Tak Kyjevu hlavně chybí pořádná vláda a poslanci, kteří by tvorbou potřebných zákonů zahájili demokratizaci a transformaci země.

Kolik má vlastně Praha podle těchto definic mrakodrapů? Asi taky pár desítek, ne?

Tak to je mnohých našich sen... Slabý stát a úřady, které do ničeho nekecají... o všem rozhoduje privátní sektor, který ví nejlépe...

Jak vidět tak socialismus neprošel a ani minarchie nebo anarchokapitalismus v Kyjevě, či co to tam mají :)

Na druhou stranu je to privátní věc, že si někdo byt v takovém věžáku koupil, i když není kde parkovat či žádný park a doprava je katastrofální. Aby v tom někdo v budoucnosti bydlel, tak budou muset vystavět x pater do země parkoviště nebo posílit MHD a regulovat dopravu. Případně z toho vznikne čtvrť duchů.

Tento jav, kde sa preplnuju hlavne mesta je znamy vo vsetkych rozvojovych krajinach, nie len na Ukrajine. Pozrite sa do Bratislavy, kde je to podobne. Kyjev ma aspon metro. Bratislava nic a ani koncepciu verejnej dopravy. Ludia cakaju v zapchach a hodinu.

bohužel po revoluci se ve všech postkomunistických zemích dostali k moci polokriminální skupiny, které se prioritně starali o svůj majetkový prospěch... postupně se to začíná měnit, ale bude to běh na dlouhou trať, než se ty staré, dobře zahnízděné kádry vykuků, vypaří pryč...

Mrakodrap je souvisle obyvatelná výšková budova, která má přes 40 pater a je vyšší než přibližně 150 metrů. Za mrakodrapy se také někdy označují budovy, jejichž výška přesahuje 100 metrů. V historii termín nejdříve označoval budovy s 10 až 20 patry, a to koncem 19. století. Definice se posunula s pokrokem ve stavitelství v průběhu 20. století.

Budovu vysokou 35–100 metrů, nebo budovu s neznámou výškou s 12–39 patry je proto dnes třeba označit jako "výškovou". Těch je v Kyjevě skutečně mnoho. Ale budov nad 100 m, mrakodrapů, je na celé Ukrajině jen něco přes 30.

Jinak v ostatnim je to všechno pravda.

Istanbul má v Evropě jen velmi malou část. To není evropské město.

Hlavni cast a centrum je v evrope...

Současná překotná výstavba v Kyjevě by se dala shrnout pořekadlem "Navrch huj, vespod fuj". Pravidla a regulativy rozvoje mají svá opodstatnění, příliš volná výstavba může město na dlouhé roky zničit, i když zase u nás máme opačný extrém, s často podobným výsledkem...

Mrakodrap je souvisle obyvatelná výšková budova, která má přes 40 pater a je vyšší než přibližně 150 metrů. Za mrakodrapy se také někdy označují budovy, jejichž výška přesahuje 100 metrů.

Tak ja nevim, 12 pater ?

Ten článek je jako z cvokhausu. Byl jsem v Londýně, Moskvě, Kyjevě, i v Shanghaji. Pokud vím, mrakodrapy se počítají od 150 metrů výšky. Kyjev mě vcelku pozitivně překvapil. Ale 150 metrů tam nemá možná ani jedna budova. V Londýně jich může být kolem dvaceti, v Moskvě snad čtyřicet, v Shanghaji osm set. Dvanáctipatrových paneláků je plno i v Praze.

V Kyjevě mají dvě budovy přes 150 metrů:

1) Kiovski Descent 7

2) Gulliver