Jsou to lidé jako my. Že se restituce omezila především na osoby blízké moci, není snad tajemstvím.

Majetek, který němečtí nacionální socialisté mé rodině zabavili, byl po válce znárodněn komunisty. Z mé rodiny jsem poslední žijící, všichni zahynuli v koncentrácích, nikdo se nevrátil. Když jsem se hlásil o dědictví po sestře mého tatínka, chtěli po mně na Praze 1. dědický list. Kde ho vzít, když ani hrob a přesné údaje o smrti neexistují? Stejně tak majetek mého strýce Josefa v Chomutově. 1940 zabavený Němci, byl znárodněn, je to dnes Bezručovo ůdolí. Chomutovští reagovali na žádost o vrácení velmi nevraživě.

Takových případů bude jistě mnoho, ale život jde dál, začínali jsme 1945 od nuly, 1953 už zase diskriminace od KSČ, následoval nový začátek v Praze, 1969 opět nový začátek v Německu. Teprve po 1990 lze říci, že vše běží už v klidu, samozřejmě, jednou znárodněné zprivatizovali ti, kdo k tomu měli příležitost, zcela běžné všude. T.zv. "šlechta" má své právníky, pro ně je to běžný biznys.

Něco, co si říká šlechta, tj vyčleňuje se ze společnosti, že oni jsou ti šlechetní, je pouze lidský konstrukt. Vůbec mě to nebere

Kdo a kdy se tady někdy oháněl nějakým feudálním titulem Konkretně kdo se vyčleňuje

Znárodnění neprováděl komunistický režim, ale většinu sporných majetků zabavila Československá republika na základě toho, že majitelé za války kolaborovali s nacisty. Teď se 70 let po skončení války dohadujeme a soudíme, jestli nařčení z kolaborace bylo oprávněné nebo ne, a z toho se pak odvozuje, jestli majetek byl zabaven oprávněně nebo ne. Skoro mi připadá, že takový časový odstup už nahrává lidem, kteří sice s nacisty kolaborovali, ale když už nežijí žádní přímí pamětníci, tak se pokoušejí říkat, že to vlastně nebylo tak horké a že vlastně tenkrát to kolaborace ani nebyla. No ... A druhá věc - v řadě případů, zvláště u těch sporných, bych raději viděl nějakou finanční náhradu, než vydávání majetku, zvláště v případech, kdy už není ve vlastnictví státu. Aby náprava jedné křivdy nezpůsobila křivdu jinou. A navíc, u sporného případu se dá poskytnout finanční náhrada v nějaké částečné výši, zohledňující nejistotu obou stran - zatímco u vydání majetku lze jedině vydat nebo nevydat, žádné částečné řešení možné není.

Přečetl jsem první tři řádky a dal jsem plus, protože je to naprosto jasné

Kraje se potuplovaly, centralismus a prerozdelovani trva, stejne tak silny cesky nacionalismus, korupce... Ale coz, v hospode uz muzete vykrikovat cokoliv, otevrit svoji pekarnu nebo vycestovat. Jak malo staci k lidske radosti:))

A co to má společného s nevracením

Pri obhajobe Benesovych dekretu a slovech "vlastizrada a kolaborace" bych si dovolil upozornit na zajimavou vec. Nejvice s tehdejsim nacistickym Nemeckem se svezl klero-fasisticky Slovensky stat zalozeny 14.3.1939. Ten se podilel svoji ucasti na prepadeni Polska 1.9.1939 po boku nacistickeho Nemecka a bolsevickeho Ruska, ucastnil se tazeni na vychod a skoncil teprve s poslednim dnem valky. Jak je tedy mozne, ze Slovakum nebyl konfiskovan majetek za kolaboraci s Nemeckem v mnohem vetsi mire, nez nekterych slechtickych rodu? Slechta prisla jiz mnohem drive o velkou cast majetku (viz historie) a ukradenim zbytku se nove poslepovany stat v r.1945 pripravil o vysoce kvalifikovane odborniky na zemedelstvi a lesnictvi. Stejne tak ukradenim (znarodnenim) hospodarstvi na zaklade dekretu se tento stat pripravil o nejlepsi a nejchytrejsi lidi, kteri vse vytvorili svou praci a umem. Ze vse posvetily volby v r.1946, kdy KSC obdrzela 45% hlasu volicu je jen dukaz o velkem omylu nasich predku, kteri "bolsevismus" prosazeny stalinistou Benesem vzali za sve kredo. Vracet ukradeny majetek nas bude vracet mezi zapadni civilizaci, jinak jsme stale "vychod".

