

Ústava je pro vás toaletní papír | foto: iDNES.cz

Čekal někdo před rokem, že z nejvyšších politických pater tuzemské politiky odejde jak Jiří Paroubek, tak Mirek Topolánek? Ani ex-ministr obrany jasnovidec Antonín Baudyš to nečekal. A řekl by někdo, že změna ústavy, základního zákona, bude tak snadná? Vznikající koalice pravého středu se již shodla na přímé volbě prezidenta. A blíží se k další, možná ještě důležitější změně. Takzvané konstruktivní vyjádření nedůvěry by znamenalo, že vládu lze ve Sněmovně svrhnout pouze a jen tehdy, máte-li koalici s dostatečnou silou, aby prosadila jiný kabinet. Je však správné měnit ústavu? Zdaleka ne všichni odborníci si to myslí, i když navrhované změny nejspíš veřejnost přivítá.

Antonín Baudyš s manželkou Zuzanou přícházejí na oslavu Hanky Zagorové a Štěfana Margity

Antonín Baudyš s manželkou Zuzanou přícházejí na oslavu Hanky Zagorové a Štěfana Margity

Antonín Baudyš

Antonín Baudyš

Dušan Hendrych, profesor CEVRO Institutu, stál u zrodu původní ústavy před osmnácti lety. Je proti překotným změnám. Na konferenci, kterou s mediální podporou MF DNES pořádal CEVRO Institut, Mezinárodní politologický ústav a Nadace Konrada Adenauera těsně před volbami, kritizoval vžité představy, "že zákony se mění jako na běžícím pásu, a tak dvacet let je už dostatečně dlouhá doba, aby se mohla změnit i ústava". Připomněl Německo, Rakousko nebo Francii, kde ústavy nebyly zásadně reformovány padesát a více let. Hendrych - podobně jako ostatní odborníci, kteří se na konferenci sešli - se kloní k názoru, že čas na reformu základního zákona ještě nepřišel.

Prof. JUDr. Dušan Hendrych

Prof. JUDr. Dušan Hendrych

Nechcete vládu? Shodněte se

Jiří Paroubek vystřelil od boku a odpadlíci z ODS a ze Strany zelených pomohli svrhnout Topolánkovu vládu uprostřed českého předsednictví Evropské unie. Mirek Topolánek už nebyl po dva a půl roku vládnutí o jeden či dva hlasy schopen nabídnout přeběhlíkům dostatečně výhodný obchod. Vláda padla za jeho unaveného přihlížení. Jenže předseda sociálních demokratů byl nepříjemně překvapen, že jeho tah vyšel. Nakonec se oba těžkotonážníci shodli na tom, že vyvolají předčasné volby stejným a ostře kritizovaným způsobem jako v roce 1998. Tedy tak, že si Sněmovna odhlasuje zkrácení volebního období, ačkoli k tomu nemá ústavní pravomoc. Tuto účelovou konstrukci zatrhl Ústavní soud. ODS a ČSSD posléze schválily diskutabilní změnu ústavy, která vlastní rozpuštění Sněmovny sebou samou umožňuje. Paroubek však nakonec couvl a předčasné volby stejně nebyly. Období bez skutečné moci překlenula Fischerova vláda. Možná to bylo dobře, voliči si řekli dost a začali v letošních volbách kroužkovat a volit protestně. Rozhodně to však nebylo z pohledu ústavy civilizované řešení.

Olga Zubová (vlevo) a Věra Jakubková před jednáním o vládě

Olga Zubová (vlevo) a Věra Jakubková před jednáním o vládě

Kdybychom měli ústavu jako v Německu, Mirek Topolánek by patrně vládl až do řádných voleb. Jiří Paroubek totiž sehnal dost protestních hlasů, avšak s největší pravděpodobností by nedal dohromady - v onom zoufalém chaosu předchozí Sněmovny - dost rukou na to, aby byl dosazen do premiérského křesla. Systém by byl mnohem stabilnější.

Nicméně ačkoliv je profesor Hendrych proti zasahování do těla ústavy, považoval by změnu, která by výše popsané umožnila, za správnou. Neboť, tvrdí profesor, to není změna politická, nýbrž vlastně jen technická. V zavedení konstruktivního vyjádření nedůvěry se s Dušanem Hendrychem shoduje politolog Michal Klíma z Metropolitní univerzity Praha. Podobně i profesor Miroslav Novák z CEVRO Institutu. Jenže to, co bylo před volbami teoretickou diskusí odborníků, je nyní blízko realitě.
Ale je to správné?

Ústavní právník Jan Kysela tvrdí, že dílčím změnám ústavy by měla předcházet politická a odborná shoda. A to nejlépe na základě diskuse poměřující vždy více možných řešení konkrétního problému. Je sice pro posílení vlády, zároveň však připomíná: "Fakt, že vláda je ústavně slabá, si uvědomujeme jen proto, že je také politicky slabá. Poslanecká sněmovna je v neustálém pokušení vládě konkurovat tím, že má alternativní legislativní projekty."

Pokud se koaliční strany nyní shodnou na takzvaném konstruktivním vyjádření nedůvěry, nebude to pokus o krátkodobé ústavní inženýrství? Může změna ústavy ozdravit politický život, dokud se nezačnou jeho aktéři i fakticky chovat jinak?

Topolánek demise

Topolánek demise

Prezident přímo

Odborníci si myslí, že v parlamentním systému je přímá volba prezidenta cizorodý a nebezpečný prvek. Jenže voliči chtějí muže či ženu na Hradě vybírat sami. Kdo má pravdu?

