"Propadlíků je však už nyní tolik, že je nutné se ptát, zda školy na maturitu dokážou připravit (nebo zda maturita zkouší, co a jak se ve školách učí)." Co to je za nesmysl, maturitu neudělá jen pár procent žáků!

Výuční list neudělá třeba hodně žáků.

Abych byl upřímný, tak už mně tato vláda amatérů nebaví, nejdřív zpackané a nepřipravené EET, pak úlitba komunistům v podobě schválení zdanění církevních restitucí, které se ukázalo být protiústavní a nyní si pan ministr po dvou letech vzpomněl, že po té co schválil povinné maturity z matematiky, tak si udělá průzkum, jestli to náhodou nepohnojil a neudělal ukvapený krok. Nutno dodat, že právě kvůli tomuto rozhodnutí se v loňském roce rozhodovaly tisíce studentů, kteří se třeba dostali na dvě střední školy na kterou z nich nastoupí a mnozí se právě kvuli avizované povinné maturity z matematiky vzdali škol a oborů, které nebýt toho, by jistě raději studovali, než ty do kterých nastoupili z důvodu, že tam není povinná maturita z matematiky. Takže tato amatéřina mohla klidně negativně ovlivnit stovky a možná i tisíce osudů dětí, které studují něco jiného, než původně studovat mohly.

Maturoval jsem ve 44 letech (2004) při zaměstnání:

Český jazyk - stačily mi vědomosti ze ZDŠ, jen jsem si je oprášil. Navíc bylo nutné se doučit nové polistopadové autory a jejich díla.

Matematika - něco navíc, ale ZŠ by bohatě stačila k úspěchu.

Celkem by mne zajímalo, co dnes školy učí...

To jeden soudruh s nami take koncil VS i kdyz nic neumel, u statnice prospel a brzy se stal profesorem na VS i DrSc

To je těžké, když je vyžadována maturita pomalu na práci "hajzlbáby", nedivme se pak, že ji chce mít skoro každý, úcta k řemeslu se jaksi vytratila, teď se nám to vrací jako bumerang v podobě, že řemeslníka, jen tak neseženete a ještě trnete hrůzou, zda bude kvalitní.

Možná by to chtělo přehodnotit vztah společnosti k řemeslům.Ono je lepší vychovat dobrého instalatéra než maturanty, který neumí vypočítat 36% ze 460,50.A takoví mnohdy do podniků nastupují.:-)

Maturanta.

Ma narok na maturitu kazdy student? Ma se kvuli mene uspesnym a mene nadanym jedincum snizovat uroven a obtiznost maturity na nejnizsiho spolecneho jmenovatele, aby co nejvetsi % studentu odeslo ze skol "s maturitou"?

-

Tohle IMHO docela salamounsky vyresil napr. australsky stredoskolsky system.

Stredni skola nekonci ve 12. rocniku uzce orientovanou maturitou z par akademicky formulovanych predmetu ale systemem 3 hodinovych (nebo 1 + 2 hodinovych u tezsich predmetu) pisemnych zkousek. V pripade cizich jazyku a hudebnich predmetu jeste ustni zkouskou nebo praktickym predstavenim.

Statni maturita ze vsech predmetu, anonymne centralne hodnocena body. Vyber predmetu, jejich vysledek v bodech i celkovy pocet bodu rozhoduje na jake dalsi studium nebo do jakeho praktickeho oboru ma student moznost ziskat vstup. Ruzne dalsi vzdelavaci instituce i potencialni zamestnavatele vydaji predem seznam pozadavku predmetu a hodnoceni, jake od kandidatu pozaduji.

Vysvedceni se jmenuje v prekladu Certifikat stredoskolskeho vzdelani. K jeho ziskani studenti musi slozit zkousku z anglictiny plus minimalne 3 dalsich predmetu. Maximalne 5 dalsich predmetu, matematika ani cizi jazyky nejsou povinne, ale samozrejme je student musi studovat tam, kde jsou pro jeho dalsi studium pozadovane univerzitou nebo jinou instituci..

Na vyber je v kazdem australskem state alespon 80 ruznych predmetu, ktere se radi do akademicky orientovanych skupin potrebnych pro pokracovani na VS, cizich jazyku, skupin snadnejsich predmetu a prakticky orientovanych predmetu pro ty, kdo nechteji dal studovat na univerzitach a zajimaji se o nastup do prace nebo do kratsich doplnovacich praktickych kurzu (TAFE).

pokr.

pokr.

