V Japonsku byla většina zločinců amnestována včetně celé císařovy rodiny. Během tokijského tribunálu bylo usvědčeno a popraveno jenom několik obětních beránků jako ministr války.

Byla to větší kašpáriáda než norimberský tribunál, kde málem Goeringovi nic nedokázali. A ten si dělal ze soudců srandu.

Omlouvat se mohou, ale to čeho se dopustili je neomluvitelné. Zvláště v Číně.

Možná by bylo dobré si uvědomit, jak tehdejší japonský režim fungoval: ještě za 1. světové války bylo Japonsko víceméně standardní zemí (na asijské poměry), války se účastnilo na straně Spojenců a jsou prameny, že japonští vojáci zacházeli se zajatci velmi slušně. Mezi válkami se tam rozšířil zvláštní druh militarismu, v zásadě radikální šintoismus, který prosazovali mladí důstojníci. Pokud se jim někdo postavil na odpor, zavraždili jej (včetně ministerských předsedů, vojenských představených a pod.). Takový vrah byl zpočátku třeba i popraven, případně spáchal sebevraždu, ale hned povstali další, takže zakrátko se v Japonsku nenašel politik, který by prosazoval něco jiného. Císař sice tomuto hnutí sloužil jako modla, ale je docela možné, že by se militaristé pokusili zavraždit i jej, protože by se jistě hned našel nějaký jiný příslušník císařské rodiny, který by jim lépe vyhovoval.

Také je třeba si uvědomit, jak fungují konstituční monarchie: panovník buď vydává jenom taková rozhodnutí, která mu doporučí vláda, nebo dokonce tuto pravomoc na vládu přímo deleguje. Není to zcela samoúčelné, smysl je v tom, že panovník neodpovídá za výkon moci a nepošpiní se jejím běžným provozem. Přitom formálně moc stále má, může ji použít v mimořádných situacích a jeho autorita není narušena předchozími selháními vlády. Nakonec japonský císař použil tuto autoritu k ukončení války (a bylo to poprvé, kdy vůbec běžný Japonec mohl slyšet císařův hlas z rádia). Nikdo jiný to ani udělat nemohl.

Proč císař nepoužil svoji autoritu dřív? Mohl to být obyčejný strach o život. Stejně tak dobře mohl mít pocit, že je vůlí poddaných, aby se vedla válka. Pak i obavu z narušení jednoty národa, když už k válce došlo. Navíc i jednací řád byl tak formalizovaný, že se vlastně od císaře žádné vyjádření nežádalo - bylo by to nezdvořilé...

Srovnání s Hitlerem není zcela přesné. Hitler nebyl konstituční panovník a válku vedl sám jménem německého lidu. Hirohito válku sám nevedl, vedlo ji Japonsko jeho jménem.

Jak měl použít autoritu dřív? Když Japonsko válčilo, nechtěl válku jen tak skončit, také doufal že Japonsko vyhraje. Důkazem budiž vylodění Američanů na Okinawě v dubnu 1945 - letectvo poslalo do akce piloty kamikaze a Hirohito se ptal co bude dělat námořnictvo, že také musí něco podniknout.

Japonci se za svá zvěrstva nikdy pořádně neomluvili. Co se týká Hirohita, tak poprava asi ne, ovšem alespoň 20 let sedět měl. A někteří členové jeho rodiny za masakry v Číně popraveni být měli. Jeho štěstím je, že nedošlo k invazi. Žádný milion mrtvých Američanů by se nekonal. Japonci by brzy zjistili, že jim propaganda lže a jejich odpor by se rychle zhroutil. Navíc zde již propukal hladomor a Američané by jim dali najíst. Krátce poté by byl Hirohito s celou rodinou lynčován a dopadl by jako Kaddáfí, možná i s některými vojenskými špičkami a členy vlády.

Jenže Kaddáfí byl politik, Hirohito byl bůh a povaha japončiků je úplně jiná.