Co vím, dobře vyvlastnit šlechtu a církev uměla Francie, jako vzor jak budovat stát na občanském principu. Majetek je jeden. Vyvlastnění je nutné, aby měla republika kde vzniknout.

Stejně postupovalo Československo. Navázaly se problémy s nacismem, českými Němci, Katolickou církví, nástupem komunismu a samozřejmě se snahou rozkrást a obohatit se. Vyvlastnit Schwarzenbergy potřebovalo vlastní zákon. Jinak dnes máme místo Jihočeského kraje stále soukromé panství...

Tvrdit, že jde o ukradené majetky je bez znalosti věci dost vlastizrádné. I ti komunisté nastoupili k rozpracované reformě. Rok majetkové hranice 1948 je sám o sobě dost diskutabilní. Československo vyvlastnění majetků nikdy plně nedotáhlo.

A teď si šlechta v pohodě prolamuje co se jí hodí, podobně postupují církve v restitucích. Přitom naše země nepotřebuje desítky let handrkování o rozpadlé a znehodnocené majetky, ale především tlustou čáru za minulostí. Je to celé o vlastizradě. Egoismus je nad zájmem státu i u morálních autorit někdejší šlechty a především církve. Obrázek české elity - hamty, hamty.

Co to je za bolševické kecy pokud někomu něco patří a bylo to ukradeno, má se to vrátit. Ať je to hrabě z dolní horní, nebo Karel Drda. I když podle toho komunistického slohu nic takového nehrozí. Protože po znárodňováni většinou volali takoví ti chudáci, co nic nedokázali, nebo si chtěli nějak pomoci.

Ti, co tu pořád plácají, že u nás nikdy nebyl budován komunismus, tak bych doporučil k přečtení 1. článek z Ústavy přijmuté v roce 1960:

Ústavní zákon ze dne 11. července 1960

Ústava Československé socialistické republiky

Prohlášení

I

My pracující lid Československa prohlašujeme slavnostně:

Společenské zřízení, za které bojovaly celé generace našich dělníků i ostatních pracujících a které měly od vítězství Velké říjnové socialistické revoluce před očima jako vzor, stalo se pod vedením Komunistické strany Československa skutečností i u nás.

Socialismus v naší vlasti zvítězil!

Vstoupili jsme do nového období našich dějin a jsme odhodláni jít dále k novým, ještě vyšším cílům. Dovršujíce socialistickou výstavbu, přecházíme k budování socialistické společnosti a shromažďujeme síly pro přechod ke komunismu.

...

Co kdyby Švédové vrátili to, co nakradli za Třicetileté války?

Zrovna jsem pročítal rok 1648. Praha se ubránila jen dík tomu, že Švédové se pustili do rozkrádání majetků na Malé Straně a Hradčanech a překvapení, kterého dosáhli, nevyužili k obsazení celé Prahy. Pak už bylo pozdě. Praha za Vltavou se opevnila.

Šlo o to, zda se restituční čára posune k roku 1618 nebo 1622. V prvním případě by se vracel Český stát, v druhém 300 let temna a Vídeň.

Švédové to za nás projeli. Tím jsme se stali rozkrádanou kolonií. Oproti tomu je nějaký švédský honorář drobek.

Napoleon nebo císař Karel V. také majetky nevracely, neměli jsme ani my.

Co máš za problémy Vrátit ukradené je snad pořádku.

Škoda, že autor (fanda Landsmačaftu???) se ani slovem nezmínil, že většina majetku šlechty byla zkonfiskována na základě Benešových dekretů, zejména

Dekretu č. 5/1945 Sb. z. a n. II, o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, Dekretu č. 12/1945 Sb. z. a n. II, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, které byly doplněny dalšími dekrety, zejména č. 100-103 o znárodnění. V zásadě se jednalo o to, že člověk, který se přihlásil k nacismu (což udělaly téměř všechny šlechtické rody), ztrácel majetek a z větší části byl odsunut na základě konferencí vítězných mocností do Německa. Dnešní spor o majetek rodu Walderode by měl být jasně řešen v duchu těchto dekretů a ani účelové zmizení části dokumentů o kolaboraci Walderodeho by nemělo Benešovy dekrety zpochybňovat.