Vznikající koalice se samozřejmě ve svém tahu za popularitou přiklání k mínění voličů. Přímá volba prezidenta už skoro vypadá jako hotová věc. Avšak koaliční strany se nemusí shodnout na způsobu volby. Hlavně na tom, jakou většinu bude muset kandidát ke zvolení získat. Přímá volba je však pravděpodobná. A to i přesto, že premiér Nečas vždy říká: "Jako konzervativec jsem pro nepřímou volbu. Byli tak voleni Masaryk a Beneš." Vždy však chápal, že je to menšinové přesvědčení, a nebyl za ně ochoten v rámci vyjednávání nijak tvrdě bojovat.

"Kdyby byl Klaus zvolen přímo, nebyla by Lisabonská smlouva dodnes podepsána," řekl jeden politik, který si nepřál být jmenován. Narážel na to, že silné osobnosti by si mohly přímý mandát od voličů, a to i beze změny prezidentských pravomocí, vykládat jako oprávnění k tomu, aby se postavily proti Sněmovně i vládě. A například profesor Michal Klíma argumentuje: "Další volby by jen více polarizovaly už tak dosti rozjitřenou politickou situaci v Česku." Miroslav Novák říká: "Na programu dne rozhodně není opuštění parlamentní formy vlády a přechod k jinému typu. Přímá volba je prvek pro parlamentarismus cizorodý. Příliš silný prezident konkuruje vládě, a tak ji oslabuje."

2003 - volba prezidenta

2003 - volba prezidenta

Jenže občané žádají změnu. Mají v živé paměti kuriózní nepřímé prezidentské volby. Václav Havel byl zvolen prezidentem uprostřed hanlivých řečí tehdejších republikánů. Jeho žena Dagmar pískala z divácké tribuny. A aby mohl být zvolen, musel být zatčen vůdce republikánských extremistů Sládek. Václav Klaus byl v první volbě zvolen až ve třetím kole poté, co socialisté zradili svého kandidáta Zemana. Volební intriky a podrazy v roce 2003 veřejnost rozhořčily. Politici bez rozdílu stran jim slíbili, že se o přímou volbu zasadí, ale pak to nesplnili.
Trapná komedie se opakovala předloni. Někteří poslanci mluvili o tajemném muži na WC, který jim vyhrožoval. Olga Zubová se ztrácela a zase nacházela. Podle ústavních právníků jsou to jen směšné okolnosti provázející jinak dobře vymyšlenou prezidentskou volbu. Podle drtivého mínění veřejnosti je to nedůstojné.

2003 - volba prezidenta

2003 - volba prezidenta

Balvany na cestě

Odborníci, kteří se sešli na konferenci CEVRO Institutu, si dokázali představit mnohé změny ústavy, ale byli velmi opatrní v tom, zda se do toho pouštět. Citovaný Michal Klíma si dokáže představit řadu změn, které by ústavu modernizovaly: navrhuje klouzavý mandát členů vlády z řad poslanců, který by jim umožnil dočasné nahrazení jinými kolegy. Zdůrazňuje, že to by "zefektivnilo fungování jak vlády, tak Sněmovny a zároveň zamezilo dramatickému párování při vypjatých hlasováních".
Takzvaný "klouzavý mandát" poslanců, kteří se stali ministry, je i tématem vznikající koalice. Rovněž opoziční strany by na něj mohly kývnout.

Volba prezidenta

Volba prezidenta

Další návrhy už mají menší šanci: Klíma se vyslovil pro stanovení lichého počtu poslanců jako obrany proti patovým výsledkům i fenoménu přeběhlictví. Vedle těchto konkrétních změn by do ústavy začlenil i větu: "Sestavování státních rozpočtů se řídí zásadou vyrovnaných financí." Radikálnější možnosti, jak změnit ústavu, jsou nejspíš v nejbližší budoucnosti bez šance.

Není základním problémem poměrný systém voleb do Poslanecké sněmovny? Ústava ho předpisuje. Ale proč vlastně? Volby ukázaly, že lidé si přejí volit osobnosti. Miroslav Novák například navrhuje vypuštění paragrafu o "zásadách poměrného zastoupení" v případě voleb do Poslanecké sněmovny. Odvolal se přitom na názor jednoho z předních českých konstitucionalistů a též bývalých soudců Ústavního soudu - Vladimíra Klokočky. Toto ustanovení považuje za ústavní "balvan" stojící v cestě rozumné reformě volebního systému. A to je možná nejdůležitější věc. Ve většinovém systému by totiž stranické sekretariáty a lobbisti ztratili část své moci. Do přímého souboje musíte postavit osobnost, ne kancelářskou myš, která se skrývá za bedry takzvaného lídra. Jenže odhodlají se k tomu strany formující se koalice? Patrně to není v jejich bytostném zájmu.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka prochází kolem novinářů během grémia ODS v pražském Albatrosu (23. března 2010)

Předseda Senátu Přemysl Sobotka prochází kolem novinářů během grémia ODS v pražském Albatrosu (23. března 2010)

A co Senát? Je opravdu nezbytně nutný? Kromě senátorů si to asi nemyslí skoro nikdo. Dušan Hendrych na konferenci CEVRO Institutu o ústavě řekl, že tato otázka trápila už "otce zakladatele našeho ústavního systému". Není totiž žádný nutný důvod, aby tak malá země měla silného prezidenta a zároveň silný Senát. Snad jen precedent z první republiky.

Jakákoli i dílčí změna ústavy musí být schválena oběma komorami parlamentu. V dolní komoře budou vládní koalici chybět dva hlasy. Se změnami tedy musí souhlasit aspoň někdo z ČSSD či KSČM. Na podzim se navíc změní třetina Senátu. Ani tady nemusí mít reformy snadnou cestu.

Autoři:


ZPRÁVY: 40 hasičských jednotek v boji s požárem motorestu, dálnice D10 byla uzavřena



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.