Za co se mel omlouvat, pote co se USA dopustily daleko vetsich zverstev na civilnim obyvatelstvu, Hirosima, Nagasaki, Tokyo, Nez Japonci v cele sve historii?

No to víš že jo A zapomněl jsi na Okinawu, Iwo-Jimu, Midway, záliv Leyte... a taky na Hamburk, Schweinfurt, Berlín ... a přistání na Měsíci (nekolikrát).

Proč ho vlastně nepopravili? Hitlera by taky nechali dožít?

dodnes ani sami historikové nevědí, zda o tom všem věděl, jestli to bylo mimo něj - nezapomeňte, že armáda tam ve své podstatě vládla, nikoliv on....

Mě hlavně udivuje, nebo vlastně ani ne, ta mentalita. Je po válce. On a asi nejen on si je vědom těch hrůz a rád by se za to omluvil, ale prostě mu to rozmluvili, protože by to vypadalo jako slabost. Takové to, když emoce přebiješ politikou.

To není politika to je japonská nátura. U nich je slabost nepřijatelná. A omluva je slabost. Tedy v jejich kultuře.

Další neviňátko, co vlastně vůbec o ničem nerozhodovalo...

Ale to nikdo netvrdí. Američané si prostě uvědomili, že kdyby císaře sesadili nebo dokonce popravili, zaplatí za to životem desítky tisíc amerických vojáků a stovky tisíc Japonců. Zatímco nechají-li ho na trůně, nikdo se bouřit nebude.

Tady zcela jasně vidíme důkaz, že veškeří císaři a královny jsou pouhé zbytečné loutky a přebyteční.

Jak japonský císař, tak i anglická královna jsou dobří alespoň na to, že státy mají koho zobrazovat na známkách a mít pocit, že mají nad sebou nějakou lepší, moudřejší autoritu. Když ale má ta autorita skutečně ovlivnit dění v národě, tak jí to buďto rozmluví, nebo hned ze zákona zakáží.

V Anglii se Brexit projeví do života každého Angličana, ale královna mlčí, nebo musí mlčet jak zařezaná.

Na co nám potom tyto autority vůbec jsou???

Jasně, ať si místo toho zvolí prezidenta!

Podil japonskeho cisare Hirohito na druhe svetove valce je do dnesniho dne sporny. Na jedne strane jsou ti, kteri tvrdi, ze cisar se aktivne na valce podilel, na druhe strane jsou ti, kteri tvrdi, ze cisar jenom trapne prihlizel a trpel, co vyvadi zfanatizovana japonska soldateska.

Historicky je zdokumentovano, ze kdyz jeste pred vypuknutim valky japonska soldateska zavrazdila oblibeneho, ale antimilitaristickeho japonskeho politika, cisar se rozzuril, a svuj hnev dal zucastnenym na vrazde najevo. Co neni bezpecne dokazano je tvrzeni, ze po tom za cisarem zasli nejaci vysoci vojensti nacisticti (japonsky nacismus) potentati, kteri mu nanzacili, at si nehraje s ohnem, protoze muze v nejlepsim pripade skoncit jako bezvyznamna figurka v meste Kjoto, stejne jako cisari behem sogunatu (vojenske vlady od zacatku 17 stoleti), a mohou byt i horsi varianty.

A tak cisari, ktery chtel prezit, nezbylo, nez se skripanim zubu prehlizet, co ta soldateska vyvadi. Timto nezaujimam postoj, jak tomu opravdu bylo, muze byt platna jak ta varianta, ze na valce mel osobni podil a vinu a nebo ta druha, ze jenom prihlizel bez realne moznosti nejak zakrocit.

Ve dnech 9.-15.8.1945 velmi razantně přispěl k tomu, že Japonsko kapitulovalo. Byla to pouze jeho autorita, která způsobila, že armáda přijala kapitulaci bez vzpoury. Ale člověka napadá, zda třeba nemohl tu svoji autoritu uplatnit i dříve.