- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vhodné je také zhruba od 12 let dítě učit na pravidelný příjem, se kterým samo hospodaří. Např. dvakrát měsíčně trvalý příkaz na osobní účet dítěte v bance. A samozřejmě s platební kartou. Zároveň dítěti říci, co si z toho pravidelně samo bude platit. Obědy ve škole, nebo některý z kroužků. A malý zbytek může utratit podle svého uvážení, do toho mu nekecat. Např. lístek do kina, nebo jízdenka na tramvaj, případně nealkoholický nápoj. Rodinu to nic nestojí, protože tyto výdaje má ta rodina tak jako tak.
Dávat dětem peníze za domácí práce je strašná hloupost.
Určitě je lépe pravidelný nepodmíněný příjem a neplatit za pomoc či práci. Ta je povinností člena domácnosti, přiměřená věku. Pouze příležitostné mimořádné odměny můžou být finanční.
Jj, nejlepším výcvikem je charita, která rozhazuje sítě ve školách a skrze děti vydírá rodiče. Ale všechno špatné je pro něco dobré. Když jsme dceři řekli, že klidně může přispět ze svého kapesného, hned pochopila, co to znamená hospodařit.
No charita, to je vůbec lumpárna. Rodiče do školy nevkročí, škola je před nimi zamčená na sedm západů. Ale tady ty vyděračské "dobročinné" organizace tam vlezou. Bohužel mne tyto "požadavky školy" nutí býti zlým. Do školy na tyto účely ani koruna. To je zásada. Na charitu sice přispívám, ale jak já uznám za vhodné. Např. přímo invalidnímu členu širší rodiny. Bez účasti vykutálených dobročinných organizací, které v prvé řadě uhradí své mzdy, a teprve co zbude jde k potřebným.
Trochu záleží na výši kapesného. Jinak se hospodaří se 100 Kč a jinak s 1000 Kč na stejnou dobu.
To kapesné má naučit hospodařit s penězi. Proto nemůže být jeho výše takhle libovolná a extra vysoká.
Aby ho potom utratily za drogy a cigarety