Co chce student delat po stredni skole je rozhodujici pro vyber jeho predmetu na Certifikat.

Matematika je napr rozdelena na 3 stupne obtiznosti. Student vybira podle toho, zda chce pokracovat na univerzite v jednom z inzenyrskych smeru, nebo studovat Mat/ Fyz atd, kde obvykle pozaduji nadprumerny vysledek ze 2 obtiznejsich oboru matematiky jako podminku.

Zakladni stupen matematiky zvoli ten, kdo nic obtiznejsiho ve smeru pripadneho dalsiho studia po skonceni stredni skoly nepotrebuje. Matematika neni povinny predmet a po skonceni 10.rocniku ji uz nemusi studovat nikdo, kdo z ni nepotrebuje mit zadnou formalni zkousku.

Samozrejme, ze zadna stredni skola nemuze nabidnout studentum vyuku z 80 predmetu na urovni Certifikatu. Kazda skola si zvoli podle sve velikosti a poctu studentu v rocnicich 11 a 12, kdy se studuji certifikatove predmety, nejakych 20 - 25 predmetu.

Obvykle je to smes zakladnich akademickcyh predmetu -anglictina, 3 matematiky, fyz- bio- chem, aspon 1 ze 3 dejepisnych predmetu, aspon 2 cizi jazyky, komercni (komerce, pravni studium), IT predmet/y plus nejake lehci predmety nebo predmety prakticke orientace.

Student si muze pripadny jiny predmet absolvovat u jine skoly nebo ve specialnich externich kurzech. (Tak je napr. mozne studovat cestinu externe a ziskat z ni Certifikat = ekv. maturity z ciziho jazyka). Skoly spolu casto spolupracuji ve vyuce cizich jazyku - jedna nabizi cinstinu, franctinu, italstinu a sousedni treba japonstinu, indonezstinu, nemcinu.

Pro dalsi studium nebo prechod do zamestnani rozhoduje jake predmety si student pro svuj Certifikat zvolil, jake v nich ma vysledky a jak odpovidaji seznamu pozadavku vzdelavaci instituce / zamestnavatele.

Nikoliv zda student udelal 4 predmety pri zkousce usite svymi akademickymi pozadavky na uroven nejnizsiho spolecneho jmenovatele, aby ji slozil co nejvetsi pocet studentu.

Stát napřed začne vyžadovat maturitu i pro práce, kde maturita potřebná není a pak se to snaží napravit snížením úrovně maturity.

ANo, třeba na smutečního řečníka. A soukromé firmy rozhodně nejsou pozadu např. u prodavače aut.

Πču.

Já bych byl pro celkové zvýšení úrovně maturity, klidně i se zachováním možností výběru. Nechápu, proč třeba angličtina je na úrovni B1, když takovou úroveň dneska zvládají i lepší deváťáci.

Určitě by bylo na místě zvýšení úrovně výučního listu.

Kdysi hodně dávno byla gymnasia,reálky a reálná gymnasia (tam byly obě větve).Na těch gymnasiích měli latinu,češtinu,nějaký jazyk,dá se říci počty a další běžné předměty.Na reálkách byly rozšířené předměty- matika, deskriptivní geometrie a potom čeština,mírný jazyk,a ostatní předměty.Na gymnasiu se nematurovalo z matematiky,na reálce povinně.V těch gymplech by mohly nahradit latinu dalším jazykem a nechat.Nevím jaké vzdělání měli profesoři na reálkách,ale naučili.Dost nás bylo,kteří si na tu reálku troufli a zvládli ji.

"Kdysi hodně dávno byla gymnasia,reálky a reálná gymnasia

ne 3 ruzne stredni skoly ale dve.

Gymnasia byla zalozena na klasickych predmetech, vic jazyku a literatury. Latina byla povinna, ucila se i starorectina. 8 rocniku od Primy po Oktavu.

Realka je zkratka pro Realne gymnasium, ktere melo jen 7 rocniku, od Primy po Septimu a technictejsi orientaci, napr Deskriptivni geometrii. Vyucovaly se tam moderni evropske jazyky, ne latina.

Moje mama a teta byly absolventky realky, tata klasickeho gymnazia.